Dvůr krve a prachu

47.

Vassa pocházela ze země jménem Scythia na východ od místa, kde byla původně Zeď.
Malá, ale prosperující země, kde vzkvétal obchod i vzdělanost, kde se po pláních proháněli koně, divocí i s jezdci na hřbetě.
Právě koně byli pro obyvatele Scythie tou největší výhodou během získávání svobody; jejich jízda byla rychlejší než jakákoliv jiná.

Nikdy jsem ve Scythii nebyla, Juli tam ale během války strávila nějaký čas s několika oddíly, aby pomáhali smrtelníkům proti otrokářům. Drakon jí tam vyslal po té, co naše vojsko obrátilo strany a rozhodl se k jejímu umístění tam  na základě její vlastní žádosti.
Chtěla se tehdy především vyhnout Chrysovi, protože jí jeho zdánlivý nezájem lámal srdce.
Ale Juli, přestože se narodila s křídly na zádech, koně milovala. Připadali jí jako neskutečně ušlechtilí tvorové hodni králů. Sama se mi kdysi svěřila, že kdyby nebyla Serafkou, chtěla by pocházet právě z tohoto národa jezdců.
Když se pak musela vrátit, mrzelo jí to a nikdy nezapomněla na necelý rok strávený na scythijských pláních.

,,Stručně řečeno, královny mě prodali jistému Pánu smrti žijící na světadíle," dopověděla Vassa své krátké předchozí vyprávění o tom, jak byla prokleta a proti své vůli vězněna u jezera v hloubi kontinentu.

Seděli jsme v jejich poradní místnosti a na důkaz toho, že přítomnost Juriana beru na vědomí z čisté zdvořilosti jsem se rozvalila na židli, zvedla jednu nohu a opřela se loktem o zvednuté koleno. Napůl snězená večeře stydla na talíři přede mnou.

,,Musí to být těžké, být tak daleko od domova," soucitně jsem na Vassu pohlédla, dobře jsem věděla o čem mluvím ,,skutečně se teď nemůžeš vrátit domů?"

Zavrtěla hlavou a v lehce šikmých modrých očích se jí zablesklo. ,,Podařilo se mi zjistit, že Scythii nyní vládne jako zástupkyně moje sestřenka a zatím se relativně drží nad vodou. Je ale otázkou času, kdy lid začne volat po své královně. Zbytku světa je tvrzeno, že jsem dlouhodobě nemocná a upoutána na lůžko. Jsem ale ráda, že můžu být aspoň zde. Feyřin otec přesvědčil mého opatrovníka, aby mě dočasně propustil, a tady Lucien byl také velice nápomocný," usmála se Vassa na Luciena ,,ale to už přece víš."

,,Řekněme, že mám výborné diplomatické schopnosti. Ne ale takové, jako měl Feyřin otec," mrkl na ní zdravým okem. To rozhodně měl.

,,Jenže jedna z královen, Demetra, se rovněž rozhodla zradit zbylé královny," vložil se do toho Jurian ,,Vassa byla v podstatě jen nepohodlná, ale Demetra se dopustila se mnohem závažného přečinu. Vydala druhou polovinu knihy k ovládání Kotlíku. Tím ho umožnila nalézt Nočnímu dvoru. Křičela a proklínala své družky královny, když jí zrůdy Hybernu odnášeli."

Při výslechu stařeny, která málem zabila Nasreen Leo viděl jakousi smrtelnou ženu, jak jí odnáší jakýsi netvor. Také křičela a bránila se. Možná to byl někdo úplně jiný, ale jestli skutečně královny toužili po Kotlíku...

,,Měla zlaté vlasy?" zeptala jsem se a otázku nemířila na nikoho konkrétního, prostě jsem čekala na odpověď.

,,Ano," Vassa se naklonila přes stůl a odsunula svůj talíř ,,svými vlasy a svou krásou byla pověstná i mimo své území. Briallyn jí to neskutečně záviděla."

,,Můj druh jednu takovou viděl," řekla jsem spíš sama k sobě ,,když jsme spolu vyslýchali starou ženu, která se dostala až na Creteu. V její hlavě zahlédl ruiny a pláně."

Pozvedla jsem pohled a sledovala Jurianovu reakci. Jeho tvář byla klidná maska. Jako by na něj nijak nezapůsobilo, jaký domov si vybudovala jeho bývalá milenka.