Best Dancer

-.fifteen.-

Když jsem doběhla do skateparku, sotva jsem popadala dech. Už bych měla se svoji kondicí fakt něco dělat. Pomyslela jsem si. Vběhla jsem otevřenou brankou dovnitř a zapla si na telefonu baterku.

"Chrisi!" zakřičela jsem. Nic. Nikdo neodpověděl. Všude bylo jen ticho a to mě znervózňovalo ještě víc. Procházela jsem mezi prohlubněmi, ale nikde nic neviděla, ani neslyšela. Začala jsem na odhalených částech těla cítít studený dotek. Začalo pršet. To mi ještě chybělo.

"Sakra Chrisi, kde jsi?! Tohle už není vtipný!" zakřičela jsem znovu, furt nic.

Prošla jsem snad všechno, ale když jsem se koukla do dáli, všimla jsem si, že to tak doopravdy není. Byla tam ještě jedla prohlubeň a před ní nějaký věci.

Ještě jednou jsem zakřičela hlasité "Chrisi!" a rozeběhla se k věcem, ke kterým mě doprovázelo žbluňkání v mých botách. Když to žbluňklo pořádně, musela jsem se zaksichtit, hnusný zvuk.

Přiběhla jsem k věcem a všimla si mikiny, kterou na sobě dneska Chris měl, musí mu být zima!

Nastavila jsem baterku do prohlubně a tam ho viděla. Spokojeně si spal a bylo mu zřejmě úplně jedno, že prší a je celý promočený.

"Chrisi." vydechla jsem. Já fakticky nechtěla, ale moje tělo nespolupracovalo. Musela jsem se pousmát při pohledu na něj. Byl..tak.. tak roztomilý.

Nastavila jsem mobil tak, aby svítil přímo na něj a začala k němu pomalu zklouzávat. Sáhla jsem na něj, a jak jsem si myslela, byl celý studený.

"Sakra Chrisi, cos to vyváděl?" zašeptala jsem směrem k němu. Byla jsem na něj až moc milá, což překvapovalo u mě samotnou, ale nezmohla jsem se ani jediného slova, které by ho mělo nějak urážet.

"Alex.." ozvalo se najednou. Koukla jsem mu do obličeje nadzvedla obočí.

"Alex, ty- ty jsi přišla. " zašeptal, ale oči měl furt zavřený. Nejspíš už trochu vystřízlivěl.

"Jasně, že jsem přišla." vydechla jsem. Nic neodpovídal, a tak jsem se rozhlédla po okolí, jestli tu nikdo není. Najednou jsem ucítila něco na mé tváři. Otočila jsem se zpět na Chrise, který ke mě měl nataženou ruku a palcem mě hladil po tváři.

"Jsi krásná" vydral ze sebe nakonec.

"Hah, mluví z tebe alkohol." uchechtla jsem se, ale jeho ruku na mé tváři nechala. Bylo to příjemné.

"Myslím to vážně, Alex." pokračoval a zamračil se.

"Jasně, ty romantiku. Zvedej se, musíme domů." začala jsem ho podpírat pod rameny.

"Alex, ne prosím." on.. On vzlykl?

"Proč ne?" zeptala jsem se ho jemně a přitom mu pomáhala ho zvednout.

"Jestli mě takhle sestra uvidí, jsem do rána mrtvej." začal panikařit.

"Chrisi.." odmlčela jsem se.. "Musíš do tepla."

"Ne, ne, ne. To mě tu radši nech."škitl a začal se pomalu zase sklánět, že si sedne, ale já ho zarazila.

"Chrisi, ne!" začala jsem ho zase zvedat. "mám nápad." vydechla jsem nakonec, i když nerada.

"Jakej?" vzhlédl ke mě.

"Pujdeš ke mě." zavřela jsem oči. Ještě, že táta odjel. Když jsem je otevřela, jen na mě zíral.

"No tak pojď" zvedla jsem ho úplně a vzala mu ze země věci. Co to zase sakra dělám?

xxx

"Bude to 10 babek." řekl řidič taxíku potom, co nás odvezl k mému baráku.

"Tolik?" vykulila jsem oči.

"Ano, nebo mám zavolat policii?" zamračil se na mě. Jen jsem hlasitě vzdychla a nahmatala v kapse peněženku, ze které jsem následně vyndala 10 babek a podala je řidiči. Ten se pro sebe je usmál a pokynul rukou, že můžeme jít.

Víte, jak jsem říkala, že Chris začíná střízlivět? Zapomeňte na to. Ten idiot byl víc na sračky než předtím.

Začala jsem se společně s ním zvedat, a když jsme vylezli ze dveří, Chris asi prohrál karty s gravitací a spadl na zem, na kterou mě stáhnul společně s ním. Mezitím, co jsem se začala zvedat, se taxikář rozjel, a tak nás nahodil vodou, která byla na silnici.

"Sakra!" zařvala jsem. Chris se začal připitoměle smát a já ho spražila pohledem.

Když jsme se zvedli, pomalu jsme došli ke dveřím domu a já odemkla.

"Juhuu, kde to jsmeee?" začal se Chris znovu smát. Sakra, kolik toho vychlastal?

"U mě doma. Teď si tady sedneš" ukázala jsem na menší židličku vedle botníku "a zuješ si boty." dokončila jsem.

Chůzí, která se tak ani nemohla nazývat, se dobelhal k židličce a sedl si. Na chvíli se nakláněl na stranu a já si myslela, že zase spadne, ale pak to vyvážit a sedl si rovně a zpřímeně. Začal se zase smát a já si povzdechla.

"Chrisi, prosím. Začni se chovat aspoň trochu normálně." prohrábla jsem si vlasy a začala se sklánět k jeho nohám, kde jsem mu začala rozvazovat kaničky. Choval se prostě jak malé dítě a já si v tu chvíli uvědomila, že díky dnešku žádné dítě nechci.

Když jsem mu obě boty sundala, vydali jsme se po schodech do pokojů. Šel předemnou a já ho jistila, aby nespadl. Vyšli jsme poslední schod a on zabočil hned do prvních dveří, které patřili mému pokoji.

"Chrisi, to je můj pokoj." zatáhla jsem ho za ruku, ale on se nenechal. S povzdychem jsem ho pustila a on si sedl na mojí postel. Kolikrát jsem si za dnešek už povzdechla? Zamyslela jsem se.

"Chci ti to říct." vydal ze sebe po chvíli, když jsem si odkládala věci na stůl.

"Co mi chceš říct?" otočila jsem se směrem k němu.

"To s těma klukama, v skateparku." řekl zcela klidně a srozumitelně, až jsem musela pozvednout obočí a zavrtět hlavou nechápavostí.

"Chrisi, jsi opilý. Nech to být, nechceš mi to říct." přesvědčovala jsem ho.

"Chci"

"Nechceš"

"Chci!" zakřičel na mě.

"Říkám, že nechceš!" oplatila jsem mu to. Už chtěl něco znova namítnout, ale já ho zarazila mávnutím rukou.

"Víš, co? Řekneš mi to ráno, jo?" řekla jsem už trochu klidněji.

"Fajn" odpověděl prostě.

Začala jsem si sundavat mikinu a při věšení na věšák jsem začala:

"Chceš se jít vykoupat první? A- a máš hlad?" jenže odpovědi se mi nedostalo. Otočila jsem se na Chrise a při pohledu na něj, jsem nevěděla, jestli už po 193837tý za tenhle den povzdechnout, nebo se pousmát na jeho roztomilostí. Ano roztomilostí. Řekla jsem to o něm už 2x za jeden den, asi jsem si něco šňupla, nebo fakt už nevím.

Chtěla jsem si jít teda lehnout do pokoje pro hosty, ale Chris promluvil.

"Alex, zůstaň tu semnou. Prosím" zašeptal do temné místnosti. Nevím, proč. Já opravdu nevěděla, proč mě to jaksi zahřálo u srdce. Nevím, proč jsem se musela znovu pousmát. Nevím, proč mě moje tělo neposlouchalo a rozešlo se směrem k němu. Taky nevím, proč jsem se vedle něj cítila bezpečně a usínalo se mi líp, než kdy jindy.