Dvůr krve a prachu

Flashback

,,Jak je to s tím děckem?"
osopila se na mě Lesley, jakmile jsem vešla do dveří.

Lesley jsem měla na seznamu obchůzek jako poslední, abych na ní měla nejvíc času. Bylo s ní dost práce, pořád odmítala jakoukoliv větší pomoc. A navzdory mým varováním stále zraněnou nohu příliš namáhala.

,,Také tě ráda vidím, Lesley," s klidem jsem přešla ks stolu, odložila si brašnu a kývla k postroji, kde měla zafixovanou nohu v sádře ,,co noha?"

,,Neodpovědělas mi."

,,Ty mně taky ne."

,,Neprovokuj mě..."

,,Lesley, nech toho, jde mi jen o tvé zdraví."

Kdyby uměla vraždit pohledem, už bych byla mrtvá. Ale já neuhnula. Momentálně se nacházela v pozici, kdy se měla přizpůsobit mně.

A ona to dobře věděla.

Založila jsem si paže na hrudi. ,,Chápu, že tě to sere, ale když si ode mě nenecháš pomoct, tak v tomhle stavu budeš ještě hodně dlouho."

Vydala ze sebe takový otrávený skřek, až mi z toho mimoděk škublo v křídlech.
,,Fajn!" odsekla ,,ale nejdřív mi konečně řekni to s tím děckem."

Klasika. Když už Lesley někdy musela ustoupit, vždy dokázala situaci překroutit tak, aby z ní aspoň částečně vyšla jako vítěz.

V klidu jsem si vybalila věci z brašny. ,,Které myslíš? Phaedona, nebo Amani?"

,,Takže Mneme to vážně udělala," opřela se do polštáře a zamyšleně přimouhřila zelené oči ,,adoptovala tu holčičku. A co Chrys? Nephelle mi o tom sotva řekne víc než dvě věty."

Nephelle už nejspíš měla dost Lesleyiných monologů úplně o všem.

,,Snaží se, na Phaedonovi mu záleží a ví, že by si Juli nepřála, aby to vzdal," smutně jsem se pousmála. Juli mi chyběla, rána způsobená její náhlou smrtí byla pořád čerstvá.
Přesto se zdálo, že Phaedon je největší příčinou, proč se jeho otec stále držel nad vodou. Třeba dnes ráno jsme se potkali v kuchyni a když se ke mně otočil, aby mi podal hrnek s kávou, měl chlapce uvázaného v šátku na hrudi. Okamžitě jsem vyprskla smíchy a vykuckala drobky ze sušenky, kterou jsem zrovna jedla.
Prý ho to naučila Elissa. Ona sama takto za války nosila Alessandra při dlouhých přesunech. Po narození Alazneho to naučila Miryam. A i po letech si pamatovala postup.

Naprosto vážně mě požádal, ať se laskavě s Leem v noci ztišíme, že v noci musel vzdušným štítem odhlučnit ložnici a nebaví ho Phaedona neustále uspávat. Pak se svěřil, že na dnešek dává Phaedona na hlídání Elisse a šel se připravit na návštěvu hranic, kam se on a Leo měli vydat zkontrolovat situaci. Nečekala jsem, že bude ochotný tam jít. Přesně při takové misi Juli zemřela.

Dovolila jsem si celou ranní příhodu Lesley vyprávět, abych jí zvedla náladu.

Ona však jen zakoulela očima.
,,Při Matce, muži jsou vážně jen k tomu udělat ženě dítě a pak..."

,,Lesley, dost!" přerušila jsem jí a vysloužila si další pronikavý pohled ,,můžeš mi, prosím, konečně říct, proč tak nesnášíš muže? Když vynecháme Drakona, Lea a Chryse? A Alazneho se Samem a Alessandrem?"

Poslední tři zmínění pro ní byli jako synovci, nikdy to nepřiznala, ale speciálně pro Alessandra měla slabost.

Otráveně vzdychla. ,,Nechci to s tebou řešit."