Best Dancer

-.ten.-

Šestá hodina byla za mnou a teď mě čekal oběd s tou bílou palicí. Začala jsem házet učebnici a všechny potřebné věci na biologii do batohu, když jsem ucítila na rameni dotek. Prudce jsem se otočila a spatrila.. Nějakého kluka? Nějakého sexy kluka.

Jen jsem párkrát zabývala hlavou ze strany na stranu, abych vypustila ty úchylný myšlenky a poté vzhlédla z jeho svalnaté hrudi do obličeje. Ten kluk byl jako ztvárnění anděla! Přesný opak Chrise. Sakra, proč zrovna Chrise?!

"Ehm, ahoj." dal si ruce do kapes a zvedl jeden koutek do toho andělského úsměvu.

"Ahoj?" odpověděla jsem nejistě, ale o úsměv se pokusila taky.

"Já jen, ehm. Víš kdo jsem?" začal zmatkovat a potom ukázal prstem na svou hruď. Na svou svalnatou hruď.

"Ehm. No, asi ne. " uchechtla jsem se a pokrčila rameny.

"Dobře, takže takhle. Já jsem Dominic, ty jsi Alex, že?" pozvedl obočí.

"Aha, jo jsem." zakývala jsem hlavou. "Tak, co potřebuješ?" zeptala jsem se ho a začala si dávat batoh na rameno.

"No, jelikož jsem si všiml, jak dobře ti jde Biologie a mě nejde vůbec, tak-

"Nebudu tě doučovat." odsekla jsem a trošku se zamračila. Jen si povzdychl a mě ho bylo najednou líto. Pozvdechla jsem si taky, sama nad sebou.

"Co přesně ti nejde?" povytáhla jsem si popruh na rameni a kouká mu do očí.

"Poslední dvě látky, příště píšeme a já" náhle se zarazil "počkej, znamená to, že jsi změnila názor?" povytáhl obočí.

"Ne, nebude Petersne!" zabručel někdo ode dveří. Ten hlas mi byl povědomý. Oba dva jsme se otočili ke dveřím a já nevěřila svým očím. Chris. Proč to říká?

"Ale, Hales. Rád tě vidím brácho." řekl sarkasticky Dominic.

"Ani to nezkoušej, nech jí být." zabručel Chris znova a zatnul pěsti. Co ty dva mezi sebou mají?

"Copak? Máš jí snad už zabranou? Nepamatuješ si, jak to skončilo posledně, když jsi mel něco s holkou a ona se dostala do našeho světa?" uchechtl se Dominic.

"Ona se o našem světě nikdy nedozví, nepatří tam." Chris to skoro zašeptal.

"Jednou to bude muset vědět!" zařval na něj Dominic.

"O čem to sakra mluvíte?!" zapištěla jsem na oba a zamračila se. Co to má znamenat?

"Rád ti to povím, zlato" usmál se na mě Dominic.

"Nic!" zakřičel Chris a přišel až k nám. Zabodl prst do Dominicovi hrudi a zavrčel "A ty jí nic neřekneš! Co myslíš, že by řekl Morisson na tvojí včerejší honičku?"

"Jak o tom víš?" zatnul pěstí naopak Dominic.

"Můžete mi sakra někdo něco říct a nedělat, že tu nejsem!?" odtrhla jsem je od sebe.

"Petersone, odpal!" ukázal Chris ke dveřím. Dominic si jen povzdechl, čapl svůj batoh a šel ke dveřím, u kterých se náhl otočil.

"Co to doručování, Alex?" usmál se ještě na mě a koutkem oka se Koukl po Chrisovi, který zase nabýral červenou.

"Nic!" stoupl si přede mě Chris.

"Nebudeš za mě rozhodovat Chrisi!" zakřičela jsem na něj a stoupla si vedle něj. "Řekni mi o co tu jde?" zkusila jsem to z něj dostat, i když jsem věděla, že marně.

"To tě nemusí zajímat!" odsekl.

"Dobře. V tom případě Dome, ráda tě budu doučovat." mrkla jsem na něj a usmála se. Úsměv mi hned opětoval a koukl se na Chrise. Ten mi věnoval jeden pohled, jak kdyby se ujišťoval, že jsem to opravdu řekla já a potom se rozešel směrem pryč.

"Budeš litovat, Petersone!" zavrčel, když šel okolo Doma. Proč mu to vadí? A o čem to vlastně mluvili? Jejich svět?

Jen jsem si povzdechla a koukla se na Doma, Který mě celou dobu pozoroval.

"Tak jak jsi na tom s časem?" usmála jsem se na něj, když jsem okolo něj procházela, směrem na oběd. Přidal se ke mě.

"No, jelikož ti zítra končí taneční v 6, tak třeba potom?" usmál se ještě víc.

"Tak počkej. Jak víš, že chodím na taneční a že končím v 6?" zastavila jsem se a povytáhla na něj obočí. Začal se smát.

"Víš, moje sestra si nemohla odpustit skřeky na celý dům, protože jsi jí porazila v tanci." uchechtl se.

"Cože? Rebecca je tvoje ségra?" divila jsem se. Proč by chtěl kluk doručování po osobě, která leze jeho sestře na nervy?

"Jo, je. Nejsem jako ona." mykl rameny. 

"Proč by jsi chtěl doručování po holce, kterou nemá tvá sestra ráda?" koukla jsem na něj.

"Rád jí dělám naschvály. Taky jsem se chtěl ujistit, jestli jsi fakt taková, jak o tobě mluvila."

"A jsem tedy?"

"Ne, jsi od pohledu super." Koukl zpět na mě.

"Budu muset jít, jsem po škole." vzdychl.

"Co máš za práci? Já musím zametat dvůr a hřiště." uchechtla jsem se, ale potom hned vzdychla, protože jsem si uvědomila, že obědem moje dnešní škola nekončí.

"Ty jsi po škole?" zasmál se. "Já musím pomáhat kuchařkám." pokračoval.

"Ježíš, začínám být ráda za svou práci." zasmála jsem se.

"Jo to buď." zamračil se na mě uraženě, ale hned potom se zasmál taky.

"Tak zatím" zamávala jsem mu.

"Zatím" usmál se a kráčel si to do vedlejších dveří.

xxx

Udělal to znovu! Ten hajzl mě tu zase nechal samotnou. Už hodinu zametám dvůr a ten debil furt nikde. Začala jsem se zase nervovat, protože listí se furt zachytávalo na hrábě a nešlo dolů. Mrskla jsem s nimi o zem, a pak si se skříženýma rukama sedla vedle nich. Měla jsem zase puštěné písničky na bedničce a rytmus se mi začínal dostávat do mysli a poté do nohou, kterými jsem začala klepat o zem. 

Po chvíli jsem se zvedla a začala se pohybovat do rytmu nohama, hudba mě opět pohltila a já si začala tancovat. Byl to tak super pocit, po takový době. 

Ahojte všichni! Asi jste na mě teď mega naštvaní, protože jsem dlouho nevydala kapitolu (nebo taky ne, žejo, Kdo by tohle vůbec četl :D), ale roubil se mi počítač a teprve teď jsem dostala možnost zase něco napsat. Sice jsem mohla psát na mobilu, ale věřte mi, nedopadlo by to dobře. :D postupně se budu snažit psát další kapitoly.

vaše -free-