-.twenty-nine.-

4.5K 182 17
                                    

Z pohledu Alex

Když jsme skončili poslední hodinu, což byla Literatura a já skoro usínala, Tris se bleskurychle vytáhla na nohy a se zamáváním na rozloučenou si to pádila na oběd, zatím co já hledala Chrise. Bylo by dobré vědět proč.

Jelikož jsem ho nemohla pohledem najít, tak jsem to nechala být a šla si dát věci do skříňky.

Jakmile jsem zavřela svojí skříňku a otočila se, Chris mě pobaveně sledoval z povzdálí, a když si mě všiml, tak mi zamával a rozešel se směrem ke mě.

"Ahoj" opřel se o vedlejší skříňku a já si ho mohla opět prohlédnout. Konečně po celým dni.

"Země volá Alex." zalomcoval se mnou a uchechtl se. Zatřepala jsem hlavou ze strany na stranu a pozvedla obočí.

"No ahoj. Co potřebuješ?"

"Proč bych měl hned něco potřebovat, za koho mě máš!" udělal, že se chytl na 'bolavé' srdce. Jenže.. Na špatné straně.

"Špatná strana." uchechtla jsem se pro změnu já.

"Co?" vydechl nechápavě.

"Srdce máš tady." zapíchla jsem prst do jeho druhé části a on si odfrkl.

"Kde jsi vůbec celý den byl? Nemohla jsem tě najít." rozešla jsem se směrem ven a on se mnou.

"Ty jsi mě hledala?" řekl škádlivě.

"Ne." skřížila jsem si ruce na hrudi a on mi otevřel venkovní dveře, jako pravý gentleman. Chris a gentleman. Hahah. Vyšla jsem tedy ven a on hned za mnou. "A co jsi teda potřeboval?" pozvedla jsem obočí.

"No.. To je ten důvod, proč jsi mě celý den neviděla. Sháněl jsem někoho na doučování." mykl rameny.

"A?"

"Nikdo mě doučovat nechce, prej že by na mě neměli nervy." zamračil se. "Ale tebe jsem se ještě neptal, takže.." usmál se jak nejvíc to šlo.

"Ne,ne,ne!" vypískla jsem.

"Alex prosím, potřebuji to. Přece mě v tom nenecháš. Svého kamaráda." udělal psí oči a já přestávala odolávat. Sakra, sakra, sakra! "Udělám cokoliv! Ale jestli si nezlepším známky, Paula mě zabije." Dodal.

"Fajn. Pomůžeš mě a Tris se zítřejší párty a teď mě odvezeš domů." mrkla jsem na něj a on protočil očima. "Jedeme zlato." luskla jsem prsty a rozešla se k jeho autu.

"Jsi strašná mrcha, Perceová." odfrkl si a sedl si do auta.

"Já vim, díky." sedla jsem si na místo spolujezdce a široce se usmála.

xxx

Když jsem přišla domů, tak jsem si udělala rychlý oběd, což zahrnovaly palačinky, kterých jsem udělala víc na večer i pro Tris.

Bylo třičtvrtě na čtyři, takže jsem se odebrala do pokoje, kde jsem začala prohledávat šatník a furt si v hlavě opakovala větu 'Nemám co na sebe' jako správná žena. Vzala jsem si tedy obyčejné jeany a bílé tričko. Bylo jaro a tím pádem ae začínalo oteplovat.  Rychle jsem se prohlédla v zrcadle a se zvoněním zvonku seběhla schody ke dveřím, ve kterých už čekala Tris.

"Ahoj zlato!" objala mě a já sotva propadala dech.

"Ehm, ahoj." usmála jsem se.

"Řeknu ti, bude to velký!" vypískla a vyzvedla ruce do vzduchu. Na rameni měla jednu větší tašku, nejspíš s věcmi ke mě, kterou si sundala a držela jí v rukou.

Best DancerKde žijí příběhy. Začni objevovat