The Project

81

„Bell, já tě potřebuju..." řekl Harry a přerušil tu malou vzdálenost mezi námi. Celé moje tělo se zachvělo, když se jeho rty dotkly těch mých. Jakoby to bylo jediné, co potřeboval. A já jsem právě v tenhle moment byla šťastná. Chybělo mi Harryho pomalé líbání, které v sobě ale skrývalo tolik chtíče. Pootevřela jsem rty a dovolila jeho jazyku proplést se s tím mým. Jeho byly jemné, přesně takové, jaké jsem si neustále připomínala v představách. Držel mě pevně jednou rukou kolem pasu a druhou měl položenou na mojí tváři.

Po chvilce se odtáhl a opřel si své čelo o moje.

„Bell, jestli teď zase neodejdu, neovládnu se," řekl tiše a hluboce vydechoval.

„Nechci abys odešel," řekla jsem a vzápětí jsem opět ucítila jeho rty. Tentokrát mě líbal mnohem náruživěji. Cítila jsem, jak v něm rostla potřeba mě mít a se mnou to nebylo jinak. Zatajila jsem dech, když své rty přemístil na můj krk. Naklonila jsem trochu hlavu, aby měl lepší přístup a zbožňovala jsem pocit, který teď koloval po celém mém těle.

„Amy, příjde Amy," dostala jsem ze sebe, ale Harry nepřestával. Tiskl mě k sobě ještě víc, než před chvilkou.

„Pojďme vedle, je tam volný pokoj," řekla jsem. Harry mě chytil za ruku a okamžitě mě táhl na chodbu. Přešli jsme jen do vedlejších dveří, které prudce zabouchl a vzápětí mě na ně přitiskl. Tentokrát jsem byla já ta, co si ho přítáhla. Ruce jsem spojila za Harryho krkem a líbala ho. Chtěla jsem mu dokázat každým svým polibkem, že to, že je teď tady se mnou je správně. Chtěla jsem, aby cítil všechno, co se ve mně odehrává.

Zachvěla jsem se, když se dotkl mého ramene ze kterého opatrně sundal ramínko a vzápětí mě na to místo hned políbil. Musel cítit, co se mnou dělaly jeho doteky, protože se slabě usmál. Sundal mi tílko a zadíval se na mě.

„Jsi tak zkurveně hezká, Bell," vydechl a vyzvedl mě do výšky. V minulosti už to udělal dvakrát, ale moje tělo stejně vybuchovalo štěstím, jakoby to neznalo. Obmotala jsem nohy kolem jeho těla a ruce zapletla do vlasů. Znovu jsem ho políbila, zatímco se se mnou pomalu blížil k posteli.

Položil mě, sundal si tričko a klekl si nade mě. Viděla jsem, jak se mu napínaly svaly na rukou, když se ke mně skláněl a jak se mu nadzvedával hrudník z jeho hlubokého dýchání. Viděla jsem, jak si mě prohlíží. Jak mi prstem kreslí po těle obrazce a zaujatě sleduje, jak se pod každým jeho dotekem objevuje husí kůže.

Zavřela jsem oči a vzápětí je otevřela, abych se ujistila, že se mi to zase jen nezdá. Ale Harry tu byl a dosvědčovaly to i jeho rty, které se teď přesunuly na střed mého hrudníku. Nadzvedla jsem se na lokty, abych mu umožnila odepnout mi podprsenku, což jsem mu vzápětí podařilo a zbavil mě jí. Hluboce se nadechl a zadíval se na mě. Nestyděla jsem se, ani když byl můj hrudník teď hlavním středem jeho zájmu. Líbal moje prsa a já se snažila nevydávat ze sebe hlasité vzdechy. Celý svět se se mnou točil.

„Dovolíš mi tě mít, Bell?" zeptal se, vytvořil rty mokrou cestičku vedoucí až k rozepínání mých džínů.

„Už mě dávno máš, Harry," řekla jsem tiše a nechala si jeho rozechvělýma rukama stáhnout poslední dva kousky oblečení a on sám vzápětí udělal to samé s tím svým. Prsty mi neustále hladil boky. Líbilo se mi pozorovat ho, jak zkoumá moje tělo, jak si užívá každý dotek. Jak se usmívá, když vidí, co způsobuje. Líbilo se, když se ke mně naklonil. Jeho vůně mě obklopovala a jediné, co jsem právě teď potřebovala bylo cítit ho.

„Vždycky budeš jenom moje, Bell," řekl v okamžik, kdy do mě vešel. Prsty jsem zaryla do prostěradla a hlasitě vydechla.

„Řekni to, řekni, že budeš..." zašeptal Harry a opět do mě silně přirazil. Prohnula jsem se v zádech, protože jsem myslela, že nezvládnu tu intenzitu jeho přírazů. Náhle však přestal.

Zadíval se mi do očí a ty jeho se trošku zaleskly. A právě tohle byl ten nejhezčí moment, jaký jsem kdy s Harrym prožila. Byl to ten moment, kdy mi nemusel nic říkat, ani já jemu a stejně jsem věděla, že si patříme. Věděla jsem, že ho miluju, stejně jako on mě.

„Zešílím z Tebe, Bell," řekl a znovu začal přirážet. Svoje nohy jsem omotala kolem jeho pasu a nehty zaryla do kůže na jeho zádech. Tmavou místností se ozývalo jen naše hlasité dýchání.

Za chvilku jsem se celá začala chvět. Věděla jsem, že to přijde, že brzo celé mé tělo zaplaví pocit absolutní rozkoše. Sama jsem zvedala boky, abych Harrymu byla blíž. Viděla jsem, že je na tom stejně, protože své přírazy stále zrychloval.

Až hlasitě vydechl moje jméno, ve stejný čas, jako já to jeho.

Harry zůstal ještě chvilku nade mnou. Pozoroval mě, jak se chvěju a hladil mě po vlasech. Potom si lehl vedle mě a nechal, ať si opřu hlavu o jeho hrudník.

A po čtyřech měsících jsem opět usínala šťastná.

„Miluju tě, Bell," slyšela jsem ještě, než jsem se ponořila do spánku.