Být člověkem (Ereri/Riren)✔️

Kapitola 85.

V ten moment mám pocit, že vzduch, jenž se ještě před chvílí zdál jen těžko dýchatelný najednou z místnosti zmizel a já se nemohu nadechnout vůbec. Na malý moment mám pocit, že mám nohy ze železa a kdybych neměl, skácel bych se na zem. Tak moc mne ještě nic nešokovalo. Myslel jsem, že se se mnou chce jen vyspat, myslel jsem, že jde o jakousi zábavu, potěšení jeho ega.

,,C-cože?" vykoktám ze sebe zaraženě, nechápavě, překvapeně a absolutně vyveden z míry.

,,Chceš to zopakovat? Neslyšel jsi? A nebo myslíš, že si z tebe dělám legraci? Dělám to, protože tě miluji, protože jsi celý můj svět! Jsem ochoten zemřít, abys ty byl alespoň trochu spokojený. Líbí se ti tahle odpověď? Líbilo by se ti, kdybych tu klečel a brečel, zlomený? Co by se ti, sakra, líbilo?!" zeptá se a rozhodí u toho rukama, v hlase mu přitom zaznívá tolik zoufalství, až to mne samotného zabolí.

,,A-ale... proč tohle? Proč se pro mě chceš zabít, proč pro mě chceš bojovat? Proč myslíš, že já chci něco tak děsivého?" zeptám se, tentokrát tiše, bolavě. Zoufale.

,,Protože tohle jsi přeci chtěl celou tu dobu, Levi. Už od samého začátku. Když ti zemřela sestra, bolelo mě to s tebou! Pamatuješ si, jak jsem se tě snažil rozveselit a utěšit? Celá pátrací akce, všechno, co jsem pak dělal pro nalezení jejích vrahů jsem dělal kvůli tobě, Levi!

To Mike, ten to celé pokazil, ne já! To on, můj dokonalý mladší bratr," zavrčí opovržlivě a já si přijdu, jakože nerozumím vůbec ničemu.

,,Bratr?" vydechnu překvapeně, on mne ale nenechá říct cokoli dalšího, jelikož pokračuje:

,,můj mladší bratr to nikdy nepochopil. Naši rodiče byli smíšený pár, otec člověk a matka titánka. Mike byl po matce a já po otci. Nikdy nepochopil, co na tobě vidím, nikdy nepochopil, proč to pro tebe dělám. Hádali jsme se, já stál za tebou a za hledáním vrahů tvé sestry, on za svým národem. Pro tebe jsem ukončil veškeré kladné vztahy mezi námi, to pro tebe jsem ho vyškrtl ze seznamu svých blízkých!

To on pak začal organizovat demonstrace za práva Titánů, to on byl ten, kdo se začal bouřit, protože nechtěl, aby jejich životy zkazilo něco tak hloupého, jako láska! To on jim vtloukal do hlavy všechny ty hloupé ideály! Pak, když jsme vyhnali Titány z říše, odešel s nimi. Vytlačili ho v říši na velmi vysokou pozici, z nepochopitelných důvodů ho za jeho činy obdivovali! Pár let na to se dokonce stal králem, začal vládnout a svazovat svou říši všemi těmi nesmyslnými protiválečnými pravidly včetně zákazu přeměn. Všichni ti lidé za ním šli jak ovce, všichni ho bezmezně poslouchali a věřili mu, protože to on byl ten, kdo se za ně postavil!

Jak já ho nenáviděl! Odvedl je, zmařil veškerou mou snahu najít, co jsi si tak přál! Nenáviděl jsi je a já je nenáviděl také, chtěl jsem, aby nás alespoň něco spojovalo! Chtěl jsi, aby zemřel, nenáviděl jsi krále Mika a já ho nenáviděl také, bylo to jen naše!

Nikdy jsem ti neřekl, že byl kdysi Mike Smith, že ne? Nikdy jsem ti neřekl, že si vzal matčino příjmení, aby byl více Titánem! Aby se mnou neměl již nic společného! Nikdy jsem ti to neřekl, protože jsem tě chtěl chránit! Protože jsem chtěl, aby jsi byl šťastný a spokojený a byl jsem pro to ochoten udělat a obětovat, co by sis jen přál!

Vztah mě a bratra byl pod bodem mrazu a ty jsi mne začínal odhánět čím dál více, protože jsem se rozhodl začít projevovat své city. Když jsem to nedělal, bylo to v pořádku. Když jsem se snažil naznačit, že mé srdce bije jen pro tebe, začal jsi se ke mně chovat jako k hadru. Víš, jak to všechno bolelo? Jak bolelo vidět, že radši odjedeš do Titáního světa, než abys zůstal ve stejné zemi se mnou?!