Přes vodu až k tobě

•56•

"Je něco nového, co bych měla vědět?" Začala Nelly a já se na ni podívala a pokrčila rameny. "Dobře tedy," přeměřila si ne pohledem. "Bello nemůžeš se tím pitomcem trápit do nekonečna," vzdechla, "to tě za chvíli zničí."

"Já vím Nelly, ale já vůbec nevím, co mám dělat," zakňučela jsem. Bylo to to jediné, co jsem dokázala říct. Absolutně jsem nevěděla, jak se mám v této situaci chovat. Samozřejmě, že jsem pár vztahů v minulosti měla, párkrát tam byly i nějaké podobné problémy a neshody, ale nikdy to nebylo nic takového, jako je teď.

Já bych měla jeden nápad," usmála se. "Ty, Isabello, mu teď ukážeš o co přišel." Zmateně jsem se na ni podívala.

"Udělal pitomost a jsem si skoro jistá, že toho alespoň trošku lituje. Půjdeš k tomu ohni, upravíme tě tak, aby mu vypadly oči z důlků a dáš mu co pro to. Někdo tomu zmetkovi musí ukázat, že není jediný, kdo si umí hrát," šibalsky si mě prohlížela.

Po chvilce zpracovávání téhle informace jsem přikývla. Možná to je blbost, možná ne, kdo nezkusí, neví.

Seděla jsem na zemi uprostřed naší chatky. Nelly mi žehlila mírně vlnité vlasy, Klaudia nanášela makeup, na můj vkus už docela dlouho. Thea se mezitím hrabala mezi oblečením jak mně, tak i sobě.

Nevěděla jsem, jestli je celá tahle akce správná, ale stejně už nebyla možnost se z toho vykroutit. Holkám to ještě dobrou chvíli zabralo, venku už byla skoro tma.

"Jako odborník na outfity jsem došla k takovému závěru, že musíme vybrat něco, co bude praktické k táboráku. Venku je pořád teplo, což nám krásně hraje do karet." Thea se do své role opravdu opřela.

"Kdyby to mělo být úplně na mně, vybrala bych ti nějaké šaty, ale je to nepraktické a navíc si musíme nechat něco v záloze na diskotéku. Proto jedna z přípustných možností jsou tady tyhle kraťasy," hodila po mně černé, trošku delší kraťasy, chvíli na to i krátké, světle modré tílko "a tady tenhle top. Obávám se ale, že by ti mohla být za nějakou dobu zima, takže si k tomu vezmeš ještě tuhle mikinu, Sawyer mi častokrát tvrdil, že holky v mikinách jsou sexy." Já i Klaudia jsme se usmívaly nad monologem, který vedla.

Byla jsem za tahle děvčata nesmírně šťastná, i přes to, že to někdy nebylo růžové, nevědomky jsem se podívala na Klaudii.

Stála jsem před zrcadlem. Mé normálně vlnité vlasy byly teď perfektně rovné, sahaly mi skoro až po pas. Oči mi zdobily překrásné, ale ne moc výrazné stíny, ke kterým byla dokonale sladěna i světlá rtěnka. Klaudia všechno ponechala co nejvíce přirozené, což mi vyhovovalo. Na sobě jsem měla přesně ten outfit, který mi Thé vybrala.

Detailně jsem se prohlížela a nevěděla, co říct. Tohle bylo něco, na co jsem vůbec nebyla zvyklá. Byla jsem skoro omámena svým odrazem v zrcadle, když se najednou vedle mě rozprostřela sladká vůně.

"Tohle je jen pro jistotu," zašklebila se Nelly a svírala v ruce růžovou voňavku. Trošku mě to probralo a já pozornost přesměrovala na své kamarádky.

"Sluší vám to," usmála jsem se, tentokrát už skoro upřímně.

Rukou jsem strefila vypínač na světlo a po místnosti se rozhostila tma. Všechny čtyři jsme vyšly z místnosti a jako první mou pozornost získal Samuel, sledoval mě.

"Ahoj," usmál se. Pozdravila jsem ho také. "Vypadáš úplně jinak, sluší ti to Bellinko," mrknul na mě, já neodpověděla, jen jsem na tváři zachovala úsměv. Společně s kluky jsme se vydali k táboráku, hodně lidí tam už dávno bylo.

Posadili jsme se do kroužku kolem ohně a přidali se do konverzace, která tam zrovna byla vedena. Atmosféra mi připadala strašně uvolněná, všichni se spolu smáli, říkali si všemožné historky z osobních životů a všechno působilo kouzelně.

Nejmladší děti se pomalu začínaly odebírat do chatek a počet lidí u ohně řídnul. V některé momenty mi i připadalo, jakoby všechny mé problémy vlastně neměly takovou váhu, jakou se mi do teď jevily. Niko a pár dalších lidí přinesli kytary a všichni si pozpěvovali písně, které se hrály.

"Musím na chvíli zmizet," šeptla Nelly, která seděla vedle mě a nenápadně ukázala na Greye. S úsměvem jsem přikývla a pár vteřin na to zmizeli dva z mých kamarádů pryč z dohledu jak mně, tak i ostatním.

Čas utíkal dost rychle, každou chvíli se někdo odpojil a šel se uložit ke spánku. Zrovna jsem důkladně prohlížela, kdo u táboráku zbyl, když si na lavičku skoro naproti mně přisedla jakási osoba. Okamžitě mi došlo, kdo to je.

Další kapitola! Líbí se vám? <3