Dvůr krve a prachu

Flashback

Elissa mi jako poslední nanesla na obličej pudr s vůní šeříku a tím zafixovala celé své dílo, na jakém si dávala dost záležet.

Požádala jsem jí, zda by mi nepomohla se před obřadem upravit. Nešlo tolik o vlasy, to ne, už jsem si je sama učesala do jednoduchého nízkého drdolu a nechala několik volných pramínků, ať mi rámují obličej, chtěla jsem ale pomoci s fasádou, tedy mou tváří. Po několika nočních směnách za sebou ve špitále jsem vypadala ne zrovna jako svatební host.

Naštěstí, Eli nadšeně souhlasila a nyní se mnou seděla v mojí a Leově komnatě. Zkrášlování zevnějšku byl její koníček a ona se v něm tou největší odbornicí celé družiny. A naučila to jak Ma'ayan, tak i později Amani a nakonec Nasreen.
Zvláště Mnemina adoptovaná dcera princeznino nadšení a zálibu sdílela a nikdy by prý nevyšla ven, aniž by si předtím nanesla na světlé řasy tmavení. Bez toho by dle vlastních slov vypadala ,,jako blonďatý králík".

,,Už můžeš otevřít oči," vyzvala mě Elissa a odložila nádobku s přípravkem.

Poslechla jsem a otočila tvář k zrcadlu toaletního stolku.

,,Páni," štípla jsem se jemně do tváře. Vypadala jsem pořád stejně, v odraze zrcadla se na mě nedívala tvář nějaké zdánlivě cizí ženy. Ale byla jsem tak nějak.... hezčí. Výraznější. Díky jedinému tahu úhlově černé linky na obou víčkách a prodlouženým řasám mé oči vypadaly větší. Jako dva modrohnědé talíře. Na rty mi Elissa nanesla tmavou růž a nabyly díky tomu krvavě rudému odstínu.

Mé rysy ve štíhlém obličeji byly příliš jemné, než aby se komukoliv podařilo z nich vytesat podobně vysoké a sošné lícní kosti jako měla Elissa, ale přeci jen dokázala je podtrhnout a zdůraznit.

,,Stále jsi krásná," usmála se mile Elissa ,,jen teď vypadáš víc jako dáma Cretey, a ne jako by ti právě končila noční. Nic ve zlém."

,,To víš, Ma'ayan poslední dny nebyla zrovna v ideálním psychickém rozpoložení, aby řešila noční služby," uhladila jsem si zpět do účesu neúmyslně uvolněný pramínek. ,,Naopak vypadala, že si sama bude muset lehnout a stát se pacientkou."

Nedlouho po té, co jsem Ma'ayan oficiálně uznala jako plnohodnotnou léčitelku se Damien odhodlal a požádal nejdřív Drakona s Miryam o požehnání a poté přímo jejich dceru o ruku. Všichni na to čekali, až se konečně vysloví a když tak učinil před námi, všemi jejími blízkými, srdce mi poskočilo radostí.

A dnes nastal den svatby.

Elissa si dojatě povzdechla. ,,Stejně tomu pořád nemůžu uvěřit, že se moje malá neteř vdává. Jako by to bylo včera, co jí a Samira Drakon přinesl ukázat do společenské místnosti a teď do jejího života vstoupí další důležitý muž."

Když o tom Elissa mluvila, v jejích slovech a tónu jsem vypozorovala jisté napětí a smutek. Nedívala jsem se jí do hlavy a přesto jsem hned poznala, na co právě myslí; na den, kdy se vdávala Juli.

Julianea s Elissou byly prakticky od peřinek nejlepší přítelkyně a navíc vzdálené příbuzné. Odjakživa se spolu smály a bavily se úplně o všem. Když Elissa za války nečekaně otěhotněla a dlouhé měsíce jí trápily ranní nevolnosti, Juli vstávala za rozbřesku a chodila jí nesčetněkrát držet vlasy. Stala se pak jednou z prvních, které Elissa umožnila si novorozeného Alessandra pochovat v náruči.

Julianea se Elissou nechala odvést k oltáři, když se vdávala a do konce života v žertu litovala, že se jí nedostalo této pocty i obráceně a že Eli zůstala svobodná.