Please, be my little lady [ Cameron DallasCZ ]

End ?

Nemůžu uvěřit jak moc jste aktivní !❤️❤️❤️ Děkuju vám všem ❤️❤️
Věnované Zlatíčku __Lucinkaaa  ❤️❤️❤️ Snad se bude líbit ❤️❤️❤️❤️

Co s tebou Dallasi ??

„Máš ti někde koupelnu ?" Zeptala jsem se, protože už jsem vážně potřebovala sprchu a konečně se namalovat. Né že by to byla nutnost, ale cítím se pal trochu líp.

„To bohužel nemám tady. Musíš vyjít ze dveří a přímo naproti je koupelna." Řekl s plnou pusou ovoce. „Dobře děkuju." Zasmála jsem se a šla si pro věci.

Vyšla jsem ven a chtěla zatáhnout za kliku, ale někdo mě předběhl. Ze svěří vyšla Haylei v županu. Bože. Tak tu jsem fakt vidět nechtěla. „Jejda Ahoj Ariano." Usmála se. Bylo vidět jak moc si to užívá. „Měla by jsi vědět, že Cameron není na vztahy. Sama si viděla. Včera jsi ho odmítla a šel za mnou. " Celá jsem hořela zlostí. „Jéikož má dále sexy tělo a dobrý nádobýčko, neváhala jsem." Mrkla na mě a odešla.

Grrr jak já tu krávu nesnáším. Naštvaně jsem vlezla do koupelny a zavřela dvěre. Jal se to mohlo stát tak rychle.

Svlékla jsem si oblečení a vlezla do sprchy. Ještě jsem si zapla písničky a zavřela oči. Nechala jsem po sobě téct teplou vodu. Bylo to hrozně příjemný. Jako by se svět zastavil.

Když jsem se konečně dala dohromady. Oblékla jsem se do čistého oblečení a namalovala se. Nejspíš jsem tam byla věčnost, šle nakonec jsem z tama vyšla.

„Ty žiješ ? Už jsem se bál." Zasmál se. Bylo kolem jedné hodiny odpoledne a já už chtěla zmizet. Proto jsem si sedla vedle Dylana na gauč a dívali se na něj. „Copak ?" Podíval se na mě. Mezi našem nosy byla hrozně malá vzdálenost a když si toho všiml cukl sebou a odtáhl se. „Co budeme dělat ?" Zeptala jsem se a líně si opřela hlavu o gauč.

„Klídek, dělám na tom." Ucilil se. „Děláš na tom ?" Zopakovala jsem jeho větu. „ano. A myslím, že můžeme jít. Řekl a stoupl si.

Šly jsem po schodech dolů a Dylan šel první. Když najednou uslyšel hlasy. „A co jsi čekal kámo ? Šukal jsi s Hailey na vaší posteli." Řekl Elias a kluci se začali smát. Dylan se zastavil a já do něj trochu vrazila. „Promiň." Šeptla jsem.
„Chceš normálně projít nebo..."
„Teď ho určitě vidět nechci." Šeptla jsem na zpět a Dylan kývl na souhlas. Vzal mě za ruku a pomalu mě vedl za roh. Nemohli nás vidět.

Takže jsme vyšli zadním východem přímo ke garážím. Procházela jsem kolem hromady aut a čekala u kterého se Dylan zastaví. „Tohle všechno se vaše ?" Zeptala jsem se a znova se rozhledla. „Neee. Něco patří klukům." Řekl a odemkl černé BMW.

Nastoupili jsem dovnitř a já se automaticky zapnula. Jeli jsme až do centra samotného NY. „Zapni rádio prosím." Řekl Dylan a já ho poslechla.
Začala hrát písnička Copycat od Bellie Eilish, což pro mě byla totální srdcovaka. Začala jsem zpívat a všimla si, že Dylan zpívá taky. „Ty ji znáš ?" Zeptala jsem se. „By the way...." zpíval a já taky. Tím jsem poznala, že máme stejný vkus co se hudby týče.

Dylan zaparkoval a my se šli projít na Time Squar. Vždy jsem o tom snila. „Je tu vždycky hrozně moc lidí, ale tak co bych pro tebe neudělal." Zasmál se Dylan.

Pak jsme prošli spoustu jiných věcí a mě už začali bolet nohy. Když jsme asi 4 hodiny v kuse jezdili a chodili, bylo toho dost. Nakonec jsme si zašli do jedné retro restaurace na jídlo.
Bylo to tam hrozně hezký.

„Měla by jsis dát Mrs. Vanilla. To je něco úžasnýho." Řekl a položil menu na stůl. „Ty jsi tu šéf. Zasmála jsem se a Dylan nám objednal.

Vytáhla jsem telefon a vyfotila si to místo a to pití. Aspoň nějakou památku chci mít. Alespoň jednu hezkou. Ještě jsem zapla Snapchat a ze srandy zkoušela na Dylanovi různé filtry. Zajímavý, na všech vypadal ňuňu.

„Kde máte vůbec rodiče ?" Zeptala jsem se, i
když jsem si nebyla jistá jestli je to vhodné. „Ehm oni žijí v jiném domě na konci NY. Tohle je jakoby náš dům s Codym." Řekl. „To je fajn." Usmála jsem se a napila se shaku. „To je fakt dobrý."
Dylan se zasmál. „To já vím. A co ty ? Žiješ s rodiči ?" Zeptal se na otázku, kterou jsem sice čekala, ale nechtěla jsem to moc řešit.

„Je to dost složitý. Moje mámka umřela a otec mě poslal k tetě do Kanady. Tento rok si mě vzal zprátky, ale začal pít, tak jsem utekla a skončila tady." Kousla jsem se do jazyka.

„Paní. A to jsem si myslel, že můj život je na nic." Lítostně se na mě podíval a napil se.

Když jsme došli k autu, rozhodla jsem se, že už mám NY blbné zuby a tak jsem jeli zpátky do domu. Nevím co mě tam čeká,ale je čas to vyřešit a ukončit.

Všichni kluci byli na zahradě a dělali blbosti u jezera. „Tak Jo..jdi na to." Silně jsem se nadechla a šla přímo za Cameronem.
Byl ke mně zády a proto jsem mu zaťukala na rameno. „Ariano." Obejmul mě a já se od něj snažila dostat.

„Potřebuju s tebou mluvit." Řekla jsem a u toho se koukala do země. „To já tady." Odsekl a šel semnou kousek dál, aby nás nikdo neposlouchal.

„Tahle to už dál nejde. Já tohle nezvládám." Začala jsem. „Vyspal ses s eh nechci na to myslet. Prostě už nemůžu. Končím s tebou. A bolí mě srdce, protože jsem myslela, že si se změnil. Myslela jsem, že by ses mohl změnit kvůli mě. No.. lidi se pletou." Stékali mi slzy po tváři. Nemohla jsme je zastavil. Tak hrozně mě bolelo to co se stalo. „Dobře no tak čau." Řekl a vydal se pryč. „Cože ? To je vše ?" Křikla jsem a ještě víc se rozbrečela. „Ty jsi takový idiot Camerone!! Proč jsem tak blbá." Ani se na mě nepodíval. A já se nemohla pořádně nadechnout. Tak tohle je konec.