Best Dancer

-.twenty-three.-

Z pohledu Alex

Nevím, jestli jsem začínala mít Chrise ráda, ale dnešní ráno, kdy jsme spolu snídali, bavili se, myli nádobí. Nikdy se mi nádobí nemylo líp, nikdy jsem ho nemyla raději. Nikdy jsem se u mytí nádobí nenasmála tak hodně, jako teď. Ale to co přišlo potom. Já nevěděla, co si myslet.

On mi řekl něco ze svého života, něco o sobě, o svém soukromí. Právě jsme stáli v kuchyni u linky, celý promočení, od pěny v pevném objetí a on mi brečel na rameno. Sakra, on brečel. Chris brečel.

"I když nevím, co přesně se jí stalo, jsem si jistá, že jsi za to doopravdy nemohl." zašeptala jsem, protože jsem dál nemohla poslouchat jeho vzlyky u mého ucha. "A jsem poctěna, že jsi mi to řekl, opravdu." pokračovala jsem. Jeho stisk zesílil, a pak se najednou odtáhl a koukl mi do očí.

"Ani nevíš, jak se mi ulevilo to někomu říct po tak dlouhé době, aniž by mě zavrhl." zavřel oči a promnul se dlaněmi obličej. Když své ruce nevrátil na moje boky, přišla jsem si najednou neúplná. "Moji rodiče, to oni mě zavrhli." pokračoval a jeho ruce pustil podél těla.

Najednou mi zapípal telefon na kuchyňském ostrůvku a já po něm okamžitě vystřelila. Sakra, já se na ten telefon ani nepodívala. První, co mě zaujalo, byli hodiny. 11:58.

"Sakra!" vypískla jsem a vjela si rukou do vlasů.

"Co je?" vykulil na mě oči.

"Vždyť je 12! Táta mě přizdí!"jediné, co jsem uslyšela, jako odezvu, byl hlasitý smích. Počkat, on se směje?

"Čemu se jako směješ?" vyprskla jsem a překřížila si ruce na prsou.

"Koukni se ještě jednou do toho telefonu, jestli ti nepřijde něco jinak." mrkl na mě. Nechápavě jsem pozvedla jedno obočí, a pak telefon znovu odemkla. Nic, nechápala jsem ho.

"Furt nic?" uslyšela jsem uchechtnutí těsně za krkem. Husí kůže, sakra. "Nechci nic říkat, ale myslím, že by ti tvůj táta zavolal, kdyby se bál, nemyslíš?" a pak mi to docvaklo. Do prdele, vždyť on ani nezavolal, byla tu jen jedna neotevřená zpráva, která ale od něj nebyla.

"Jak to..?" nedořekla jsem.

"Když jsi usnula, začal ti v obýváku zvonit telefon.." odmlčel se.

"Nezvedl jsi to, že ne?!" vykulila jsem na něj oči.

"Jistě, že ne. Napsal jsem tvému tátovi zprávu, že zůstáváš u té své kamarádky. Jmenuje se Beatris, že jo?" koukl na mě podezíravě.

"Jo, děkuji." špitla jsem a úlevně vydechla. Hned poté jsem otevřela zprávu, která byla od holky, která se nazývala mojí nejlepší kamarádkou.

Tris: Zlato, kde jsi?

Me: A ty si říkáš nejlepší kamarádka, jo?

To, co mě probudilo z přemýšlení, jak Tris seřvu, protože mě sem dotáhla a nedokázala si mě ani ohlídat, byl hlasitý výbuch smíchu, těsně, opravdu těsně u mě. Dýchal mi na krk a já se při tom opakujícím se šimrání na mém krku ošila. Rychle jsem se od Chrise odtáhla a sjela si ho pohledem od shora, až dolů. A až teď jsem si všimla, jak sexy vlastně vypadal. Jeho odkrytá hruď -díky mě- , páni, to byl pohled. A ty plné rty a rozcuchané vlasy.

"Baví tě to?" vyvedl mě z transu a já se mu podívala do očí, co mě pozorovali. Na jeho obličeji panoval úšklebek a já si odfrkla.

"Půjčíš mi teda něco? Asi bych už fakt měla jet domů."zavedla jsem nové téma, abych se tomu předešlému vyhnula, a když jsem ucítila, že můj obličej nabírá červenou, pohled jsem odvrátila.