Potion Secret | Drarry (CZ) ✓

23. kapitola

Od výbuchu uběhly už dva dny, po které Draco Harryho neviděl. Tedy, zatím. Na dnešní večer měli naplánovanou schůzku. Blonďák sám pořádně netušil, co jej to popadlo, když ji Harrymu tehdy navrhl, ale přišlo mu to tak správné. Chtěl Pottera znovu vidět a pokud možno, chtěl zapracovat na tom, aby se věci mezi nimi začaly vyjasňovat - ať už jedním, či druhým směrem. Doufal, že se v bystrozorovi nemýlí a nevidí v něm něco víc, než by měl. Nejspíš by jen těžko zpracovával další zklamání, zvlášť když situace vypadá docela nadějně.

Stejně jako všechny předchozí dny, i včera na něj na stole v práci čekala další květina. Opět taková, jakou ještě žádný den předtím nedostal, a spolu s ní i tentokrát obdržel krátký vzkaz. Po středečním večeru už ani trochu nepochyboval, že jsou všechny květinové pozornosti od Pottera a popravdě, byl rád, že se nespletl. Kdyby ano, nejspíš by se teď cítil velice zmateně, když by si jej bystrozor získal svou osobností, ale květiny se vzkazy by dostával od někoho jiného. Naštěstí se však nic takového nekonalo.

Jestli od Harryho dostane něco i dnes, to se dozví o něco později, než obvykle. Před tím, než zamíří do práce, jej ještě čeká návštěva u Munga, konkrétně u léčitelky Weasleyové. V pondělí mu pravidelná kontrola s nohou odpadla, když se kvůli jistým záležitostem nestíhal ráno dostavit, a tak byl nucen se u Hermiony přeobjednat na dnešní ráno. Proto se také zrovna nacházel na příslušném patře a čekal, dokud z ženiny ošetřovny neodejde pacient, kterému se hnědovlasá léčitelka věnovala.

Upřímně doufal, že už má nohu zcela v pořádku a další kontroly snad už nebudou nutné, ovšem netroufal si svůj zdravotní stav odhadovat sám. Přeci jen při výbuchu laboratoře utrpěl takové zranění, které by sám vyléčit nedokázal. Tak dalekosáhlé léčitelské znalosti neměl. Dokázal by se smířit ještě s jednou či dvěma návštěvami u Hermiony, ale na víc opravdu neměl náladu. Při pohybu žádné problémy nepociťoval, bolesti už také dávno zcela odezněly a jak se ve středu přesvědčil, obtíže se nevrátily ani poté, co spolu s Harrym vyskočil z druhého patra budovy, aby se zachránil před další výbuchem.

Několik minut poté, co se usadil na sedačku na chodbě, se dveře naproti němu konečně otevřely a na chodbu vyšel postarší kouzelník se spokojeným výrazem ve tváři. Vzápětí ze dveří vykoukla Hermiona, a když si jej všimla, objevil se na její tváři vstřícný úsměv.

„Ahoj, pojď dál," vyzvala jej stále s úsměvem a poté počkala, dokud kolem ní Draco neprojde dovnitř útulné ordinace. Sama se následně posadila rovnou za svůj stůl. „Tak co dělá noha? Cokoliv, co bys shledával, že není úplně v pořádku?"

„Ne," pokroutil Draco hlavou. „Vše mi přijde v pohodě," dodal, když si jako vždy sedal na lehátko, na němž jej Hermiona obvykle vyšetřovala.

„Dobře," chopila se žena brku, „zatím si vysvleč kalhoty a nohy nahoru, jenom si to rychle zapíšu," usmála se a sklonila se k pergamenu na stole.

Blonďák udělal, jak mu Hermiona nařídila. Rozepnul a stáhnul si kalhoty, které poté přehodil přes horní roh lehátka, na nějž posléze vytáhl i nohy. Zatímco čekal, než léčitelka zapíše vše potřebné, lehnul si a pokusil se si pohodlně opřít hlavu. Šedýma očima pak ženu sledoval, dokud nakonec nevstala od stolu a nepřišla až k němu.

Hermiona přiložila jemně dlaně na zraněné stehno a okolí rány profesionálně prohmatala. Následně se dotkla i přímo jizvy, která byla stále hodně viditelná a vystouplá. „Myslím, že se to hojí krásně," informovala lehce ztuhlého blonďáka, který si po jejích slovech hlasitě oddychl.

Lehce se zasmála. „Je vidět, že moc dobře víš, jaké účinky má dodržování léčitelových rad."

„No jo, jsem si vědom toho, že je léčitelé nerozdávají jen tak," křivě se pousmál Draco.