Please, be my little lady [ Cameron DallasCZ ]

His family

„Ehm. Moje máma... chtěla by tě poznat." Vykoktal ze sebe.

Poprvé jsem na něm viděla, že je nervózní, i když jsem nechápala proč. Jsou tu dvě možnosti. Ta první, že se za mě stydí a druhá možnost, že jsem první. Spíš bych souhlasila s tou první.

„Ehm Came ? Já tu nic na oblečení. Jen ty šaty." Rty jsem spojila do úzké čárky. Cameron došel ke skříni a vzal tričko a tepláky. S úsměvem mi to podal a já se začala oblékat. Otočila jsem se k němu zády. „Ale noták Ariano ." Slyšela jsem jak se směje. „Už jsem těm viděl nahou." Řekl a opřel se o rám dveří. „Né celou." Opravila jsem ho a zavalzala si šňůru u tepláků. I tak mi to bylo všechno hrozně velký.

Otočila jsem se na něj a on si mě pořádně prohlédl. „Vypadáš jak strašák." Zasmál se a já ho zabíjela pohledem. „Ale jsi můj roztomilej strašák." Přišel ke mně a objemul mě. Pak mě vzal za ruku a táhl mě po schodech dolů. Přiznám se, že já sama jsem dost nervóžní.

Došli jsem do kuchyně, kde se táhla krásná vůně. Jeho mámka stála zády k nám a obracela palačinku. Cameron si odkašlal a ona se otočila. Poprvé jsem ji uviděla a mě bylo jasné po kom Cameron je. Ta podoba tam opravdu byla.

„ach Ariano konečně tě můžu poznat. já jsem Gina. Moc mě těší." Usmála se na mě, ubyla si ruce a došla ke mně. „Taky vás ráda poznávám." Vrátila jsem jí úsměv. Už jsem vám nachystala snídani. Doufám, že máš ráda palačinky." Usmála se. „Ano, děkuju moc."

Sedla jsem si s Camem ke stolu a sledovala místnost, která byla sladěná do béžové. Sledovala jsem fotky, které byly všude na zdi. U jedné konkrétní. Byl tam Cameron se svou mamkou a s horkou, která na něj byla dost podobná. Já myslela, že má jen jednu sestru.

My o vlku. „Dobré ráno." Přišla do kuchyně mála holčička, která měla oblečené růžové pyžámko. „Zlatíčko jdi se nasnídat." Poslala ji Gina ke stolu. Cameron si někam doběhl a když kolem ní prošel pohladil ji po vláskách.

„Ahoj." Pozdravila mě tím nejroztomlejším hláskem. „Tebe už jsem viděla. Ležela jsi a Camík ti pomáhal." Usmála se a pustila se do jídla. „Já jsem Ari." Usmála jsem se na ni. „Já Ell. To teď jsi Camíkova holka." Řekla s plnou pusou a já se zasmála.

Najednou si vedle mě sedla Gina a položila svou ruku na mé rameno. „Opravdu jsem ráda, že jste spolu. Cameron se teď dost změnil. Navíc ta Vanessa se mi zdála jako mrcha." Řekla a to mě dostalo. Je to fakt super máma, když semnou mluví jako s kamarádkou. Už teď se mi líbí.

„Hlavně si ho kroť. Neboj se." Zasmála se a když uviděla Cama jak přichází stoupla si a šla znova ke dřezu. „Doufám, že ti máma nic neříkala." Zachechtl se a pustil se do jídla.

Ell to do sebe rychle naházela a já nechápala proč. „Mamii ? Můžu už jít ?" Zeptala se, když jí podala talíř. „Jasně zlato."

„Came ?" Ozvala jsem se nejistým hlasem. „Kdo je tady ta holka ?" Ukázala jsem na neznámou osobu na fotce. Nebyla jsem si jistá, jestli se na to můžu zeptat, protože když jsem tu otázku vyslovila, Cameron ztuhl.

„To.. to je moje sestra. Když se naši rozvedli tak chtěla být s otcem." Ušklíbl se, vzal můj talíř a spolu se svým to odnesl. Mez tím jsem si stoupla a šla se rozloučit s Gini. „Moc děkuji za snídani. Ráda jsem vás poznala." Snažila jsem se být co nejvíc milá. „Ale to vůbec neděkuj drahoušku. Jsem moc ráda, že je Cam s tebou." Usmála se.

„Už půjdeš zeptal se mě Cam, když jsme šli po schodech. „Asi Jo. Musím domů. Zjistit, jestli je táta doma a tak." Usmála jsem se a Cam mě chytl za ruku a zastavil mě. „A co když nechci aby jsi šla ?" Podíval se na mě těmi karamelově hnědými oči. Měl vážný pohled.

„Nemáš na výběr." Snažila jsem se být vážná, ale Cameron mě vzal za zadek a přehoupl si mě na rameno. „Camerone !" Trochu jsem křikla.
„Nikam nejdeš." Hodil mě na postel. On na mě rychle skočil, což i docela bolelo. Ležela jsem pod ním, takže jsem nemohla pořádně dýchat. Ale jeho rychlí dech jsem cítila moc dobře. Cítila jsme ho na svém krku, protože mě hřál.

Když se naše čela dotýkali, Cam naše rty spojil a já cítila motýlky. Zkurveně moc motýlků. „Zůstaneš semnou. Navždy."