NUDE » h.s

xiv

❝Ublížil si mi víc, než si zasloužím.❞

➳➳➳

[Angel's POV]

Jeho slova bolí víc, než jsem si myslela, že budou, možná je to proto, že potvrdil to, co mi Alexandr řekl. Byla jsem nic a znamenala jsem nic, ne jenom pro Harryho ale pravděpodobně pro každého muže, který mě viděl. Pro ně jsem byla jen někdo, kdo prodal své tělo za peníze. To jsem nedělala a slyšet Harryho říct tyhle slova, mě bolelo. Myslel vážně to, co mi řekl nebo to bylo proto, že byl naštvaný? Polovina mě chtěla věřit, že to nemyslel vážně, ale druhá půlka mě věděla, že myslel každé jedno slovo vážně.

Potom co odešel z kuchyně a nechal mě tam samotnou s Danielem jsem se zhroutila a začala brečet i když jsem nechtěla. Až příliš dlouho jsem se musela držet zpátky a v tu noc toho zůstat silná byl konec. Ten druhý muž se mě snažil utěšit, ale nakonec utekl ven z místnosti jako vyděšená kočka. Zamkla jsem se v pokoji a neopovážila se vyjít po zbytek noci ven. Jsem si jistá, že moje přítomnost nikomu nechy­běla.

Když jsem konečně přestala brečet bylo na mých dveřích slyšet lehké zaklepání a potom pod ně byla vhozena malá bílá obálka. Takže jsem po třech dnech byla tady a v mých rukou držela nedotknutou obálku, dívajíc se na kurzívou napsaná slova na obálce, které tvoří jméno Daniel.

"Co to může být?" Zeptala jsem se do vzduchu. Zírala jsem na tu věc už tři dny, jak jsem diskutovala sama se sebou, jestli to mám otevřít nebo ne. Ani toho muže neznám a on mi podsune pod dveře něco, co jsem nečekala. Bylo to malé, takže jsem uhodla, že uvnitř bude jenom dopis.

Oh kašlu na to, otevřu to.

Nemotorně jsem roztrhla obálku, odhodila bílý papír na podlahu a sebrala malou kartičku, co byla uv­nitř do mých rukou. Jeho jméno bylo napsané uprostřed velkými písmeny a jeho telefonní číslo bylo v levém dolním rohu. Zamračila jsem se. Proč by mi tohle dával? Rukou jsem si projela mé dlouhé vlasy a položila moje záda na postel, stále držíc kartičku v mých rukou. Dala jsem ji znovu před můj obličej, otočila ji a pak jsem si uvědomila, že to nebyla jenom jeho vizitka, bylo to pozvání.

Byl bych velmi potěšen, kdyby ses ke mně přidala na večeři, Angelino.

Budu na tebe čekat. Středa 9 hodin.

Tvůj Daniel

Jeho adresa byla napsaná ve spodní části a moje oči se rozšířily, když jsem to dočetla. Ten muž to nemohl myslet vážně. Sotva mě v tu noc viděl a pozve mě na večeři? Možná, že se kvůli mně cítil blbě, skrz to, jak se ke mně Harry choval a chce tím napravit jeho chování. Zdál se být milý, ale to nebyla jeho zodpovědnost se mi omluvit, takže pochybuju, že je to o tom. Malé zčervenání se objevilo na mých tvářích spolu s velkým pitomým úsměvem.

Pomyslela jsem si, že je tady někdo, kdo mě má opravdu rád.

Cítila jsem se polichocena, Daniel byl dobře vypadající muž s jeho špinavě blonďatými vlasy a teplými hnědými oči, byl naprostá partie, to jsem musela uznat. Ale jeho obraz v mojí hlavě, byl brzo nahrazen Harryho zelenými oči a já zasténala v zoufalství, vstávajíc z mojí postele. Sakra, musím na něj přestat myslet. Půjdu se sejít s Danielem, protože to je skvělý způsob, jak v tom uspět.

"Počkat, řekl ve středu?" Zeptala jsem se zpanikařeně, podívala jsem se na kartičku ještě jednou. Kurva! Dneska byla středa a už bylo 7 hodin. Jestli chci jít, což jsem vážně chtěla, musím být rychlá a neplýtvat dalším časem.