Pravá Nebelvírka

73. Už ti znovu nezmizí

,,Ne," oponovala mu po chvíli. ,,Byl jsi tu pro mě, ale ne tak, jak jsem si přála. Nemiloval jsi mě a to pro mě bylo opravdu těžké."

,,Promiň," šeptl tiše hnědovlásek s pohledem upřeným kamsi do prázdna. Cítil se bídně, ale nemohl  s tím nic udělat.

,,Nemůžeš za to," snažil se jej uklidnit Mia. ,,Sám jsi mě varoval, že by se to nemuselo vydařit."

,,Já vím, ale měl jsem to tušit," povzdechl si. ,,Věděl jsem, jaký jsem tehdy byl a-"

,,To ni," šeptla. ,,Ale dokázali jsme to. Voldemort je mrtvý a my jsme konečně spolu."

,,Ale Kate je mrtvá," odvětil suše a zhluboka si povzdechl. 

,,Ano, Kate je mrtvá, ale není to tvoje vina. Musíš si uvědomit, že to není tvoje vina, Reme," zdůraznila.  

,,Je to těžký, Mio. Vím, že jsem udělal, co jsem v považoval za správné, ale je těžké na to nemyslet," řekl s pohledem stále upřeným do prázdna. Na chvíli se odmlčeli. 

,,Proto ses odstěhoval a odřízl si je? Potterovi a Siriuse?" zeptala se po chvíli váhavě.

,,Hm?"

,,Kvůli Kate," upřesnila svou otázku.

,,Ano," přitakal ztěžka. ,,Nedokázal jsem se podívat Siriovi do očí. Ta bolest, kterou v nich měl, mě zabíjela. Nedokázal jsem to. Nevidět je každý den pro mě bylo překvapivě mnohem jednodušší než jsem čekal.

,,Víš, já ti rozumím Reme, i přesto, že s tebou nesouhlasím. Ale měl by sis uvědomit, že takovýhle život si nikdo nezaslouží. A už vůbec ne někdo, kdo pomohl zachránit kouzelnický svět. Chápeš to? Chápeš vůbec, co všechno jsi dokázal?"

,,Asi ne. Ne docela. Víš, myslím, že jsem se celou dobu soustředil jen na to špatné a to dobré mi unikalo. Nebo spíš jsem se o to snažil. Snažil jsem se všechny vzpomínky vytěsnit, až mi nakonec zbyly jen ty špatné."

,,Teď už to tak ale nebude," řekla Mia a jemně jej pohladila po dlani. ,,Ne se mnou.

***

U Potterových se mezitím konala oslava k příležitosti oslav prostého života. Lily zářila jako sluníčko, Harry s Ronem hráli kouzelnické šachy a mužské osazenstvo začínalo alkohol pociťovat čím dál tím více. Až na Siriuse. Ten seděl v koutě Potterovic obývacího pokoje a nepřítomně hleděl před sebe.

,,Pojď ven," naklonil se náhle James k Siriovi a kývl směrem ke dveřím. Zvedli se a oblékli si kabáty. ,,Hned tu budeme, zlato," kývl směrem ke své ženě a vydali se ven.

,,Chceš mi říct nějaké tajemství, které ostatní nemůžou slyšet?" zeptal se Sirius a pokusil se o úsměv.

,,Tak mluv" vybafl na něj James, jakmile vyšli před dům. Na kamarádovu otázku vůbec nereagoval. Z kapsy vytáhl doutník a letmým pohybem jej zapálil. ,,Když je dneska ta příležitost."

,,Neboj, Lily nic neřeknu," uchechtl se kamarád a se zájmem sledoval, jak James vtahuje kouř do úst.

,,No tak? Řekneš mi to?" znovu se zeptal černovlásek a zkoumavě na něj pohlédl. Podal mu doutník.

,,O čem to mluvíš?" zeptal se Sirius, ale do očí mu nepohlédl. Natáhl.

,,Celý večer jsi sotva promluvil," upřesnil James. ,,O co jde?"

,,Nevím, o čem mluvíš, Jamesi," pokrčil rameny Black a opřel se o stěnu domu. ,,No tak, právě jsme zachránil tvojí rodinu. Neměli bychom spíš oslavovat?"

,,To jistě," přitakal James. ,,Ale radši bych teď věděl, co trápí mého nejlepšího kamaráda," vydechl. ,,Neštvi mě, Siriusi. Mě neoblafneš. Tenhle výraz znám až moc dobře!" ukázal prstem ke jeho tváři. Black jen zavrtěl hlavou, přivřel oči a nervózním gestem si upravil vlasy, které mu nyní spadávaly do čela. 

,,Viděl jsem jí znovu," vyhrkl po chvíli černovlásek a zadíval se kamsi do dálky. 

,,Cože?"

,,Kate. Znovu jsem jí viděl," řekl a zhluboka si povzdechl. Přivřel oči a vyfoukl dým z doutníku. ,,Podívej, Jamesi, vím, co si o tom myslíš. Myslíš si, že jsem se zbláznil nebo jsem se moc opil, ale opravdu to tak bylo. Na vlastní oči jsem jí viděl před Žíznivým krkem. Neměl jsem nic vypitého. Vůbec nic."

,,Siriusi," oslovil jej váhavě černovlásek. 

,,Jestli mi teď chceš říct, že jsem jen smutný, a že je to normální, můžeme se hned teď vrátit dovnitř a už nikdy o tom nebudeme mluvit," řekl a otočil se k odchodu. S touto reakcí počítal. Kéž by byl lepší herec a James by si jeho podivné nálady nevšiml.

,,Počkej," zastavil jej a přátelsky jej chytil za rameno. Uskočil. ,,Siriusi, tak počkej," čapl ho za rameno a zabránil mu v odchodu.

,,A na co? Abys mě znovu litoval? Abys mi znovu říkal, že se mi to jen zdálo? Podívej, Jamesi, mám toho po krk. Jestli si myslíš, že už jsem se z toho dostal, tak se šeredně pleteš," vykřikl popuzeně. ,,Já ti rozumím, že mi nevěříš. Ale říkám ti pravdu. Nemám  nejmenší tušení, jak je to možné, ale říkám ti pravdu."

,,Já ti věřím, Siriusi," pospíšil si s odpovědí černovlásek. Sám nevěřil svým slovům, ale něco v Siriově výrazu jej přesvědčilo, že se nejedná jen o výplody jeho mysli.

,,Vážně?"

,,Vážně," potvrdil svá slova. ,,Jak je to ale možné? Na vlastní oči jsme přece viděli, jak..jak-"

,,Zmizela, ano," přitakal horlivě. ,,Musím s ní promluvit. Minule mi zase zmizela před očima. Nepoznávala mě, Jamesi. Jak je to jen možné? Viděl jsem jí přímo před sebou, živou a zdravou, ale ona mě nepoznala. Přijdu si, jako bych se zbláznil. Co mám dělat? Už jednou jsem ji viděl zemřít. Nechci to zažít znovu," šeptl a zakryl si tvář dlaněmi. Vzlykl.

,,Tichošlápku," vyslovil jeho jméno James a objal ho. ,,Nějak to vyřešíme. Už ti znovu nezmizí. Slibuju."

Další kapitola na světě. Co říkáte na Siriovu situaci? Dejte mi vědět do komentářů!!