Best Dancer

-.sixteen.-

Z pohledu Chrise

To, co mě ráno vzbudilo, nebyl křik mé sestry, že zase nestíhám do školy nebo, že jsem zase něco udělal. Ani otravný paprsek světla, který se prolínal přímo ke mě do obličeje přes žaluzie. Byl to hlasitý rachot, o patro níž. Rozlepil jsem oči a promnul si je. Porozhlédl jsem se okolo sebe a málem nedýchal. Kde to sakra jsem?

V hlavně se mi začal vybavovat celý včerejšek, to jak jsem vešel do baru a zlil se, pak to, jak jsem volal Alex... Sakra, Alex!

"Jsi krásná" prolétlo mi hlavou a já jen překvapeně zamrkal.

"Chci ti to říct"

"Co mi chceš říct?"

"To s těma klukama, ve skateparku"

"Chrisi, jsi opilý. Nech to být, nechceš mi to říct." 

Žasl jsem nad tím vším. Žasl jsem nad tím, jak se o mě Alex i přes to všechno postarala. Taky nad tím, že chtěla vědět to, proč se k klukama nebavím, a když jsem jí to chtěl říct, nechtěla to vědět, protože jsem byl opilý. V tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem jí to říct mohl, už jsem jí věřil.

Rychle jsem si sedl, protože jsem chtěl jít za Alex, ale moje hlava se ozvala dřív a já se s hlasitým "Au" chytl za hlavu a zase si lehl. Zafuněl jsem, jak býk a nadával jsi, že jsem to včera tak přehnal. Chtěl jsem se znovu pokusit si sednout, ale v tom zavrzali dveře a já stuhl. Zavřel jsem oči a doufal, že to vypadá jako kdybych ještě spal. Marně.

"Já vím, že nespíš" ozval se hlas, který byl každým slovem blíž a blíž. 

Opatrně jsem otevřel dveře a viděl jí. Mou zachránkyni.

"Řeknu ti, pěkně jsi to přehnal, nikdy jsem takhle moc opilá nebyla ani já a nikdo v mém okolí asi taky ne." uchechtla se. Jen jsem se zašklebil a sjel jí pohledem. Měla mírně rozčepířené vlasy v drdolu, ale mě to neodrazovalo, mě se to líbilo. Na sobě měla jen velkou mikinu která jí sahala do půlky stehen a jinak už nejspíš nic. Musel jsem si zkousnout ret. Já prostě musel.

"Skončil jsi?" ozvalo se na uplném vršku těla, které mě tak fascinovalo. Jen jsem se na ní podíval a vpíjel se jí do očí. Přišlo mi, že trochu ztuhla a možná i znervózněla. 

"Tady máš prášek a vodu, udělala jsem palačinky, tak přijď dolů, až budeš schopný." položila mi vedle postele tácek se sklenkou vody a bílý prášek. 

Snažil jsem se zvednout, ale když jsem byl už tak v půlce, hlasitě jsem sykl a zase si lehl. Slyšel jsem uchechtnutí.

"Dělej, pomůžu ti" koukala na mě s úšklebkem. Jen jsem souhlasně kývl a snažil se znovu zvednout Najednou mě její jemná ruka chytla pod zády a pomohla mi se pomalu narovnat. Měl jsem husinu, jako ještě nikdy. Co to se mnou kurva dělá? Když jsem si sedl, podala mi prášek a vodu. Děkovně jsem se na ní podíval, a pak od ní převzal prášek s vodou a vyklopil to do sebe.

"Děkuji" zachraptěl jsem, a když jsem uslyšel svůj ranní chraplák. který se ani trochu nepodobal těm každodenním, vykulil jsem oči, a pak hlasitě vydechl.

"Není za co." usmála se na mě a pomalu se zvedala z postele vedle mě. Otočila se a pomalu se rozcházela směrem ke dveřím.

"Hele Chrisi?"stála tam, zády ke mě a ani se nehnula. "P- pamatuješ si něco ze včera?" otočila se se sklopeným pohledem. Přišlo mi, že se až bála toho, že si to nepamatuju, ale já si pamatoval, úplně všechno.

"Uhm, jo?" vydal jsem nakonec ze sebe.

"Dobře" vydechla na konec a rozešla se pryč. Co to bylo?

Ještě na chvíli jsem si lehl do té měkké postele a teprve teď jsem si vzpoměl na ještě jednu událost, při které jsem se zarazil ještě víc, než u těch předchozích.

"Alex, zůstaň tu se mnou. Prosím."

Musel jsem se pro sebe pousmát. Ona fakt spala vedle mě. 

Začal jsem si prohlížet její pokoj. Bylo vidět, že tu bydlí krátce, protože bylo ještě plno věcí v krabicích. Prohlédl jsem si aspoň její nástěnku, kterou stihla vybalit. Byly na ní fotky. Nejspíš fotky s jejími přáteli. Na každé fotce jí to moc slušelo, na všech vypadala šťastná. Třeba to nebyla zas taková mrcha, jak pro všechny vypadá. Třeba se jí něco stalo, něco jako mě.

Z mého přemýšlení mě vytrhl další randál v dolním patře. Co tam ta holka dělá?  Když jsem si ještě rychle prohlížel její pokoj, zastavil jsem se u koše. Ne, nejsem nějaký obdivovatel košů, ani věcí, co je v nich, ale v tomhle koši byla vyhozená fotka. Sáhl jsem tedy po fotce a vytáhl jí. Byla na ní Alex s nějakým klukem, který jí objímal za zády a oba se něčemu smáli. Něco ve mě přeskočilo, nějaký pocit. Že bych.. Žárlil? To ne, tohle se mnou ta holka rozhodně nedělá. Jasně, Chrisi. Vyhodil jsem fotku zpět do koše, ale koš netrefila. Nechal jsem to být a vtrhl ven ze dveří. Sešel jsem dolů po schodech a nazul si boty, už jsem chtěl otevřít dveře, ale někdo mě zarazil.

"T- ty už jdeš?" uslyšel jsem za sebou ten hlas. Ten hlas, díky němuž se tak měním.

"Jo" odsekl jsem jí a furt k ní stál zády.

"Chrisi, jsi v pohodě? Já jen, že- Jo jsem Alex, nestarej se!" vykřikl jsem najednou, až jsem si zacpal pusu a tentokrát se na ní otočil. Koukala na mě zděšeně a zlomeně.

"Alex, já- Vypadni" zašeptala směrem ke mě.

"Alex, ale já- Řekla jsem vypadni!" zakřičela na mě zase ona. Jen jsem sklopil pohled a pomalu se otočil k odchodu. Už jsem byl ze dveří pryč, a tak jsem se ještě otočil, a chtěl něco říct.

"Pro-" v tom se dveře zabouchli "miň" vydechl jsem nakonec. 

Budu vděčná za každý hlas, či komentář. 😇