The Project

78

Ellie

"Hele, profesorky jsou dneska na nějakým večerním semináři a kluky napadlo udělat dole menší sešlost, žádná velká párty, jen v tý společenský místnosti. Zajdem tam, že jo?" zeptala se Amy a já se na ni podívala. Nechtělo se mi nikam, chtěla jsem jen ležet a dát se topit v myšlenkách na Harryho. Ničilo mě vidět ho s tou blondýnou, to že jeho dotyky patřily jí.

„Jo, půjdem," řekla jsem ale, protože jsem věděla, že potřebuju.

Přednášky na kterých jsem během dne byla jsem nevnímala a těšila jsem se na zítřejší cestu domů. Večer jsem si dala obyčejné džíny a svetr, nepotřebovala jsem se zkrášlovat a ignorovala jsem i řeči Amy o tom, že bych to potřebovala. Sama jsem to věděla, ale nechtělo se mi. Nechtělo se mi nic, kromě toho, z že jsem si opravdu přála zapomenout.  Kdyby šlo ve vteřině zapomenout na Harryho, udělala bych všechno pro to, aby se mi to povedlo.

Když jsme přišly dolů, bylo tu jen pár studentů. Povídali si a popíjeli pivo. Nikde nebyl nepořádek, jako na jiných akcích, tady to ani nešlo. Všichni ti, co tu byli, byli obyčejní studenti. Ti horší, které jsem potkávala na párty by rozhodně nejeli na vzdělávací pobyt do Irska. Amy se zapovídala se svojí spolužačkou a já jsem nervózně žmoulala kelímek s vodou, mezitím, co jsem pozorovala Harryho s úplně jinou holkou, než byl odpoledne.

„Jdu chvilku ven," oznámila jsem Amy.

„Jdu s tebou," řekla hned a omluvně se podívala na holku, se kterou se bavila.

„To je dobrý, za chvilku jsem tu," pokusila jsem se o úsměv. Amy mi stiskla ruku, protože věděla, že dobrý to není, ale taky věděla, že jsem potřebovala být sama.

Vyšla jsem ven. Ovál mě studený vítr a já si překřížila ruce na prsou. Procházela jsem se, bez myšlenek. Prostě jsem vypla, až dokud jsem neviděla u jezera sedět Deana. Bez zaváhání jsem se k němu vydala a sedla si do trávy vedle něj.

„Co tu děláš tak pozdě a sám?" zeptala jsem se a on se trošku zasmál.

„Taky jsi tu sama.. ale já jsem volal s Teressou," řekl a dal si mobil do kapsy.

„...moje přítelkyně," dodal a já si nemohla nevšimnou jeho úsměvu.

„Chybí ti?" zeptala jsem se a Dean si povzdechl.

„Jo, ty vole, chybí mi hrozně. Občas mám pocit, že není nic těžšího, ale pak vidím tebe a ..."

„Mě a Harryho..." dořekla jsem za něj. Nastalo ticho, opět se náš hovor stočil stejně jako vždycky. Na náš vztah s Harrym, který už byl ztracený.

„Jaká je?" zeptala jsem se po chvilce a Dean se na mě překvapeně podíval.

„Teressa je ... je moje. Je prostě... Teressa," dostal ze sebe a já se rozesmála. Líbilo se mi, jak nedokázal najít slova a i to s jakým nadšením to ze sebe dostával.

„Je skvělá, jakože fakt opravdicky skvělá. Nebylo to vždycky lehký, ale vím, že tu je pro mě a já pro ni. Snáší ty moje debilní výjevy a dovoluje mi malovat obrazy o naše sexu. Ehm...teda ne, že by to bylo to hlavní, co mě na ní fascinuje, jen je ... pro mě je dokonalá. Občas mám chuť to tady celý zabalit a okamžitě za ní jet do toho posranýho Londýna, ale ona vždycky řekne něco tak správnýho. Ona mi ... fakt mi věří, Bell," pousmál se a já viděla Deana v úplně jiném světle. Byl zamilovaný a každým pohybem a slovem to jasně dával najevo.

„Máš štěstí," řekla jsem tiše a moje myšlenky zabloudily k Harrymu. Jak moc bych si přála mít takový vztah.

„Mám, vím, že mám," přikývl Dean.

„No tak, Bell, nechtěl jsem tě tím nějak rozhodit. Nelíbí se mi jak se pořád cítíš. Myslím, že s tebou mluvím v poslední době víc, než s Harrym a řek bych, že seš už možná i kámoška," řekl a začal lovit v kapse od kalhot.

„To možná fakt jsem," zasmála jsem se.

„A protože seš kámoška, tak chci aby ses teď trochu uvolnila," řekl a podal mi malou ubalenou ruličku.

„Tohle já nedělám," řekla jsem rázně a zavrtěla hlavou.

„Bell, to je právě to a proto to dneska uděláš," řekl a zapálil jeden konec. Váhavě jsem natáhla ruku a přiložila si ruličku ke rtům. Potáhla jsem a okamžitě se rozkašlala.

„V pohodě, to je normální, pokračuj," usmál se Dean. „Za chvilku se budeš cítit skvěle," dodal.

Nepoznávala jsem se, seděla jsem s Deanem, kamarádem Harryho a dělala něco, co bych nikdy dřív neudělala. Neudělala by to slušná Ellie ve starém oblečení. Ale to už jsem dávno nebyla.

„Myslím, že by stačilo," zasmál se Dean vzal mi zbytek z ruky.

„Asi ... asi bych se potřebovala napít," hlasitě jsem se zasmála.

„Užij si večer, Bell," usmál se Dean a já mu zamávala těsně předtím, než jsem vešla dovnitř.