XLVII.

20 2 0
                                    

Chystala jsem se na další večer ve společnosti Daria a jeho kumpánů. Přemýšlela jsem, jestli je to pro mě dobrá společnost. Všichni od Daria počínaje a po Tea konče se mi zdáli protivní, namyšlení, a možná trošku falešní? Ať jsem se snažila sebe víc, měla jsem pocit, že Dariovi jde jen o to jedno. Dostat mě do postele, a jelikož jsem první, která mu nedala hned poprvé, co ho uviděla, a tak to zkouší jinak. Na druhou stranu jsem si říkala, že bych se mohla pobavit, zahrát si šipky. Poznat nějaké kamarádky. Přece tam nebudu jediná žena. 

Koukala jsem do svého šatníku a přemýšlela, co si vezmu na sebe. Chtěla jsem vypadat hezky. Nakonec jsem se rozhodla pro šaty do půli stehen na tenkých ramínkách, a s velkým výstřihem. Opět. K tomu jsem si přes ramena přehodila tmavě modrý svetřík, a poté se výrazněji nalíčila. Použila jsem i svoji oblíbenou rtěnku, a celý svůj make-up jsem zafixovala fixačním sprejem. Poté jsem se ještě navoněla parfémem a byla připravena. Vyšla jsem z domu, zamkla jsem za sebou, a totéž jsem udělala i s brankou. Vydala jsem se na cestu. Bar byl poměrně vzdálený, ale nevadilo mi to. Musela jsem si přiznat, že dnešní procházka po Omišu s Dariem se mi docela líbila. Vzal mě i na místní památku Starigrad. Tam se mi líbilo asi ze všeho nejvíce. Sice dojít tam bylo neskutečně náročné, jelikož cesta tam byla do hrozného kopce, a mezi skalami, avšak nakonec to stálo za to. A byl tam pěkný výhled na moře. Udělala jsem si i pár fotek. Dokonce mě Dario opět překvapil s tím, jestliže bych se s ním vyfotila. Neprotestovala jsem. 

Jak tak jsem bloumala ve své mysli, ani jsem si nevšimla, že už jsem dorazila na místo. Lehce jsem si upravila šaty, a poté vstoupila dovnitř. Nemusela jsem se nějak zvlášť rozhlížet. Tolik lidí tu zase nebylo, a navíc Dario mě viděl okamžitě, a zamával na mě. Jen jsem kývla a přišla k němu. Pozdravila jsem se s Teem a Mihaelem. Poté jsem uviděla drobnou zrzku, která seděla vedle Tea. Její tvář byla dokonalá. Plné rty se zdály jako po botoxu, a dlouhé zrzavé vlasy byly dokonale vyžehlené, a padaly ji snad až někam na zadek. A poprsí jistě nebylo přírodní. Zajímavá sebranka. 

"Připravená na prohru?" optal se mě Dario. 

"Dario, tuto šmudlinku porazí i můj mladší brácha," řekla posměšně zrzka a přišla k nám. Měla jsem pocit, že se bavím s recyklovanou barbínou. 

"Lucio, být tebou tak ji moc nepodceňuji," zasyčel Mihael a uchechtl se. 

Pohlédla jsem jí do očí, a dala do nich veškerý klid, chlad a výzvu. Proč bych jim nemohla ukázat, že by se měli naučit být pokorní. Lucia byla evidentně zvyklá, že muži v jejím okolí, byly ochotní kvůli ní udělat cokoliv, a narostl ji z toho hřebínek. I ona mi pohlédla do očí se stejně chladným, ale ostrým pohledem. Neuhnula jsem ani o krůček. 

"Dobře, ukážu ti, kde je tvoje místo, šmudlinko," řekla mi. 

"To se ještě uvidí, Barbie od Matela," opáčila jsem a kluci okolo se rozesmáli na celé kolo. Moc se jí to nelíbilo, jen nepatrně zasyčela, ale jinak nehnula ani brvou. Kluci nám na hracím automatu nastavili pět set jedničku. A bylo to kdo z koho. Buď vyhraje šmudlinka, nebo chodící plast. 

"O co se vsadíte, že vyhraje Ingrid?" optal se Dario kluků. 

"Já o dvacet eur," řekl Mihael. 

"To já dám také dvacet eur, ale na Luciu. Nejsem blázen," řekl Teo. Dokážu ti, že jsi. A velký. 

"Já to risku, a také dávám dvacet eur na Ingrid," řekl s úsměvem Dario. Se svou sokyní jsem si střihla o to, kdo začne. Lucia prohrála, a tak musela začít. 

Hodila pěkných padesát, a dělala, jako by snad hodila bůh ví co. Moc se mi v této partě nelíbilo. Všichni si o sobě až moc mysleli. Jen ten Mihael se zdál vcelku v pohodě. Kliďas. Na řadu jsem přišla já. Úplně jsem se uvolnila, zachovala chladnou hlavu, a představila si Luciin obličej místo terče. A moje taktika byla přímo dokonalá. Trefila jsem tripl osmnáct, druhá šipka skončila na dvacítce, a ta poslední skončila v dabl sedm. Takže hned jsem měla o hodně míň. Přesně čtyři sta třináct. Kluci jen tleskali a povzbuzovali mě. Lucia se nenechala zahanbit a také házela vcelku slušně. Byla to opravdu bitva. 

Moře pod hvězdamiWhere stories live. Discover now