Please, be my little lady [ Cameron DallasCZ ]

Bye bye ✈️

Tak tohle je konec

On prostě jen tak odešel. Žádné city, žádná zlost ani lítost.  I když jsme byli daleko všichni se na nás koukali, včetně Dylana, který nejspíš nevěděl co dělat stejně jako já. Proto jsem rychle zašla do domu. Opřela jsem se o Dylanovi dveře, protože byly zamčené a jen jsem nechala slzy téct.

Po 5 minutách jsem uslyšela dupot na schodech. Rychle jsem si stoupla a utřela si slzy. Předemnou se objevil Dylan. „Promiň. Ještě jsem se bavil s Codym a najednou jsi byla pryč." Řekl trochu udýchaně.

Šel ke mně a místo toho aby jsem ho pustila jsem ho obejmula. Nejdřív se zarazil, ale pak mě taky obejmul a mnohem silněji. „To bude dobré." Hladil mě po vlasech. „On vůbec nic neřekl. Prostě jen odešl." Zabručela jsem mu do hrudi.

„Protože je to kokot." Řek a odtáhl se. Odemkl dveře a vešel dovnitř. Bylo teprve 7 hodin večer. Všichni byli venku, bavili se a já se cítila hrozně.

Oblékla jsem se do tepláků a trička. Udělala jsem si culík a lehla jsem si na koberec, který byl u televize. „Dáš si zmrzlinu ?" Křikl na mě Dylan z kuchyně. „Rozhodně." Přesně teď mám na zmrzlinu fakt chuť.

Dylan ke mně přišel a sedl si na koberec vedle mě. Podal mi kyblík zmrzliny a lžičku. „Achh." Vzdychla jsem nad tou vynikající čokoládovou věcí. „Takže zítra letíte domů ?" Zeptal se mě a začal se mazlit s Luciferem. „Nechce se mi jet." Zakňučela jsem.

Nechci se tam vrátit. Kde budu ? Když je s Cameronem konec a můj otec je opilý hovado. Ještě že jsou za dva týdny prázdniny. Tohle bych fakt nedávala. (Nějak si nevypavuju jaký se měsíc nebo tak, ale jsou prázdniny:D)

„Už víš kde budeš bydlet ? " Zeptal se znova. „Dylane já vůbec nic nevím." Nabrala jsem si velkou lžičku a dala ji do pusy. Sice mi mrzl mozek, ale byla fakt dobrá.
Že by jsem bydlela u Matta ? Opravdu nechci nikoho otravovat.

„Na léto by jsi mohla být tady. Teda pokud bys chtěla." Řekl Dylan a to bylo to nejlepší co řekl. Radostně jsem se Usmála a skočila na něj. Seděl opřený o gauč a já seděla na jeho nohách a objímala ho. „Takže platí Jo ?" Zasmála se a já se od něj odtáhla. „Rozhodně." Usmála jsem se.

Po osmé hodině večer jsme si pustili písničky a Dylan se mě snažil rizesmát a tak dělal různé taneční kreace. Málem jsem se smíchy počůrala. Dokonce jsem zapomněla na ti co se tento den stalo.

Když jsme šli spát. Poprosila jsem Dylane ať semnou zase leží. Takže jsme leželi vedle sebe s mezi náma byl Lucifer. Ležela jsme na boku s sledovala Dylana, který se Koukal na mě. Bylo to hrozně divný.

Ráno

Probudila jsem se sama od sebe. Teda to jsem si myslela, dokud mi Mikey nenapsal zprávu, že za hodinu láme být na letišti a že mě počká před domem.

Rychle jsem vstala a tím probudila Dylana. „Promiň." Šeptla jsem a začala si balit věci. „Nic se nestalo. Už jedete?" Zeptal se a vstal. „Jo, za hodinu." Smutně jsem se na Dylana koukla a on po mě hodil svou mikinu. „Prší..bude se ti hodit. Vrátíš mi ji v letě." Usmál se. „Ať mám nějakou pojistku, že se vrátíš." Řekl a odešel.

Jelikož opravdu pršelo, dala jsem si legíny a Dylanovu mikinu, která mi byla docela velká. Ale krásně voněla. Né voňavkou, ale prostě Dylanem. Dával to smysl ?

Když jsem přišla do jeho malé kuchyně zase něco chytal. Tentokrát toasty.
„Doufám že si dáš." Řekl a já kývla na souhlas a rovnou si jeden vzala.
Tašku jsem si dala ke dveřím a na chvilku jsem se mazlila s Luciferem.

Když jsme se oba najedli, došlo mi, že už mám být dávno před domem.  Sakra. Dylan mě šel doprovodit ke dveřím.
Cestou jsem ještě potkala kluky a rozloučila jsem se s nimi. „Škoda, že to tak dopadlo." Řekl Cody a trochu mě obejmul.

Nakonec jsem se rozloučila s Dylanem a to velkým objetím. „Čekám tě za dva týdny." Řekl, naklonil se ke mně a dal mi pusu na tvář.
Celá jsem z toho zkoprněla, asi protože jsem to nečekala. Otočila jsem se a bez jediného slova jsem odešla.

Venku už čekal Mikey. „Si dáváš na čas."  Řekl a já se Zasmála. Sedla jsem si s ním do auta. „Kde je Cameron ?" Zeptala jsem se, protože jsem ho nikde neviděla. „Zůstává ještě na den tady."