Best Dancer

-.two.-✔️

Ráno jsem vstala, udělala rychlou hygienu a šla dolů. Krásně to tam vonělo. Slyšela jsem v kuchyni hlasitou hudbu, randál různého nádobí a podobně. Vešla jsem do kuchyně a naskytl se mi pohled na tátu, jak stojí u sporáku a tancuje do rytmu písničky.

,,Co to tu voní?" řekla jsem po chvíli pobaveným hlasem.

,,Jé, Alex. Ty už jsi vzhůru? Dělám palačinky, máš hlad?" odpověděl.

,,Jo, moc ráda."

----o----

Když jsme dojedli, řekla jsem si, že tátovi oznámím novinku s tanečním.

,,Tati?" zeptala jsem se opatrně. Nevím, proč jsem byla nervózní mu to říct.

,,Ano, zlatíčko?" odpověděl s klidem.

,,Mám pro tebe dobrou zprávu." pokračovala jsem.

,,Tak povídej." pozvedl obočí a ušklíbl se, očivindně mi moc nevěřil. Vyjímečně si myslím, že se ti to bude líbit, táto.

,,Včera jsem po cestě domů poznala jednoho kluka," začala jsem opatrně. Po slově 'kluk' pozvedl obočí ještě víš ,,co chodí do tanečních, tak bych se tam dneska možná stavila." dovysvětlila jsem mu rychle. Jeho podezřívavý výraz se ztratil a vystřídal ho úsměv od ucha k uchu.

,,Myslíš, že jsi připravená s tím zase začít?" zeptal se opatrně.

,,To nevím jistě." odpověděla jsem trochu posmutněle.

,,Překonáváš sama sebe už jen tím, že nad tím uvažuješ. Jsem na tebe pyšný. Budu doufat, že tě to zase chytne." usmál se na mě. Vždycky mi rozuměl a nikdy na mě v ničem natlačil. Bez něj bych byla nikdo. Rozhodla jsem se ho obejmout.

,,Děkuju táto." řekla jsem mu v náručí. Jen mě pevně stiskl a poplácal mě po hlavě, jako kdyby mi bylo znovu deset. Jen jsem se zasmála a rozhodla se odebrat zpátky do pokoje.

Rozhodla jsem se trochu vybalit. Ta TROCHA vybalování mi dohromady zabrala přes tři hodiny, Protože když jsem se podívala na hodiny, zjistila jsem, že je 13:45 a já silně nestíhám. Za patnáct minut jsem měla být před budovou tance. Vrhla jsem se ke skříni a vytáhla nějaké "sportovnější" oblečení. (Obrázek nahoře) Vzala jsem mobil se sluchátky, nějaké peníze a běžěla dolů.

,,Tati, já jdu!" zakřičela jsem přes celý dům.

,,Dobře, užij si to!" zakřičel nazpět.

Nazula jsem rychle svoje Adidasky a vyběhla ze dveří. Celou cestu jsem běžela a stihla jsem to za 10 minut. Musela jsem se pousmát, že ještě nějakou kondici mám, což mě zároveň hodně překvapilo.

Vběhla jsem rychle do krámku vedle budovy, kde jsem měla tancovat a koupila si obyčejné pití. Následně jsem zamířila do budovy. Hned jak jsem otevřela dveře, vrhl se na mě Charles.

,,Tak tady jsi!" vykřikl a pohledy všech v místnosti se obrátily na mne.

,,Ehm.. Ahoj." řekla jsem potichu a usmála se.

,,Tak pojď za námi." chytl mě okolo ramen a zavedl do další jiné místnosti.

Byla to velká taneční místnost a všude na stěnách byly zrcadla a v rozích byli velké repráky, který jsem si vždy přála mít v pokoji, když jsem ještě tančila.

,,Dámy a pánové, tohle je Alex. Myslím, že se nám bude dost hodit, tak na ní buďte hodní!" řekl a usmál se. Začínám zjišťovat, že jsi trochu komediant Charlesi, uchechtla jsem se pro sebe.

,,Díky." odpověděla jsem a úsměv opětovala. Cítila jsem se tu dobře.

,,To je ta, co jsi našel? Vždyť už teď vidím, že nic nesvede." řekl někdo za mnou, jehož hlas mi byl až moc známý. Tak teď už se tu tak dobře necítím. Otočila jsem se a hned věděla, kdo to je - ten blbeček, co neumí dávat pozor na cestu.

,,Chrisi nepruď hned, neviděl jsi jak tancuje." zamračil se na něj Charles.

,,Tím bych si nebyl až tak jistej." odpověděl s úšklebkem.

,,Ty si nikdy nedáš pokoj viď?" protočila jsem očima.

,,Počkat, vy se znáte?" zeptal se Charles zmateně.

,,Jakž-takž, bohužel" zpražila jsem ho pohledem.

,,Další chytrá slepice." pokrčel rameny, teď už pro mě známý Chris.

,,Ty jsi tak otravnej sakra." protočila jsem očima. Jak mě může něčí samotná existence tak vytáčet. On je neskutečnej!

,,Dejte si souboj!" vykřikl najednou někdo v davu tanečníků a pak se ozvali všichni a začali pískat a řvát.

,,Bude mi ctí tě porazit!" ušklíbl se Chris.

,,To se ještě uvidí" odpověděla jsem a vyhrnula si rukávy.

Začala hrát písnička a my začali tancovat. Byl to skvělý pocit a já byla tak zapálená do toho, abych to Chrisovi natřela, že se mi to nakonec opravdu povedlo. Což mě samotnou překvapilo a bylo to možná i dobře - neumím totiž prohrávat.

(Viz. video nahoře, jako "inspirace a představa" :))

----o----

Už bylo po zkoušce a já šla utahaná domů. Souboj jsem vyhrála, trénink mě opravdu bavil a lidé, co tam byli , byli opravdu moc milí. Byla jsem unavená a čekala mě ještě pěkná štreka domů. Najednou u mě zastavilo něčí auto. Stála jsem tam, zírala na auto a čekala, až se otevře oklínko u řidiče. Byl to Chris.

,,Chceš svézt?" zeptal se.

,,Ne, díky.. Neumíš jezdit na skateboardu, takže si s tebou do auta nesednu." odpověděla jsem drze, neměla jsem pro dnešek na něj už náladu, a tak jsem se rozešla, že půjdu dál.

,,Nedělej z toho drama, jen jsem nedával pozor." porotočil očima a jel pomalu vedle mě. ,,Dělej, nasedni, vidím, jak jsi unavená, přece nebudeš hloupá." pokračoval.

,,Proč tak najednou?" zeptala jsem se a zastavila.

,,Proč tolik otázek?" ušklíbl se. Ty jeden parchante.

,,Protože ti nevěřím" odpověděla jsem a pokračovala v cestě.

,,No taaak, pojď" přemlouval dál a o kousek pojel. Jen jsem protočila očima a nakonec nasedla. Zase tak špatný nápad to nebyl. Už se stmívalo a pomalu začínal podzim, takže by mi v tenkých legínách, tílku a mikině byla rozhodně zima.

,,Jsi fakt dobrá. Neřekl bych to do tebe, vypadáš na slušňačku." vydal ze sebe po chvíli. Musela jsem vyprsknout smíchy.

,,Na slušňačku? To jsem o sobě dlouho neslyšela." vážně mě to rozesmálo.

,,Jakto?" zeptal se.

,,To je tajemství." mrkla jsem na něj.

,,To se mi líbí." mrkl na mě zpátky a já obrátila oči v sloup.

,,Támhle." ukázala jsem na náš dům. Zajel k příjezdové cestě a já vystoupila.

,,Tak za dva dny, slušňačko." řekl a mrkl na mě.

,,Bohužel," udělala jsem znechucený výraz ,,ne, děkuju za odvoz a nech si ty kecy." odpověděla jsem už normálně.

Jen se ušklíbl a řekl ,,Tak ona je i drzá."

,,A ne, jen to" odpověděla jsem naposledy a zavřela dveře.