Potion Secret | Drarry (CZ) ✓

33. kapitola

„No... Tak vítej na bojišti," rozpřáhl ruce bystrozor čelem k Dracovi s širokým úsměvem.

Blonďák nad ním pobaveně zatřásl hlavou. Příliš mu nedocházelo, jak jej k tomuhle dokázal bývalý Nebelvír ukecat. Nejspíš zkrátka naléhal tak dlouho, až svolil jen proto, aby mu udělal radost. A nebo si také uvědomil, že na Harryho argumentech přeci jen něco bude.

Zrovna společně stáli na ministerstvu, v neobyčejně rozlehlé hale, kde se zpravidla odehrávaly výcviky mladých bystrozorů, stejně jako jejich závěrečné zkoušky. I při výkonu samotného povolání byla tato místnost využívána, a to nejčastěji ke cvičným soubojům, ke kterým se bystrozorové uchylovali, aby si osvěžili své praktické znalosti. A jeden takový cvičný souboj byl i důvodem, proč sem dnes Harry Draca vzal.

Chtěl se totiž přesvědčit, že se blonďák zvládne sám v případě nutnosti ubránit. „Líbí se ti tu?" pousmál se Harry pobaveně, když viděl, jak se Draco zvědavě rozhlíží po hale téměř celé obalené zrcadly. Ta zachytávala kouzla, kterým se druhý kouzelník vyhnul jen úskokem a neodrazil je sám kouzlem.

„Jo, ale... měl jsi pravdu, nevypadá to tu, jako kdyby se tu měly odehrávat souboje," připustil Draco s pobavením. Podle toho, co mu včera Harry o hale říkal, už věděl, v čem její vymoženosti spočívají. Přestože se tvářila jako prázdná místnost ze zrcadlovými stěnami, mohla se kdykoliv změnit na jakékoliv jiné prostředí, v němž si přítomní přáli trénovat. Od temného sklepení až po sluncem zalitou a vyprahlou poušť. Nezáleželo na tom, jak extrémní podmínky si zvolili, ani ta tom, zdali chtěli trénovat v interiéru či exteriéru. Hala sloužila svému účelu.

Mimo jiné byla také očarována všelijakými bezpečnostními kouzly, která předcházela jakýmkoliv druhům zranění, jež mohli bystrozoři při soubojích utržit. Chránila je i před těmi nejmenšími újmami na zdraví, zajišťovala, že pády nebudou pro cvičící nikterak bolestivé a zmírňovala veškeré nárazy. Zkrátka byla ideálním místem ke zlepšování bojových dovedností.

„Už sis rozmyslel, v jakém prostředí to chceš zkusit?" promluvil Harry, zatímco ze sebe naprosto přirozeně stáhl kabát a svetr, načež věci uložil do jedné z mnoha kouzelných skříněk u zdi. Ty změnou prostředí ihned vždy zmizely, aby nepřekážely. Harrymu to tady již od začátku připomínalo jemu dobře známou Komnatu nejvyšší potřeby, takže vlastně téměř žádné novinky.

„Myslíš, že je toho potřeba hned využívat? Na začátek by mi holá hala asi stačila," pousmál se blonďák poddajně. Nesliboval si od souboje příliš velkou šanci na úspěch. Své umění soubojů nikdy nepovýšil na nijak veliký level a teď si své síly poměří se zkušeným bystrozorem, a co víc - přímo s Chlapcem-který-přežil a Hrdinou. „Ale jinak, přemýšlel jsem nad lesem. Hádám, že ačkoliv to zní jednoduše, po dnešku budu vědět, že ani tam bych se ti nevyrovnal," uchechtl se a začal ze sebe svlékat svůj kabát, který následně podal Harrymu, aby jej též uschoval do jedné ze skříněk.

Bystrozor k němu zalétl očima. „Nevzdávej se tak snadno. Chci vědět, jak na tom seš se souboji, když si zřejmě zakrněl u lektvarů. Nechci tě za každou cenu porazit během... pár minut," přehodnotil svá slova, když mu přes rty chtělo splynout - pár sekund. Možná i to by dokázal, ale zase na druhou stranu nevěřil, že by na tom byl Draco tak špatně. Nikdy nebyl mizerný soupeř. V Bradavicích mu po několik let byl rovnocenným protivníkem.

Blonďák pohodil hlavou nad Harryho očividným zaváháním, ale nikterak jej nekomentoval. Nakonec se s poraženeckým povzdechem vzdal svého prvotního rozhodnutí dát si zahřívací kolo bez využití možnosti, kterou hala nabízela. „Fajn, pojďme rovnou na změnu."