Potion Secret | Drarry (CZ) ✓

9. kapitola

Harry se nakonec s Dracem musel rozloučit, když mu blonďák celkem taktně naznačil, že by rád pokračoval ve své práci, protože jejich přestávka už skončila. Nebyl proti, moc dobře chápal, že Malfoyovi teď na výzkumu opravdu záleží a dává si sakra pozor, aby byly splněny všechny časy ve správném pořadí společně s ingrediencemi.

Měl v úmyslu jen ještě rozloučit se s Benem a odejít, ale druhý blonďák jeho plány překazil tím, že než stačil otevřít pusu ke slovu, zatáhl ho mnohem dál za roh. Tam, kam na ně Malfoy neviděl a ani je neměl šanci slyšet.

Zmateně na Bena zamrkal. „Co?" zeptal se v reakci na svého bývalého výraz.

„Ty! Jak jsi to udělal?! On se smál!" s nevěřícně vykulenýma očima spustil Benjamin. Mluvil tlumeným hlasem, téměř až šeptal, přesto Harrymu nemohlo ujít, jak je z dané skutečnosti nadšený.

„No," nejistě si Harry promnul zátylek, jak to dělal vždy, když byl nervózní nebo nevěděl, jak odpovědět, „prostě... jsem mluvil?"

Blonďák si založil ruce na prsou a přeměřil si bystrozora výmluvným pohledem. „A že to zabralo zrovna u tebe... Já na něj taky mluvil!"

Harry nakrčil čelo. „Na co tím jako narážíš, Benjamine?"

„No, to je asi to, co bych se rád dozvěděl od tebe. Co to vlastně vůbec bylo?" tiše se uchechtl druhý muž. „Nejdřív se tu málem pohádáte, a pak se spolu smějete!"

Černovlasý škubl koutkem úst, načež si zastrčil ruce do kapes. „Hádáme se celý život, to není nic nového. Nebo do sebe minimálně rýpeme," pokrčil rameny.

„A to je právě to! Tohle je podle tebe pro vás dva normální, ale... co ten smích, Harry?" lehký úsměv Benovi stále pohrával na rtech, když si svého bývalého přítele přeměřoval pohledem. „On se ti líbí, že jo?" uhodil na černovlasého po krátké odmlce.

Bystrozor prudce vytáhl ruce z kapes a jednu přitiskl na Benovu pusu. „Hlasitěji by to nešlo?!" zasyčel tiše a pro jistotu se ohlédl přes rameno. „U Merlina, ty prostě nedáš pokoj, dokud to neřeknu, co? Jo, líbí! Je hezký, ale to nic neznamená!"

Ben díky Harryho slovům překvapeně otevřel pusu, avšak ne, že by se divil. Spíše měl radost z toho, že si správně domyslel, jak se věci mají. Nemohl jinak, než se zvonivě zasmát. „Jak mi můžeš tvrdit, že to nic neznamená? Znám tě moc dobře na to, abych věděl, že to nic rozhodně není! Při nejmenším už jsi někdy přemýšlel nad tím, jaký by bylo ho mít v posteli!" rozjařeně sledoval, jak se před ním Harry postupně mění na menší rajče. Člověk by si řekl, že mu takové téma rozhovoru bude nepříjemné - vzhledem k tomu, čím kdysi spolu s Harrym byli, avšak rozešli se v dobrém, a tak neměl nejmenším problém s bystrozorem o jeho nových objevech mluvit.

Černovlasý zatěkal pohledem po místnosti. Věděl, že nemá cenu Bena napomínat za hlasitost po druhé, protože to nezabere nikdy. Na to byl blonďák až moc rozjařený. „Nedělej ze mě laskavě úchyla, jasné?! Nikdy bych nikoho k sexu nenutil, to víš moc dobře!" propálil menšího muže svým zeleným pohledem.

„Tak jsem to nemyslel," pokroutil nad ním blonďák očima. „Ale neříkej mi, že když jsi teď tak dlouho sám, tak že vůbec nepoužíváš fantazii! Znám tě moc dobře, na to nezapomínej Harry," ušklíbl se. Ať už mu bude bystrozor tvrdit cokoliv, tohle mu nevymluví.

„Sám sice jsem dlouho, to je pravda, ale i když tomu asi neuvěříš, tak práce mě zaměstnává mnohem víc a opravdu nemám čas si jen tak sednout a fantazírovat. Možná jsem na to někdy pomyslel, ale řekni mi, kdo ne. Hezká tvář, ostré rysy, blond vlasy, skvělá postava. Každý o něho zavadí pohledem," bránil se lehce, díky čemuž se mu z tváří začala vytrácet růžová barva.