Dvůr krve a prachu

11.

Domů jsme vyrazili brzy po poradě.

Jako velitelka léčitelů jsem osobně zašla za každým pacientem naší armády a zkontrolovala jeho stav. Zabralo mi to většinu zbývajícího času na Prythianu.

Jakmile jsem uznala, že jsou ranění schopni vydržet cestu lodí, se serafsko-smrtelnická armáda sbalila a znovu odplula na východ.

Avšak s trochu jiným nákladem.

Padlé vojáky jsme zabalili do pláten a naložili na několik lodí, aby se jim mohlo dostat důstojného pohřbu na ostrově.
Nesnášela jsem pohled na to, jak jsou odnášení na palubu a tam srovnaní do řad. Byla jim postavena čestná stráž, která se střídala v hlídání ve dne i v noci.

Na jinou loď byl tajně jedné noci naložen i Kotlík. Netušila jsem, jak bych si ho měla dřív představovat, ale nebyla jsem si jistá, jestli takhle, no, obyčejně.

Jistá jsem si však byla tím, že až tento náklad uvidí Areta, div se nezblázní radostí.

_____________________

Doma to vypadalo úplně stejně, jako když jsme ho opouštěly.

Vládnoucí rodina na Cretee sídlila ve velké vile na kopci nad hlavním městem - Iastře. Stále jsem podezřívala Miryam, že se při výběru podoby nového domova inspirovala Velarisem, skrytým městem Nočního dvora, o kterém jí za války vyprávěl Rhys.

Stále stejné zdi, stejné chodby, kterými jakoby neustále foukal příjemný vánek. Nebudu lhát, chybělo mi to.

Miryam ještě na cestě poslala zprávu, že brzy dorazíme, proto na nás v obývacím pokoji čekalo několik postav. Chrys ještě zůstal v přístavu a měl dorazit k večeru na společnou večeři.

Elissa ihned roztáhla paže a jako prvního objala svého bratra.

,,No konečně jste zpátky!" zaradovala se.

,,To je celé uvítání, sestřičko?" Drakon se významně podíval na Lea ,,Víš, že jsme se nemuseli všichni vrátit?"

Elissa mávla rukou a mrkla na mě. ,,Dokud máme Pher, nenechá ho zemřít."

Pousmála jsem se. Ne, to bych opravdu nenechala. Nikoho, kdo byl zrovna přítomný v místnosti.

Alessander se bez jakéhokoliv slova k někomu dalšímu okamžitě připojil k Samovi a Alaznemu a o něčem začali diskutovat.

Nejspíš byl stále naštvaný, že s námi nemohl. Někdo tu zůstat musel a tato povinnost padla na Elissu a jejího potomka. Kdyby se v nejčernějším scénáři něco stalo, musela by se ujmout vlády. A po ní její syn. Nasreen se formálně následnictví vzdala, když se stala kněžkou.

,,Kde mám druhou dceru?" Miryam se starostlivě rozhlédla po Nasreen, nikde však nebyla.

,,Měla by co nejrychleji dorazit, i s Aretou," uklidnila jí Elissa ,,nejspíš si s ní chcete promluvit ohledně té věci s Ma'ayan. Co to tu holku nešťastnou popadlo?"

,,Neboj se, jsem zcela v pořádku," Ma'ayan jedním krokem obešla Drakona a objala svou tetu.

,,Ale za jakých okolností," Miryam si Ma'ayan přísně přeměřila.

,,Musíš mi všechno vypovědět..."
Elissa si Miryam odvedla stranou a o něčem hovořily. Zaslechla jsem akorát jméno Jurian a Elissino zalapání po dechu. Jak jinak.

Málem jsem přehlédla Mneme, která dosud stála v rohu a čekala, až se bude také moci přivítat. Jako první si vybrala mě a políbila na tváře.
,,Tak už jste zpátky. Doufala jsem, že si tu bez vás užiju ještě pár dní klidu."

,,Už tak máš klidu dost," stiskla jsem jí ruce.

,,Kde máš dceru?" zeptala se místo pozdravu Ma'ayan.

Mneme naschvál až moc okázale ukázala ke dveřím a dovnitř vstoupila Amani. Viditelně jí povolila ramena úlevou.

,,Nasreen mi prozradila, cos provedla. Ty se snad nikdy nepoučíš," zasmála se a stejně jako Mneme věnovala, tentokrát Ma'ayan, dva polibky na tváře.

Ma'ayan jí vzala kolem ramen a chytře navedla ven z místnosti. Dál od další Drakonovi či Miryaminy přednášky Nezdála se, ale ta holka někdy přemýšlela opravdu vychytrale.

V rodině, kde se někteří členové narodili ještě v poušti na kontinentě a všichni byli tmavovlasí a tmavoocí, působila Amani vzhledově tak trochu jako zjevení. Zlaté vlasy jí splývaly v lehce zvlněných pramenech do půli zad a modré oči jí zářili nadšením, když poslouchala vyprávění o bitvě.

Ale od toho osudného večera si nikdo neuměl představit, že by s námi Amani nebyla.

Propletla jsem si s Leem prsty a položila mu hlavu na rameno.
Všichni tak rychle vyrostli, pomyslela jsem si dojatě. Možná až příliš rychle.

Dnes je slunovrat a protože ve světě Dvorů slaví tento svátek místo Vánoc, jako dárek k němu dnes publikuji dvě kapitoly naráz. Co vy na to?☺️

Nebo jsem prostě netrpělivá, to je taky možnost 🤔😄

Mějte se 👋