Please, be my little lady [ Cameron DallasCZ ]

2 years

A zase tu stojím. Před dveřmi mého domu, ze kterého mám ty nejhorší vzpomínky.Nechápu proč musím být tady. Můj otec mě dal k tetě s tím, že se potřebuju léčit. A najednou mě chce zpátky ?

Dala bych cokoli za to, aby jsem tu nemusela být, ale je mi 17, takže s tím nic nemůžu dělat.

Aby jsem vám to rychle vysvětlila, i když to možná víte. Před dvěma lety jsem tu žila i s mou mámou, která umřela na rakovinu. Nevím jak, ale smutek jsem prostě zajídala. Můj otec byl Bůh ví kde a kamarády jsem neměla.

Každý večer jsem se cpala a brečela. Poslouchala písničky a modlila se ať to není pravda, protože co je horší než smrt vaší mamky. Smrt vašeho anděla. Smrt vašeho nejlepšího a jediného kamaráda. Samozřejmě jsem dost přibrala.

Můj otec mě poslal k tetě do Kanady. Tam jsem začala cvičit a přestala se přejídat. Našla jsem si úžasné kamarády, které jsem teď musela opustit. Můj nejlepší kamarád Justin mi chybí ze všech nejvíc. Byl jako můj bratr. 

„Ahoj srdíčko !" Dveře otevřel můj otec, který byl v pracovním saku. „Ahoj." Falešně jsem se usmála a obejmula ho.

Dveře trochu víc otevřel, aby jsem mohla jít dál a vzal mi mé kufry. Vešla jsem dovnitř a vzpomněla si na vše. Bylo to tu pořád stejné a já nechápu jak tu otec může pořád žít po tom všem.

„Myslím, že ti nemusím říkat kde co je, tak se tu nějak zabydli já musím do práce." Přišel ke mně a dal mi pusu do vlasů. Pak si vzal klíče od auta a odešel pryč.

Takhle to u nás chodilo pořád. Věčně jsem byla doma sama, protože rodiče byli furt  na cestách nebo v práci. Vyzula jsem si boty a
rozhodla jsem se, že si to tu trochu projdu.

Z mále chodbičky jsem šla do šedé kuchyně, která byla spojená s obývacím pokojem. Z tama jsem šla po schodech nahoru, kde jsem se zastavila u mého pokoje. Nervózně jsem chytla kliku a vešla dál.

Všechno bylo tak moc stejné, ale bez věcí byl pokoj moc prázdný. Všechny mé probrečené dny a noci se odehrávali v tomhle pokoji.

Silně jsem se nadechla a šla si dolů pro věci. Po těch schodech to šlo celkem dost blbě, takže jsem si při tom párkrát zanadávala.

Celá upocená a naštvaná jsem přišla do pokoje a začala si vybalovat. Do ruky jsem si vzala telefon a zapla písničky. U toho jsem ještě stihla napsat Justinovi, že jsem na místě.

20:00

Můj otec se ještě neukázal. Věci už mám dávno vybalené a teď sedím na gauči a koukám na Sex ve městě. Pamatuju si jak mi to přišlo hrozně sprostý a moje mamka se na to koukala pořád. Teď mi to příjde v pohodě a miluju to.

Najednou jsem uslyšela bouchnutí dveří. Trochu jsem se lekla a cukla sebou. „Počkej zlato mám tu dceru." Moje oči se rozšířili a tělo ztuhlo.

V obyváku se objevil otec s nějakou ženskou, která se na něj lepila. TO SI ZE MĚ DĚLÁ PRDEL ! Ta ženská byla tak o 10 let mladší než táta.  „Jejda zlato, ty jsi tady." Zarazil se když mě uviděl. „Jo, ale... už odcházím." Stoupla jsem si a bez dalšího slova odešla.

Pak už jsem slyšela jak se ta pipka směje. Hrozný. Ten její odpornej smích šel slyšet i přes zavřené dveře.

Sedla jsem si ma postel a nahlas dýchala. Dobře, chápu, že nemůže být do smrti sám, ale nemyslela jsem si, že to bude tak brzy. 

Koukala jsem se po pokoji, když moje oči spatřili můj školní batoh. Ušklíbla jsem se nad představou, že zítra se musím vrátit do tak hrozného místa.

Možná, že mě nepoznají. Aspoň né hned.

Oblíkla jsem si pyžamo, udělala si drdol a šla si konečně lehnou. Ještě jsem si přečetla zprávu od Justina a Mii.

Justin: Už teď je to tu bez tebe horor:(
Mia: Stýská se mi :'(

Mírně jsem se nad tím pousmála a po chvilce usnula.

R á n o

Crrrr !! „Pal do piče !" Zabručela jsem. Ano po ránu jsem dost sprostá, hlavně když se jedná o takovou věc jako je budík.

Po minutovém povalování a tření očí jsem konečně vstala. Dneska je dost důležitej den. Hrozně se bojím jak mě lidi budou brát. Budou se mi smát ??

Po tom co jsem ztloustla se mi lidi smáli, pokřikovali, ale nejhorší byl on. Cameron Dallas. Vlastně i on může za to co se mi stalo. Mlátil mě jen tak napotkání.

Měla jaem od něj hrozně moc modřín a já se nechala. Já blbka neměla nikoho. A nechala se.

Z mého přemýšlení mě vytrhlo klepání na dveře. „Už jsi vzhůru ?" Ozval se hlas za dveřmi, který patřil nému otci.
„Jojo." Zařvala jsem na něj a začala se oblíkat.

První den jsem si vzala jen černé ryfle a tričko s nápisem "HONEY". Vzala jsem si batoh a sešla ze schodů dolů. Do ruky jsem si vzala jablko a nenažraně jsem se do něj zakousla.

Do kuchyně přišel taťka. „Zavezu tě." Oznámil. Chtěla jsem říct, Že to zvládnu sama, ale on už byl dávno pryč a čekal na mě v autě.

Silně jsem se nadechla a šla ven. Paprsky brzkého sluníčka mi svítila do očí a já si je automaticky zakryla rukou.

Nastoupila jsem si do auta a zapla si pásy. Nervozita mi proudila tělem. Jestli mě Bože slyšíš, tak mi KURVA pomož !!!!