Best Dancer

-.three.-✔️

Když jsem se ráno vzbudila, byla jsem hrozně nervózní. Čekal mě první den v nové škole. Nová společnost, prostředí, lidi, učitelé, spolužáci. Snad si najdu i nějaké přátele.

Vstala jsem z postele a šla prohrabat skříň. Vybrala jsem si černou koženku, bílé tílko a roztrhané šedé ryfle. Musím aspoň první den zapůsobit. Další dny už mě totiž všichni uvidí jen v riflích a velkých mikinách, dosahující mi většinou až ke kolenou, které jsem nasbírala během svého promarněného, neůspěšného života, v kruhu aspoň pár lidí, které jsem zajímala.

Vyrazila jsem do koupelny, kde jsem udělala tu stejnou rutinu, jako každý den.

Udělala jsem si selfie na snapchat, kde si ho otevřeli moji kamarádi z bývalé školy a já zjistila, jestli jsem dnešní outfit vybrala dobře.

Když jsem šla zpět do pokoje, popadla jsem batoh a zamířila si to do kuchyně. Táta už byl dávno v práci. Obvykle jsem ráno nesnídala a dnes obzvášť ne, protože by to asi nervozitou skončilo v záchodě.

Rozhodla jsem se pro kavárnu, kterou jsem včera zahlédla. Koukla jsem se do své peněženky a jediné, co jsem našla byla vstupenka do kina, ve ktrém jsem byla minulý týden s kamarády, jako rozlučku.

Vběhla jsem teda do tátovi ložnice a otevřela zásuvku vedle postele. Věděla jsem, že i za 2 dny tam nashromáždil dost drobáků, které by se mi právě teď dost šikly, a pak by mi je stejně dal, protože nesnáší přepočítávání.

Samožřejmě, že jsem tam nějaké našla. Spočítala jsem je a věděla, že mi to vystačí jak na autobus, tak na výborné kafe v kavárně, pro líného člověka, jako je Alex. Sesypala jsem peníze do peněženky, obula si botasky, zamkla a šla směrem na zastávku. Když jsem přišla, byla tam jedna holka s klukem a furt na mě koukali. Bylo to divné a dost nepříjemné, a tak jsem si natáhla kapuci od mikiny, kterou jsem si ještě stihla vzít pod koženku a dala si do uší sluchátka.

Když po nějaké době přijel autobus, nastoupila jsem, koupila jízdenku a sedla si na sedadlo úplně vzadu. Divné bylo, že ti dva, co na mě zírali, jeli na uplně stejnou zastávku, jako já. Žeby spolužáci?

Náhle autobus zastavil a já zjistila, že už to je moje zastávka. Vystoupila jsem a štrádovala si to směrem do kavárny. Když jsem vešla, ovanula mě vůně kafe, čokolády, dezertů a všeho, na co jsem jen pomyslela. Sedla jsem si k stolku pro jednoho a koukala ven z okna.

,,Dobrý den, co to bude?" uslyšela jsem za mnou.

,,Dobrý den, jednou latté, prosím." odpověděla jsem servírce.

,,Dobrá, minutku" řekla a usmála se. Přikývla jsem a úsměv jí opětovala. Mezitím jsem se připojila na místní wifi a projížděla sociální sítě.

Během chvíle přišla servírka i s mou objednávkou a dala jí na stůl.

,,Ehm, můžu?" zeptala se a ukázala na druhou stranu stolku. Přikývla jsem a ona si přinesla židly od stolu vedle.

,,Hele tak takhle. Jsem taková místní drbna, všechny znám a všichni mě zajímají, a tak se chci optat. Jsi tu nová? A promiň, že ti tykám." řekla a uchechtla se.

,,V pohodě," pousmála jsem se, sice byla asi drzá, ale taky sympatická ,, a ano, jsem tu nová. Jmenuji se Alex, a ty?" doodpověděla jsem jí rovnou na další věc, na kterou by se asi stejně zeptala.

,,Paula," řekla a usmála se ,,tak co dělá taková hezká holka jako ty, v tomhle zapadákově?" optala se znovu a ukázala směrem ven z okna na město.

,,Na to samé se můžu zeptat tebe," sjela jsem jí pohledem od zhora dolů a obě jsme se zasmály ,,kolik ti je, jestli se můžu zeptat?" položila jsem jí otázku tentokrát já.

,,Skoro 19," vytasila zuby, byla nejspíš pyšná ,,a tobě?" pokračovala.

,,Krátce 17" odpověděla jsem klidně.

,,Budeš chodit na támhletu školu?" zeptala se a ukázala na roh školy, který vykukoval za jinou budovou.

,,Jo, to bude teď moje vězení" uchechtla jsem se.

,,Tak to budeš ve škole s mým bráchou, Chrisem." odpověděla.

,,Jednoho jsem tu už potkala. Nechodí na taneční?" je stejně drzá jako on a vlastně jsou si i dost podobní.

,,Jo, to je on. Náš bad boy Chris Hales," přikývla ,,ale neboj, celé je to jen jeho přetvářka, ve skutečnosti není tak špatný, jak na první pohled působí." povzdechla si.

Moc jsem nevěděla, co jí na to odpovědět. Její reakce mě překvapila, a tak jsem jen přikývla.

,,A ty chodíš na taneční?" pokračovala v konverzaci.