Dvůr krve a prachu

41.

,,Rhys je v nějaké blbé náladě," poznamenala jsem další den v jídelně.

,,Taky se mi zdá," Mor napodla na vidličku kousek jehněčího masa. Opět přerušila svou diplomatickou cestu na světadíl a nabídla se mi, že se se mnou naobědvá. Což jsem uvítala.

Když jsem se totiž stavila dopoledne v Rhysově pracovně aby mi předal zprávu, že velekněžka v knihovně přijala mou žádost o návštěvu, zdál se tak podrážděný, že mi z něho ještě teď běhal mráz po zádech. Něco se muselo stát a mě zajímalo, co přesně. Jenže příliš po tom slídit mi nepříslušelo.

Pak se se mnou měla Mor v plánu přenést do Illyrie za mým strýcem. Že ten záhadný Tobius byl můj příbuzný jsem ovšem stále nezmínila.

Tentokrát ovšem vladařova pobočnice dostála své pověsti a u jídla si nedala jednu, ale právě si nalévala druhou sklenici červeného. Pochopitelně nabídla i mně, já ale s díky odmítla. Madjiny pokyny zněly jasně; vyvaruj se alkoholu.

Víno jsem normálně na slavnostních příležitostech pila, ale teď to bylo jiné. Rozhodně bylo lepší než zkvašené kozí mléko, které jsme pili krátce po příchodu na Creteu, protože jiný alkohol tehdy nebyl k dispozici.

,,Ale podle mě to bude prostě tím, že je Feyre těhotná," doplnila rychle Mor s úsměvem ,,netvrď mi, že byl Drakon jiný. Vzhledem k vaší obecné serafské povaze neustále někoho ochraňovat."

,,Ani mi nemluv," vyprskla jsem ,,v posledních týdnech pomalu nepouštěl Miryam samotnou pomalu ani na záchod, aspoň jak si pak vždycky stěžovala."

,,Že mě to nijak nepřekvapuje," Mor poklepala prsty na tlustou obálku s dopisem od Miryam, který jsem ji předtím předala. Odložila si ho víc stranou, aby na něj nedej bože nevylila svůj drahocenný nápoj.

,,Víš, Mor, ty a já máme jednu věc společnou. Obě máme lehce vznětlivé bratrance, kteří jsou schopní udělat neskutečné hlouposti pro ženu, kterou milují. Ale z nějakého důvodu je v těch kravinách vždycky podpoříme. Ne proto, že bychom to dostaly rozkazem, ale protože nám na nich záleží a kdesi v hloubi duše víme, že to, co dělají, je správně."

,,To je pravda, ale obě ženy jsem přivedla já. Takže na to se napijeme," pozvedla zlatovlasá víla svou číši ,,tedy, aspoň jedna z nás se na to napije. Jsi si jistá, že nechceš?"

,,Červené moc nemusím," zalhala jsem a aspoň jí pokynula. S pousmáním jsem shlédla na své ruce položené v klíně a u toho si dovolila na jedinou setinu vteřiny se podívat i na své břicho.

Ano, Mor kdysi Miryam doslova přitáhla od Juriana k nám. Feyre zase přinesla z Jarního dvora na Noční dvůr. Bylo zajímavé, jak se historie opakovala.

,,Snad to toho starého mrzouta brzy přejde," Mor odložila sklenku ,,s takovou se snad do Valhallahu vrátím s radostí a to je co říct."

,,Dejte si pozor na jazyk, milé dámy," Feyre právě přicházela na terasu a usmívala se od ucha k uchu ,,Mor, mluvíš přece o svém vladaři a ty, Pher, zase o hostiteli."

,,Neuškodí si čas od času trochu postěžovat na muže," pokrčila jsem jedním ramenem ,,někdy to zkus, dost to uleví, zvláště teď."

Ani její břicho se nijak nezměnilo. Ona ho ale nijak před Mor neskrývala.

,,Vyspala ses dobře?" Zeptala se Mor vladařky a postavila se, aby jí na uvítanou vzala za ruce.

,,Ale jo," Feyre našpulila rty a nevinně zamrkala ,,velice dobře."

,,No to jsem slyšela," zamumlala jsem si pod vousy. Ti dva prostě nedokázali být v noci potichu. Nemluvě o tom, že jsem byla zvyklá na trochu jiné noční prostředí jako takové. Na Isatře se ve dne v noci ozýval křik racků doléhající z přístavu a vítr proudící skrze závěsy.