Please, be my little lady [ Cameron DallasCZ ]

Matt's house

Konečně nová část. Upřímně doufám, že teď budou části častěji. - Beth ❤️

Otočila jsem se na dotyčného. Byl to Cameron.

Byl taky dost na mol. Poznala jsem to, protože kdyby nebyl...nikdy by za mnou nepřišel a netančil semnou. Chtěla jsem se od něj dostat pryč, ale byl moc silný.

A víte co já kráva udělala ? Tancovala jsem s ním dál ! Byla jsem uplně mimo. Sice né tak moc, ale postupně ten pocit nepohodlí odešel. „Jsi hrozně sexy baby." Pošeptal mi do ucha. Jeho dech se odrážel od mé kůže a já se zachvěla.

Pak na něj někdo zavolal. Nakonec mi pohladil zadek, mrkl ma mě svým hnědým okem a odešel. Zůstala jsem tam jen tak stát. Bezmyšlenkovitě jsem pozorovala lidi kolem, když v tom mě někdo zatáhl za ruku a vytáhl mě z davu. „Ari ?!" Předemnou stál Matt. Mávál mi rukou před očima, protože jsem za ním uviděla Camerona jak na něj šplhají tři holky... spíše kurvy ?

„To jsi teda přehnala." Pokroutil hlavou. „Pojď zavedu tě domů, jo ?" Hrozně se mi motala hlava a proto jsem nijak neodmítala pomoc. Vyšla jsem s ním ven.

Nastoupila jsem do jeho auta, nebo spíš on mě tam položil, protože moje schopnost udržet se na nahou byla mizerná. A pak jsme jeli Bůh ví kam.

Ráno

Probudila jsem se s tak hroznou kocovinou, že se mi až točila hlava. Točil se mi celej svět a připadala jsem si jak nějaká zdrogovaná veverka.

Otevřela jsem oči s párkrát zamrmlala, aby jsem se vzpamatovala. Všimla jsem si, že neležím ve své posteli. Vlastně jsem nebyla ani ve svém pokoji.

Nechápavě jsem sledovala modré zdi pokoje na kterých bylo plno plakátů rockové kapely. Nakonec jsem na zemi uviděla svého zachránce. Matt ležel na zemi a byl přikrytý fialovou dekou s kytičkama. Uchechtla jsem se.

Co se to včera stalo ?Koukla jsem se na telefon. Bylo půl osmé a v té chvílce mi došlo, že ta největší blbost je, když jdete do klubu a ráno musíte do školy. Sakra ! Táta se... a počkat, on tu není. Oddechla jsem si.

Zachvilku jsem uslyšela Matta ja se probouzí a protahuje se. Vydával u toho ty klasické zvuky jako lenochod. „Dobré ráno ty pařmenko." Zasmál se a vstal. „Dobré no..." Ironickým tónem jsem mu odpověděla. „Dneska asi škola nebude co ?" Sedl si na postel. „Matte co dělám u tebe ?" Ignorovala jsem jeho otázku. „No když jsem dojel k tobě domů tak jsi nesměla klíče a říkala jsi ať zazvoním, ale nikdo neotevírá a tak jsem tě vzal ke mně." Odsekl. „Počkej ! Já sebou neměla kabelku ? Když jsme jeli ke mně ?" Vykulila jsem na něj oči a přemýšlela co se mohlo stát. Vím jistě, že jsem si tam kabelku brala. „Ne neměla." Řekl a já se zasekla. Klepla jsem se rukou do čela. „Já blbka jsem ji asi nechala na sedačce v tom klubu." Pokroutila jsem očima nad svou blbostí.

„Jejda Ari. Tak to tam můžeme zajet. Možná tam pořád bude." Navrhl Matt a já jen kývla.

O hodinu později

Právě teď si na sebe dávám Mattovi tepláky a tričko. Moje oblečení totiž smrdělo a navíc jsem měla pozvracené stehna. Netuším jak se tam ty blitky dostaly a ani to vědět nechci.

Právě teď nastupujeme do jeho auta. Cestou hrálo rádio a my jsme zpívali. Hlavně když tam hrála písnička od Katy Perri. Už to nebyl zpěv, ale spíš řev. Tancovali jsme do rytmu hudby a smáli se. 

Když jsme dojeli k tomu klubu vystoupili jsme z auta a Matt se mi hrozně smál. „V tom oblečení jsi fakt..."
Skočila jsem mu do toho. „Buď ticho !" Uraženě jsem si dala ruce na boky a šla přímo dovnitř.

Smrdělo to tam stejně jako včera. Kouřem a vzduch byl pořád vydýchaný. U baru seděl chlap, který měl u sebe skleničku a dopijel ji. Za barem byl jeden pán, ke kterému jsem se vydala.

„Dobrý den. Prosim vás, včera jsem tu byla a nejspíš jsem tu zapomněla černou kabelku. Opřela jsem se nohama o bar a mezitím přišel i Matt.

Chlap za barem nakrčil obočí a přemýšlel, nebo to tak spíš vypadalo. „Promiň holčičko, dneska jsem celej klub prošel a nic jsem nenašel." To oslovení mě naštvalo, ale mnohem víc mě naštvalo, že nemám svoji kabelku.

Jak se teď dostanu domů ? Tata mě zabije. „Tak pojď Ari." Obejmul mě kolem ramen Matt a vytočil mě k východu.

„Co budu dělat Matte ? Jak se dostanu domů ? Taťka má přijet až příští sobotu." Kývla jsem hlavou a smutně šla dál. „Něco vymyslíme.. zatím můžeš zůstat u mě." Nabýdl a já nic neříkala.

U přechodu mě někdo zastavil. „Hej Ari ? Zrovna tebe hledám." Osoba vyšla z davu a běžela přímo ke mně.