Please, be my little lady [ Cameron DallasCZ ]

Cameron my hero ?

Co to s ním je ?

Ve třidě jsem si sedla vedle Sel a čekala až zazvoní. Zároveň se zvoněním přišel Cameron. Koukl se na mě a pak pokračoval ke své lavici. Nebudu ho řešit.

Celou hodinu jsem se koukala z okna a byla úplně mimo. Když hodina skončila musela jsem jít na záchod. Selena šla do třidy, takže jsem šla sama. Na záchodě jsem udělala své holčičí potřeby. Nestíhala jsem, takže jsem ze záchodů vyšla a zrovna zazvonilo.

Rychlou chůzí jsem se vydala ke třídě, když v tom mě zastavila něčí ruka. „Čus kotě." Řekl nějaký kluk nechutným tónem a přitáhl si mě k sobě. Odstrkovala jsem ho. „Ale notak holka. Podívej se na své oblečení.Určitě by se ti to semnou líbilo." Usmál se. „Pusť mě !" Křikla jsem na něj, ale nepustil mě.

Nevydržela jsem to a dala mu facku. Podíval se na mě zlostným pohledem.
„Ty kurvo !" Shodil mě na zem a kopl mě do břicha. Udělal to víckrát. Sykla jsem bolestí a připomnělo mi to Dallase.

Svýrala jsem se bolestí a nedokázala jsem vstát. Najednou jsem uslyšela zvuk bouchnutí skříněk.

Koukla jsem se a uviděla Camerona jak tlačí toho kluka na skříňky a začíná ho mlátit. „Už na ni nikdy nešáhneš ty zmrde ! Je ti to jasný !" Křikl na něj a ten kluk se svalil k zemi.

Pak přišel Cameron ke mně. „Mužeš vstát ?" Zeptal se mě a já kývla na nesouhlas.

Cameron mě vzal opatrně do náruče a vedl mě Bůh ví kam. Neměla jsem sílu mu něco říkat nebo odporovat. Přesto mě udivilo, že se mě zastal. Mohla jsem čekat, že se k němu přidá, ale ono nic.

Cam mě položil na zadní sedadlo auta. Hrozně se mi motala hlava. Najednou jsem měla před očima černo a usnula jsem.

Probudil mě zvuk klapnutí dveří od auta. Cameron mě vzal do náruče a vedl mě k domu. Nejspíše k jeho domu. Otevřel dveře a vešel semnou dovnitř. Položil mě na gauč a pro něco šel.

Přišel se sáčkem ledu. Sedl si ke mně a jemně se dotkl mého trička. „Můžu ?" Zeptal se a já kývla. Vyhrnul mi tričko a když uviděl mé velké modřiny zamračil se. Led přiložil na mé přícho a já málem umřela jak studené to bylo.

„Proč jsi to udělal ?" Konečně jsem ze sebe dostala nějaké slovo. „Co ?" Dělal že neví. „Pomohl si mi. Vzal si mě k sobě domů." Začala jsem vysvětlovat. „Věř mi, že sám nevím."

„Camí ?" V obyváku se objevila málá holčička. Měla hnědé vlasy a oči stejně jako Cam.

„Ell ? Co tu děláš sama." Přišel k ní a obejmul ji. Vzal ji do náruče a začal s ní houpat. Hrozně se smála. Vypadalo to hrozně krásně. „Mámka šla k sousedům. Je to pár minutek." Usmála se a pak se koukla na mě. „Ahoj já jsem Ell. Copak se ti stalo ?" Přišla ke mně a koukala se na mé břicho.

„Zlatíčko, co kdyby jsi mi šla nahoru pro mikinu ?" Zeptal se jí Cam a snažil se o její pozornost.

Ell kývla a šla pryč. „Tvoje sestra ?" Zeptala jsem se. „Jo." Odsekl a začal chodit sem a tam.

„Asi už půjdu." Řekla jsem nejistě a začala se zvedat. „Co ti řeknou doma ?"
Zeptal se. „Nikdo doma není." Stáhla jsem si tričko a zvedla se. „Dobře. Ehm..chceš svést ?"

„To je dobrý projdu se. Musím...si pročistit hlavu." Bylo to hrozně divný. Cameron mi právě teď pomohl ? Neřekl žádnou narážku na mě ? Co to je ?
„Jo dobře." Odsekl....

To co se právě stalo nemůžu pořád pochopit. Jdu cestou domů. Je to asi deset minut od mého domu, takže mám dost času přemýšlet. Sel mi napsala zprávu kde jsem. Odpověděla jsem, že jsem v pohodě a jestli dneska nechce něco podniknout. Na to jen odpověděla srdíčkem a já věděla co má v plánu.

19:00

Se Sel jsme se rozhodli, že půjdeme do klubu. Nemáme v plánu se nějak opít. Teda aspoň teď to říkáme. Nevím jak to bude potom.

Vzaly jsme si černé šaty a jely jsme. Klub byl už dávno v pohybu. Ozývala se hlasitá hudba a křik lidí. Před vztupem stála skupinka lidí. Magcon, Vanessa a její pipky. Zaslechla jsem kousek rozhovoru. „Camerone co jsi tak zmizel." Zeptal se ho Nash. „Určitě byl s Arianou." Zasmál se Shawn. „Co s ní máš ?!" Ozvala se Vanessa. „Vždiť je to tlustá kráva." Řekla a obejmula ho. „Máš pravdu. Hnusná tlustá kráva."

Nevím proč, ale měla jsem slzy v očích. Já vím, že je to kokot, ale myslela jsem, že se aspoň trochu změnil. Někdy mu fakt nerozumím. Prošla jsem kolem nich a uslyšela. „My o vlku.." Nevím jak se tvářili a ani mě to nezajímá.