77.

107 12 4
                                    

S Ma'ayan jsme se ocitli ve společence zrovna v momentě, kdy se v ní nacházela Miryam.

Nevšimla jsem si jí a unaveně jsem klesla do křesla a marně se snažila zadržet pláč. Hladila jsem vyděšeně po nasrostlém břiše a zhluboka dýchala. Bolelo mě zápěstí a už se mi na předloktí začala zbarvovat modřina.

Najednou si ke mně Miryam přisedla a pohladila mě po vlasech.

,,Copak se stalo?" Zeptala se starostlivě a ihned krátce mrkla na důkaz, že čekám dítě. Konkrétně že už brzy moje malé přijde na svět. Termín jsem měla mít už za dva týdny.

,,Končila mi dřív služba. Ve špitále..." Popotáhla jsem a utřela si slzy ,,jeden pacient... on..."

Nedopověděl jsem to a rozvzlykala se nanovo, proto místo mě promluvila Ma'ayan.

,,Ve špitále jí obtěžoval nějaký muž," podívala se na svou mámu a pak zpět na mě ,,nevím, co přesně se stalo, ale došly mu nervy a udělal jí tohle."

Dál vysvětlovat nemusela.

Miryam mi totiž lehce zahrnula vlasy z tváře a všimla si tmavnoucí podlitiny u levého oka.

,,Pher," přitiskla si dlaň na ústa ,,při Matce, to ti udělal?"

,,Byl pod vlivem alkoholu," hlesla jsem ,,a navíc agresivní. Prosím zatím to Leovi neříkej, jinak on..."

,,Co mi nemá říkat?" Najednou stál jmenovaný ve dveřích do společenské místnosti. Nejspíš to cítil. Že se se mnou něco děje a okamžitě se za mnou vydal.

,,Pher, co ti je?" Vystřídal Ma'ayan, klekl si a sevřel mé ruce ve svých ,,cítil jsem, že se něco stalo, že cítíš nějaké trápení. Hned jsem se omluvil Drakonovi a vyrazil za tebou."

,,To neřeš," odvrátila jsem hlavu ke straně, aby si ničeho nevšiml. Jenže to už si ke mně klekl a okamžitě uviděl onu podlitinu.

,,Co to je?" Zeptal se nebezpečně tiše. Jako ticho před bouří.

,,Udeřil jí agresivní pacient," vysvětila Miryam a trochu si odsedla dál, nejen, aby nám dopřála soukromí, ale také vytušila v jeho tónu a jeho očích hrozbu.

,,Ano," špitla jsem a přemáhala další pláč ,,kroutil mi zápěstím s když jsem se chtěla vytrhnout, tak se napřáhl a řekl mi, že jsem..."

Leův klid byl pouze zdánlivý. Pod povrchem jsem u něj cítila planoucí hněv, stačilo jediné slovo a vybouchne. Už jen to, jak se díval na mé útlé zápěstí a na další modřinu, kterou jsem na něm měla. Ta byla z toho, jak mi jím onen muž kroutil, div se mi o sebe netřeli kosti.

,,...Řekl, že jsem míšenecká mrcha."

V jeho výrazu se nedalo vyčíst nic, kromě děsivého hněvu. Už se zvedal, ale včas jsem ho chytila za ruce a zadržela.

,,Ne, počkej, nedělej to" prosila jsem ho naléhavě, než udělá nějakou kravinu ,,nech to být, Solon ho vyvedl ven dřív, než stačil mně nebo komukoliv jinému ublížit. Navíc," vyčerpaně jsem vydechla, začínalo mě pobolívat břicho a přiložila jsem si na něj ruku ,,nejsem čistokrevná a některým se míšenec může zdát odporný. Takže měl pravdu, jsem míšenecká mrcha."

Přesto se mi oči zalily slzami, tak moc ta nadávka bolela.

,,Pher," špitla Miryam ,,tohle neříkej."

Leo lehce kývl na Miryam a ona mě naposledy lehce pohladila po rameni, než opustila místnost. Ma'ayan jen zamumlala něco o tom, že si dojde ještě pro pomůcky, aby mi ošetřila ruku i tvář.

Dvůr krve a prachuWhere stories live. Discover now