Potion Secret | Drarry (CZ) ✓

46. kapitola

Draco kráčel ministerskými chodbami směrem k Pastorkově kanceláři. Neměl s ním domluvenou schůzku, a tak bylo zcela možné, že bude ministr natolik zaneprázdněný, že jej nebude moct přijmout, ale Zmijozel zkrátka doufal, že taková situace nenastane. Fakt, že jej Harry v jeho rozhodnutí s výrobou Tacetu podpořil, jej popoháněl kupředu a utvrzoval v tom, že jedná správně.

Věděl, že se Pastorek bude zdráhat a bude se jej snažit přemluvit, ale také si byl jist, že by ministr nepřistoupil ani na variantu, která zahrnovala zakázané přísady přidané do lektvaru. S těmi by se při výzkumu nejspíše posunul dál, ale v praxi to rozhodně neověřoval. Ne od chvíle, co se mu podařilo vyhodit do povětří celou laboratoř.

S rukama zabořenýma v kapsách kalhot se trpělivě vyhýbal kouzelníkům, které potkával. Někteří se ani teď, několik týdnů po tom, co jeho vztah s Harrym vyšel díky novinám najevo i před veřejností, nesnažili zakrývat své civění na jeho osobu. Snést všechnu tu nenadálou pozornost bylo o to těžší, když věděl, že je díky Věštci a jeho článkům tím, kdo je obviňován z propuštění Luciuse. Harry Potter zmanipulován svým přítelem, synem Luciuse Malfoye, tak to říkali. Našla se spousta lidí, která jeho lásce s Harrym nepřála, ale právě díky Nebelvírovi samotnému se přes to Draco dokázal snadno přenést. Měl jeho a na ničem jiném nezáleželo.

Na konci své cesty ministerským labyrintem stanul přes masivními dubovými dveřmi s cedulkou Kingsley Pastorek, ministr kouzel a s jedním hlubokým nádechem odhodlaně a rázně zaklepal. Harry měl pravdu, byl ten nejvyšší čas se vším seknout.

„Dále," ozvalo z poza dveří tlumené pozvání.

Blonďák venku na chodbě vzal za kliku a následně už vstupoval dovnitř Pastorkovy kanceláře. „Zdravím, pane, měl byste na mě chvilku čas?"

Kingsley překvapeně zdvihl pohled od papírů před sebou. „Dobrý den, pane Malfoyi. Děje se něco, co nesnese odkladu?" zeptal zvědavě.

„Ano," přitakal Draco rozhodně s pokýváním hlavou. „Rád bych podal výpověď," oznámil bez okolků důvod svého příchodu.

Ministr se ve svém křesle podivně narovnal a nechápavě se na bývalého Zmijozela zahleděl. „A smím znát důvod? Posaďte se, prosím," pokynul blonďákovi ke křeslu před sebou.

Draco s poděkováním dosedl do křesla a poupravil si sako. „Výzkumem jsme dospěli k názoru, že Tacet mortem není možné vyrobit. Stejné tvrzení jsem vám řekl posledně, tehdy ještě jako domněnku, dnes to, prosím, berte jako oficiální. Vzhledem k tomu, že bych další prací na tomto lektvaru marnil čas, rozhodl jsem se odejít."

„Abych řekl pravdu, pane Malfoyi, moc se mi nechce vás pouštět," zavrtěl Pastorek hlavou. „Jste nejlepší ve svém oboru. Nechce se mi ani věřit, že byste snad nedokázal Tacet mortem vytvořit. Je to pro mě opravdu důležitý lektvar a já potřebuji, abyste ho vynalezl. Nehledě na to, že pokud vás pustím, pošramotí to jak mou pověst, tak především tu vaši," sepjal ruce před sebou na stole.

„Nepravděpodobnými řečmi o pověsti mě nepřesvědčíte, pane. Jsem rozhodnutý. Celý tento přísně utajovaný výzkum není kam dál posunout. Měl byste se s tím - při vší úctě - smířit," přesvědčeně se Draco na ministra zadíval. Nenechá se něčím podobným zviklat.

Ministr si povzdechl. „Nebudu lhát, nepotěšil jste mě, pane Malfoyi, čekal jsem od vás jako od kapacity víc..."

„V tom případě se omlouvám za to, že jsem vás zklamal, pane. Pokud nevěříte mému úsudku, můžete mne v laboratoři nahradit novým zaměstnancem, ale já končím. Zázraky nedokážu." Draco sepjal své ruce v klíně a se zdviženou hlavou se na ministra zadíval.