Potion Secret | Drarry (CZ) ✓

30. kapitola

„Tak co? Hotovo?" zeptal se s drobným úsměvem Harry, když tak sledoval Draca ze své pozice na židli, jak kontroluje už po druhé každý kousek laboratoře. Ben odešel už asi před půl hodinou a tak tu zůstali sami. A Draco ještě pracoval, než začal poklízet. Teď už se snad ale i on chýlil ke konci.

„Jo, myslím, že jo," zamyšleně se blonďák rozhlédl kolem sebe, jak v laboratoři hledal byť jen jedinou věc, jež by nebyla na svém místě. S rukama v bok se nakonec spokojeně pousmál a pokýval hlavou, když neuviděl nic, na co by zapomněl. „Můžeme jít," obrátil se poté na Harryho a věnoval mu drobný úsměv.

Černovlasý si oddechl. „Už jsem myslel, že to kolečko kolem budeš dělat ještě po třetí," přiznal pobaveně, kam se jeho myšlenky ubíraly.

„Nech si toho, ano?" zamračil se Draco a zpražil Harryho nespokojeným pohledem. Jako by černovlasý ani nemohl chápat jeho počínání. Pro blonďáka zkrátka existovaly zásady, přes něž nejel ani bradavický expres. Nechat tu někde něco nepatřičného ležet a mohlo by to mít katastrofální účinky. „Tady se jedná o bezpečnost práce," zamumlal blonďák zlověstně.

Bystrozor škubl koutkem úst. „Ano, ale i o moje zdraví. Chceš snad, abych tady sebou únavou seknul? Taky jsem byl celý den v práci. A dneska to bylo extrémně náročný. Vidím se už jen v posteli," prohrábl si vlasy a pomalu vstal.

Blonďák se po jeho slovech lehce zamračil. „Jestli jsi tak unavený, můžeme ten dnešek odložit," navrhnul a zkoumavě si Harryho přeměřil. Aby se bystrozor přepínal jen kvůli němu, to bylo to poslední, co si přál. „Půjdu k sobě a ty se můžeš pořádně prospat."

Harry tiše potřásl hlavou. „Ale ne! Tak jsem to nemyslel," pousmál se unaveně. „Prospat se ideálně můžu i s tebou v náručí. Jen už bych prostě šel," přešel pomalu k Dracovi a zandal mu pramen vlasů za ucho.

„Tak dobře," přitakal blonďák s jemným pousmáním, když ukončil své obhlížení Harryho plné pochyb o tom, zdali mluví pravdu. „Jen se oblíknu a půjdeme," oznámil bystrozorovi a vzdálil se od něj, jen aby o chvilku později stál znovu po jeho boku, tentokrát již ve svém kabátě a s pracovní taškou na rameni. „Můžeme."

„Super," usmál se bystrozor, načež si Draca krátce prohlédl. Poté beze slov vyrazil ven. Počkal, až za nimi Draco pozamyká všechny dveře, než se odhodlal ho chytit za ruku a proplést s ním za chůze prsty.

Blonďákův spokojený pohled dopadl na jejich propojené ruce. Harryho ortéza už byla pryč, z čehož měl Draco radost. Upřímně teď doufal, že už se bystrozor jakémukoliv dalšímu úrazu na delší dobu vyhne. Nerad jej viděl zraněného, navíc když věděl, že Harry na řádnou léčbu moc nedá.

„Pořád tě Pastorek chce nechat jen u papírování?" zeptal se se zájmem, když společně procházeli spletitými chodbami k východu z ministerstva. Co věděl, ministr Harrymu po návratu z neschopenky opět naporučil zůstat několik dní jen v kanceláři. Na druhou stranu si byl jistý, že už museli Harryho v terénu postrádat. Přeci jen patřil k nejlepším a jeho dnešní únava by jen odpovídala tomu, že již kancelář opustil.

Černovlasý se tiše zasmál. „Chtěl, ale bohužel nemá dostatek bystrozorů do terénu. Dneska mě ven pustit musel, i když mu to po chuti moc nebylo. Těžký případ," informoval blonďáka.

„Chceš mi o tom říct víc?" nadhodil Draco v hlase s patrným pobavením způsobeným Harryho tónem. O práci spolu příliš často nemluvili, už jen z toho důvodu, že o její náplni by správně neměli mluvit vůbec, ale když na to přišlo, dovolili si ve společnosti toho druhého občas nějaké ty informace utrousit, aby tak odlehčili sami sobě.