-.fourty-six.-

3.5K 172 21
                                    

Z pohledu Chrise

Dala mi polibek a usmála se na mě tak, že jsem několik sekund neměl slov, jak jsem jí byl omámený. Nakonec jsem ji chytl za ruku a začal tahat za sebou, dávajíc pozor na okolí. 

Už toho všeho bylo dost, pomyslel jsem si.

Před námi se objevili další dva Dikkinsovi muži, takže jsem zamířil a oba rychle zastřelil. Otočil jsem se na Alex, která měla oči na stopkách a hlídala nás ze zadu. Byl jsem z ní neskutečně mimo, protože byla naprosto úžasná. 

Prošli jsme dál budovou, kde bylo právě hrobové ticho, takže byl slyšet jen náš zrychlený dech a dupot nohou na rozbité sklo, které se nacházelo na zemi. Procházeli jsme dveřmi ven na terasu, kde nás obklíčili další čtyři chlápci a mířili na nás pistolemi.

,,Kde máte Dikkinse?" štěkl jsem na ně.

,,Neboj, pokud budeš takhle pokračovat a zabíjet jeho lidi, za chvíli se objeví." uchechtl se jeden z nich a namířil mi přímo na hlavu, čímž Alex vyjekla.

,,Nechte ho být!" zakřičela na ně, takže další dvě pistole zamířily na ní. 

,,Chcete mě, ne jí, tak přestaňte šaškovat." sykl jsem na ty dva, co na ní mířili.

,,Jak můžete spolu proti někomu bojovat, když se jeden o druhého tak moc bojíte? Nakonec se zabijete z vlastní blbosti, protože budete chtít jeden druhého zachránit." ozval se za námi mě až moc známý hlas. 

,,Dikkinsi," přecedil jsem skz zuby ,,pořád tě to baví?" 

,,Kdyby mě to nebavilo nedělal bych to." mykl s nezájmem rameny a porozhlédl se po okolí. Alex stiskla mojí ruku, takže jsem si jí přitiskl víc k sobě.  ,,Další milovanou osobu přinášíš na smrt, není ti to už trapné?" zavrtěl únavně hlavou a nakonec se zašklebil, jakože ho to mrzí, čímž jsem měl chuť mu právě jednu vlepit.

,,Sami dva, bez přátel. Zamilovaní, ale pomalu mrtví. Obětující se jeden pro druhého, takové klišé." zasmál se. 

,,Tak bych je nenazval." ozvalo se z povzdálí a já už teď věděl, kdo to je. Někdo začal střílet, takže jsme se s Alex odebrali za stůl, který byl společně s plno dalšími na terase baru.

,,Jak se máte?" usmál se na nás a já ho objal. 

,,Ty mě nikdy nepřestaneš překvapovat Dome." zasmál jsem se, když jsem se od něj odtáhl. Mykl s úsměvem rameny a podíval se za sebe.

,,Jo a nesu posily." kývl hlavou za sebe, kde se objevila Tris, Lucas, Becca a... Liam, Aaron a Tommy. 

,,Co tu.." nedořekl jsem, protože jsem v podstatě ani nevěděl, co říct.

,,Taky jsi nám chyběl." ozval se Liam a nabýdl mi ruku na klučičí objetí, které jsem be přemýšlení přijal.

,,Chapeee." zasmál se Aaron a poplácal mě po rameni.

,,Zase jsi se dostal do problému, ty se snad nikdy neponaučíš." začal Tommy provokovat.

,,Díky, že jste přišli. I přes to všechno." kývl jsem na ně.

,,I když si myslím, že jsi furt stejný debil, tak by jsme tě v tomhle samotnýho nenechali." ozval se Aaron a Liam s Tommym přikývli. Ignoroval jsem tu narážku na to, že jsem furt stejný debil a poděkoval. 

Ozvali se další výstřely, což znamenalo, že si Dikkins přinesl posily. Všichni jsme tedy nabili své zbraně a schovali se za auto. 

,,Tak hodně štěstí lidi a nezapomeňte, že vás mám všechny rád." zakřičel jsem a všichni se zasmáli.

Best DancerWhere stories live. Discover now