Dvůr krve a prachu

45.

Ještě než jsem opustila Rhysovu pracovnu jsem ho požádala o podrobnější vysvětlení, co konkrétně nalezli a kde.

Feyřina sestra Nesta údajně pomocí věšteb možná spatřila místo, kde se nalézá Maska. Jeden z Klenotů, konkrétně ten, který dokáže manipulovat s mrtvými. Ovládat jejich dávno neživé vědomí, aby poslechli každý příkaz nositele.

Běhal mi z toho mráz po zádech; jen myšlenka na to, co by v nesprávných rukách mohl takový artefakt způsobit byla neskutečně děsivá.

,,Vassa ti vysvětlí vše o smrtelných královnách, co budeš potřebovat vědět, nebude to na dlouho, jen dokud Masku nezískáme a nevymyslíme, kam s ní," Rhysand zněl dost netrpělivě, ale nakonec trochu zjihl ,,není to tak, že bych se tě chtěl zbavit, vím, jak dobře vycházíš s Feyre a už jen za to máš mé sympatie. Jen by bylo dobré, aby ses tady moc nemotala.
Vaše nakopávačka vladařských koulí se vyjádřila v tom smyslu, že se neúmyslně připleteš úplně do všeho."

,,Správně uvedla, že neúmyslně," hrála jsem si s lemem svetru. Už bych si ho měla očistit od žmolků.

,,Jsi děsně paličatá, víš o tom? V tom jsi úplně stejná jako tvůj manžel. Moc nesouhlasil s tvým odchodem, ale nakonec došlo ke shodě, že není jiná možnost jak ti pomoci," V Rhysově tváři bylo něco zvláštního. Tak nějak nostalgického. Jako by vzpomínal na tu mladou holku, kterou za ním přitáhl Cassian. Změnili jsme se. Nejen my dva.

Kdyby Leo jen tušil, že čekám dítě, tak by mě sem nepustil. Rval by se za to, abych nikam nemusela. Ale jako by snad Matka chtěla, abych se o těhotenství dozvěděla až tady.

,,Vraťte se pro mě hned, jak bude klid," jen jsem si promnula čelo, stále mi bylo trochu slabo ,,víš přece, že s Jurianem má moje rodina nějaké spory."

,,To dobře vím, milá Pher, Mor je viděla na bojišti."

Když se se mnou pak o hodinu později přenášel pryč, opravdu jsem se snažila nepřemýšlet nad tím, jak špatný nápad může být setkání s oním smrtelným kdysi generálem.

_______________________________

Sesunula jsem se na kolena. Třásly se mi ruce a dělalo černo před očima.

A v nose jsem cítila kovově zapáchající teplo rozlévající se mi v kalhotách.

Krev.

Vykřikla jsem a předklonila se. Voják, se kterým jsem trénovala vyděšeně odstoupil a tmavé vlasy se zaleskly na slunci.

Dřív, než jsem padla na bok mě někdo chytil a podepřel si mě.

Vnímala jsem spalující slunce nad hlavou, ale oči jsem měla samou bolestí zavřené.

Ihned jsem poznala, komu patří ty paže, jenž mě k sobě tiskly a objímaly. Neviditelná, pomyslná ruka, která mě hladila po duchovním štítu.

,,Co se stalo?" Zazněl něčí hlas. To byla Ma'ayan.

Zachvátila mě další vlna bolesti a hlasy se slily do jednoho nesrozumitelného šumu.

,,Má horečku" vyjasnil se Ma'ayanin hlas. Pak něco nesrozumitelného pokřikovala.

,,Nemůže to být..." řekla jsem sotva tři slova a už jsem se zkroutila v křeči.

Ty samé dlaně vzaly mou tvář do dlaní.
,,Pher, bude to dobré, uklidni se a zhluboka dýchej, ano?"

Ma'ayan měla hrozně studené ruce, nebylo to však nepříjemné, naopak.

Přiložila mi na čelo ručník nasáklý studenou vodou.

,,Ma'ayan, pomoz jí," prosil zoufale ten, kdo mě nesl. Tentokrát to byl muž. A nebyl to nikdo jiný než můj druh.

Dýchej, Pher. Prosím, vydrž
naléhal po našem poutu.

,,Já... já se strašně omlouvám, pane, opravdu," voják, který si předtím dával odstup nejspíš zapomněl na veškerou opatrnost. Ozval se totiž sám.

Leo mě opatrně položil na zem. Nade mnou se mihl jeho stín, jak se zvedá. Viděla jsem střídavě mlhavě a ostře.

,,Co jsi udělal?" zeptal se ho klidně Leo a mířil k němu. Ten klid byl zdánlivý. Pod povrchem to v něm vřelo. A v případě, že někdo dokázal natolik rozzuřit Anacleose, který byl jinak klidné a rozumné povahy, nemohl dotyčný počítat s tím, že z toho vyjde kompletně v celku.

Poslední, co jsem zahlédla před pádem do bezvědomí byl Leo, jak vojáka chytá za límec a zvedl ho skoro nad zem...

__________________

,,Ne, to nedovolím."

Pod sebou už jsem necítila horký písek, ale měkké vyšetřovací lůžko. Zamrkala jsem a konečně trochu zaostřila.

Leo stál kousek ode mě a o něčem se dohadoval s druhým mužem, z jehož zad vyrůstali bílá křídla.

,,Jsem léčitel stejně dlouho jako ona, možná dokonce déle," namítl druhý muž, Solon ,,vyšetřím jí rychle, nebude jí to bolet."

,,Pokud by jí to bolelo, musel bych ti zakroutit krkem," Leovi děsivé zavrčení se neslo ordinací, až se rozřinčeli lahvičky na policích ,,což udělám tak jako tak, pokud se na ní opovážíš sáhnout."

S námahou jsem se zvedla na lokty a zjistila, že se nacházím v Solonově ordinaci, ne nepodobné té mé.

,,Nechte toho," zarazila jsem je a posadila se tak prudce, že se mi zamotala hlava ,,řekne mi někdo, co se tady děje?"

,,Musíme tě nechat vyšetřit," Solon mluvil pomalu a snažil se nedívat na Lea, který ho propaloval pohledem ,,tady Anacleos trvá na tom, aby tě vyšetřila žena vzhledem k tomu, jakou část je třeba ti prohlédnout."

,,Pher má samozřejmě právo si vybrat, kdo jí vyšetří," Leo se snažil držet nervy na uzdě a místo výrazu měl chladnou a nepropustnou masku ,,ale stejně tak mám já na to se k tomu vyjádřit."

Prohlásil to tónem, na který už nemohl Solon nic říct. Věděla jsem, jak to Leo myslí; tento věčně usmívající se léčitel byl můj dlouholetý přítel. Jednoduše se mu příčila představa, že by se mi někdo, kdo mě zná už tak dlouho hrabe mezi nohama. A po pravdě, ani mně se to moc nezamlouvalo.

Dřív, než mi v tom jeden nebo druhý stačil zabránit, jsem si nadzvedla tenké prostěradlo, kterým mě po pás přikryli kvůli tepelnému komfortu.

Najednou jsem to uviděla: na kalhotách jsem měla obří krvavý flek.

,,Při Matce," zašeptala jsem přes dlaň položenou zděšeně na ústech. Krvácet jsem měla až za tři měsíce. A tak masivní ztráta by mohla znamenat...

Ne.

Ne, ne, ne.

Leo si přestal všímat Solona a rychle mě k sobě přitiskl. Opřel se bradou o mou hlavu a začal hladit po zádech. Jako by mě už předem chtěl utěšit.

Pher, měla jsi nehodu
něžně mi zahrnul pramen vlasů za ucho
Nebyla jsi v bezvědomí dlouho, ale Solon už má jistou hypotézu.

Podívala jsem se na svého kolegu. Ten ale smutně stiskl rty.
,,Je mi to moc líto, ale vše nasvědčuje tomu, že jsi potratila."

Snad tady někomu nevadí, když je flashback delší než přítomnost...

Tak zatím 👋