The Project

11

Harry

Probudí mě prudká bolest žaludku, sotva doběhnu na záchod a tam zreklamuju celej obsah svý včerejší alkoholový hitparády. Opláchnu se v naději, že mi to pomůže, ale mám smůlu. Pomalu sejdu dolů a jdu si pro něco k pití.

„Ale Šípková Růženka se nám probudila," řekne ségra s úšklebkem.

„Drž hubu Gemm," odseknu a jdu si pro džus.

Naliju ho do sklenice a odpotácím se zpátky do pokoje, kde si sednu na postel. Vypiju džus a podívám se na hodiny, je půl jedný, asi by bylo rozumný vstát, ale nějak se mi nechce, lehnu si zpátky, a ještě na chvíli usnu.

Vzbudí mě až telefon, volá Marcus.

„Zdar vole, v kolik se sejdem?"

„Čus, kde?" ptám se nechápavě v rozespalosti.

„V tom Hyde Parku. Vole, dneska je ten festival."

„Ajo, v kolik to začíná?"

„Začíná to v sedm, tak co se sejít třeba v půl sedmý?" navrhne Marcus.

„Ok, budem tam," řeknu a položím to.

Už se cítím o dost líp, aby taky ne, je už skoro pět. Kouknu na telefon, kde mám asi pět smsek od Sophie, jestli to teda platí, tak jí volám a domluvím se s ní, že jí vyzvednu v šest abychom tam o půl sedmý byli. Sophie souhlasí a já si jdu dát tolik potřebnou sprchu a oblíknu si čistý džíny a bílý triko. Pak si dám si něco k večeři, vezmu deku, nasednu do auta, vyzvednu Sophii a dorazíme k Hyde Parku. Na to, že jde o studentskej festival, je to docela plno.

Od Marcuse dostanu smsku, kde je najdem a chvilku na to se k nim připojíme. Když se otočím s tím, že zajdu koupit něco k pití, nějaká blbka do mě prudce vrazí.

-------

„Raděj běžtě najít nějaký místo k sezení a já zatím koupím ty piva, Soph tu máš deku," řeknu a vzdálím se on nich. Napadne mě, jestli už tu Bell je a jak asi vypadá. Může to bejt kdokoli, ve třídě je nás spousta.

Když se přidám k ostatním, rozdám jim piva a posadím se k Sophii na deku. Pořád nemůžu dostat z hlavy myšlenku na Bell, chtěl bych vědět, jak ta holka vypadá, kdo sakra je? Koukám kolem sebe a přemýšlím, jestli to bude ta černovláska v kytkovanejch šatech, nebo ta brýlatá knihomolka s copánky. Přemejším tak usilovně, že neslyším ani to, jak na mě Marcus mluví, dokud na mě nezvýší hlas.

„Stylesi, kam kurva furt čumíš?" zahuláká na mě a trochu mě vyvede z míry.

„Koukám na hezký holky, co bych asi dělal? Lepší než koukat na tvůj ksicht," řeknu a zasměju se. Pak se mi na oplátku zasměje Marcus, když mě Sophie praští, aby mi dala najevo, že ona je tu taky.

Usměju se na ni a přitáhnu k sobě. Film pomalu začíná.

--------

Když filmy skončí, Marcus i Lence jsou už někde s holkama, co potkali o přestávce ve stánku s pivem a Sophie mi podřimuje na rameni. Opatrně ji vzbudím, sbalím deku a odvezu ji domů. Když ji vysazuju před domem, vypadá dost naštvaně.

„Soph, děje se něco?" ptám se opatrně.

„Ty se jako ptáš? Řekl jsi, že mě vezmeš na rande a na film. Čekala jsem něco hezkýho a romantickýho a ne takový kraviny. Ty seš někdy fakt děsnej přítel!!

„Nemůžu za to, že se ti to nelíbilo, mně docela jo, teda až na ten poslední, ale vždyť to bylo zajímavý!" snažím se jí přesvědčit.