Potion Secret | Drarry (CZ) ✓

48. kapitola

Černovlasý bystrozor spěšně procházel jednotlivými chodbami ministerstva a lehce zasněně se cestou usmíval. Měl po konci směny, a jelikož končil o chvíli dříve než Draco, šel svého přítele vyzvednout. U toho si plánoval, jak si se Zmijozelem udělají pěkný večer u televize pod dekou a možná by mohli pokračovat i v jejich posteli v patře. Ale to předbíhal. Nevěděl, jak se k nápadu bude stavět blonďák, takže pro jistotu ve svých představách nespěchal.

Spokojeně zahnul do chodby, která teď vedla k Dracovu novému pracovnímu místu, kterou procházel stejně často jako do své vlastní kanceláře v nadzemních patrech. Znovu zabočil doprava.

Následně se široce usmál na dvojici přede dveřmi do laboratoře, kam měl namířeno. „Ahoj, Bene, Andy," kývl na oba muže hlavou. „Už domů?" povytáhl obočí.

„Jo, jo. Dnes jsem ho vyzvedl o něco dřív, máme na večer svoje plány," tajemně se Andy usmál, ale jeho jiskřící oči Harrymu jasně sdělovaly, jak s Benem hodlají zbytek dnešního dne strávit. „Viď, Benny?" mrkl na svého snoubence a přivinul si ho blíže k sobě.

Blonďák se jen souhlasně uculoval. „Jdeš za Dracem?" optal se bystrozora, zatímco se tulil k Andrewovu boku. Odpověď znal ještě dřív, než ji Harry vyslovil.

„Jo," pousmál se bystrozor jemně. „Ještě pracuje?" svraštil poté čelo.

„Ano, ale každou chvílí by měl skončit. Tedy, aspoň to tvrdil," pokrčil Ben rameny s tichým uchechtnutím.

„Tak já ho jdu popohnat," potřásl nad tím Harry hlavou se smíchem.

„Běž," pobaveně odpověděl blonďák.

„A koukej ho nějak rozptýlit. Tvářil se jaksi vážně," pobídl Harryho Andy, za což vzápětí obdržel pořádný šťouchanec loktem do žeber.

Ben jej zpražil pohledem. Na rozdíl od svého snoubence věděl, co se s Dracem děje. Dopoledne se mu totiž ze Zmijozela podařilo dostat všechny potřebné informace, a tak věděl, že Harryho čeká jeden vážnější rozhovor na téma Lucius Malfoy a chování se k němu. Svým způsobem měl pro Harryho pochopení, ale přišlo mu, že si bystrozor pořádně neuvědomuje, jak zoufalého svým postojem Draca činí.

Nebelvír věnoval oběma pobavený pohled. „Uvidíme, co se dá dělat," zazubil se nevšímajíc si Benova pohledu. „Tak se mějte a někdy se stavte!"

„Ty taky, Harry," opětoval mu Andrew rozloučení.

Blonďák u jeho boku se nejistě usmíval. „Ahoj."

Bystrozor s úsměvem od ucha k uchu bez zaklepání vešel do laboratoře. „Draco?"

„Harry? Ahoj..." obrátil se k němu Zmijozel a opatrně do poličky odložil skleněnou zkumavku, co zrovna držel v ruce. Několik dalších jich spolu s dalšími laboratorními pomůckami leželo na hadříku kousek od umyvadla. Jejich čištění a sušení obstaral Draco hůlkou, ale na své místo je raději vždy odkládal sám.

Nebelvír se lehce naklonil, aby zjistil, odkud blonďákův hlas vychází. „Ahoj!" rozešel se následně k němu a dovolil si jeden dlouhý polibek na přivítanou.

Draco se do polibku lehce usmál. „Dej mi chvilku. Douklízím to tu a můžeme jít."

„Dobře," přikývl Harry a porozhlédl se po laboratoři. Poté vytáhl z pod stolu židli a posadil se.

„Jak ses dneska měl?" nadhodil Zmijozel, zatímco opět začal rovnat náčiní do poličky.

„Šlo to. Ale bylo to dlouhý. Chtěl jsem se za tebou podívat, ale Pastorek mě poslal ven," zamračil se lehce nespokojeně Harry. Měl pocit, že to Kingsley udělal schválně.