Love is Love - Just a different story

Part 17*

Proběhly jsme kolem klubu, všech sousedů a mířily za město. Konečně jsme míjely naší čtvrť, následně i město, tady už jsou jenom louky, pole, sem tam nějaká cesta ale hlavně tu jsou lesy. "Jestli mi utečeš tak se už nikdy nevrátim.. Nemám totiž nejmenší tušení kde to jsme."  "Neboj, to byhc ti neudělala. S kym bych pak chodila běhat.. Si první kdo se mnou drží tempo." řekla jsem a naschvál jsem co nejvíc zrychlila, chvíli se držela rychlosti ale pak už nemohla. Pokračovala jsem ještě kousek a pak jsem zastavila. Otočila jsem se na ní a viděla jak je v předklonu a chytá druhej dech. Vrátila jsem se k ní "Dáme si pauzu?"  "Prosím! Jenom než se znovu nadechnu.." smála jsem se na to co jsem dokázala.  

Chtěla si sednout na zem "Počkej!!" stály jsme na louce a tráva byla mokrá od rosy, sundala jsem si mikinu a dala jí ať si na ní sedne. Naznačila mi ať si sednu k ní "Ne, díky. Když si sednu tak mi stuhnou nohy.." smála jsem se. "Jak to děláš? Nejseš ani zadejchaná a to jsme běžely takovou dálku.."  "Už jsem zvyklá.. Od svejch patnácti jsem chodila každý ráno, než jsem šla do školy, běhat."  "Takže už běháš deset let?" zapomněla jsem, že vlastně ví kolik mi je.. "Hele! To není fér, že víš kolik mi je.. Já to třeba o tobě nevim.." usmála se na mě "No tak fajn.. Příští týden mi bude dvacet jedna." koukla jsem se na ní a zvedla jsem obočí.. 21?! "To by si nám to ani neřekla?!"  "Co?"  "To, že budeš mít narozky a ještě k tomu ti bude dvacet jedna! To se musí oslavit a pořádně!" usmála se "No, tak radši zase poběžíme." zvedla se a dala mi do rukou mikinu. Ve chvíli kdy jsem jí chytla do ruky, An začala utíkat. Zůstala jsem jenom stát, smála jsem se. Oblíkla jsem si mikinu a běžela za ní.

Když jsem jí doběhla, byly jsme na kraji lesa. Povídaly jsme si za běhu a vyhýbaly se stromům. 

"Jai.. Já ti musim něco říct." podívala se na mě a pak zase koukala na cestu aby nezakopla o kořeny stromů. "Já se vyspala s Niallem.."  "Jo já vim.." chtěla jsem jí uklidnit "Jo ale.. Ono to bylo protože.. Protože jsem doufala, že díky tomu zapomenu na tebe." Podívala jsem se na ní a nevšimla si stromu přímo přede mnou.. Narazila jsem do něj, to byla rána, že jsem myslela, že mám v nejmenším otřes mozku.. Spadla jsem na zem. "Jai!!" zakřičela, zastavila se a klekla si ke mně. 

Jenom jsem tam ležela, nemohla jsem se ani pohnout. Byla jsem v šoku, ne ani tak z toho, že jsem sejmula strom ale z toho co mi řekla.. "Jai, notak!" pomalu jsem se s její pomocí posadila "Si v pořádku?" měla strach v očích "Ne.." zavrtěla jsem hlavou "Bolí tě něco? Můžeš vstát? Notak mluv se mnou.." viděla jsem jak měla slzy na krajíčku "Ne nebolí, jen se musim nějak vzpamatovat.." 

Když jsem popadla dech a trochu se vzpamatovala, otočila jsem se na Angee, seděla vedle mně. "Jak si to myslela.. aby si na mně zapomněla?" sklonila hlavu a koukala do zemně, po chvilce se na mě otočila a podívala se mi do očí "Nemůžu tě dostat z hlavy a od doby co jsme se líbaly už vůbec ne.. Myslela jsem, že když se s Niallem vyspim, třeba k němu začnu něco cítit a na to s tebou zapomenu ale to se nestalo.. Nechtěla jsem Niallovi ublížit. Teď toho hrozně lituju."  "No to upřímně řečeno doufám protože Niall je do tebe zamilovanej!" podívala se na mně překvapeně "Počkej.. Co?!"  "Jo.. Od doby co si se k nám  přistěhovala! Proto jsem chtěla aby se mezi mnou a tebou nic víc nestalo.." cítila jsem v očích slzy "Líbíš se mi, vážně moc ale nechtěla jsem Niallovi ani tobě ublížit, když jsem věděla co k tobě cítí."  "A proto si se vyspala s Bellou?" zvýšila na mě hlas "Nemáš ani tušení jak to bolelo a pořád bolí! Když jsem vás dvě viděla ráno po tý oslavě.. Skrývala jsem slzy. Potom všechny ty vaše fotky.. Já se na tebe snažim zapomenout, vážně jo ale nejde to. Po tom co si mi řekla, že jsem pro tebe jen kamarádka, cítila jsem se naprosto hrozně.. Nevim co to se mnou je! Nikdy jsem se do nikoho takhle rychle nezamilovala." po tom co to dořekla se mi zastavilo srdce. Ona je do mně zamilovaná?! Nemohla jsem to mu uvěřit. Než jsme cokoliv stihla říct, přerušila mně "Víš co? Radši se vrátíme domů.." Jenom jsem přikývla a opatrně jsem vstala. Nic mě nebolelo, teda až na srdce po tom co mi tohle všechno řekla.. 

"Tak co je? Běžíme?" usmála jsem se "No ty si tu ta, co měla bouračku se stromem.." začla se smát. Otočila jsem se a začala utíkat. Rychle mě dohnala a pokračovaly jsme zpátky domů. Po cestě jsme se bavili ale tomu o čem jsme mluvily v lese jsme se vyhýbaly obloukem. 

Rozhodla jsem se, že to zpátky vezmeme delší cestou kolem rybníku. Když jsme doběhly na cestu podél vody, daly jsme si pauzu. Chvilku jsme seděly na cestě, když začalo pršet. Zvedly jsme se chtěly běžet domů ale An mě zastavila.. "Myslíš žě má cenu nějak pospíchat? Stejně budeš uplně promočená.." se zlomyslným úsměven na rtech se na mě podívala a strčila do mně. Ztratila jsem rovnováhu a spadla jsem přímo do rybníku. Řekla jsem si, že se jí pomstim a dostatnu jí sem taky..

"Pomooc!!" potopila jsem se "Neumim plavat!" zakřičela jsem a začala jsem kolem sebe mávat rukama. Ten její pohled v tu chvíli.. myslela jsem že se utopim ale smíchy. Rozeběhla se a skočila za mnou do vody. Připlavala ke mně a chytla mě kolem pasu. Chytla jsem jí ramena a zatlačila jí pod vodu. Když se vynořila smála jsem se "Kdo je teď mokrej?" cákla jsem na ní, konečně jí z tváře zmizel strach a nahradi ho smích "Ty si blbá! Víš jak jsem se lekla?!"  "No.. Podle to výrazu hodně." pořád jsem se smála, připlaval jsem k ní blíž a chytla jsem jí pod vodou kolem pasu. "Ale byla si vážně roztomilá, když si mně chtěla zachránit." usmála se když jsem si jí k sobě přitiskla. 

Naklonila hlavu a zavřela oči, přiblížila jsem se hlavou blíž k ní, rty jsem se skoro dotkla jejích ale přerušila to.. "Měli bysme jít.." řekla když otevřela oči. Kývla jsem a doplavaly jsme ke břehu. 

Docela dost pršelo když jsme vylezly. Byla hrozná zima.. No jak jinak když byl začátek listopadu.. Když jsme stály na cestě odkud mně An strčila, sundala jsem si mikinu a vyždímala jsem jí aspoň trochu, An udělala to samý. Když si sundala mikinu viděla jsem jak měla tílko přitisklý na těle. Zvýraznilo její dokonalou postavu, nemohla jsem z ní spustit oči, kousla jsem se do spodního rtu, všimla jsem si že na mě An kouká, začla se smát, cítila jsem jak se červenám. 

Uplně promočený jsme běžely domů. Když jsme konečně stály před bytem našla jsem v kapse klíče a spolu s níma jsem z kapsy vylila i vodu. Obě jsme se začly smát. Odemkla jsem a obě jsme vešly do bytu. "Zabírám si sprchu!" zakřičela a běžela koupelny, u dveří se otočila a začla se smát. Zavřela se do koupelny. 

"Je někdo doma?" zakřičela jsem na celej byt, nikdo se neozval.. Sundala jsem si mikinu, boty a ponožky. Dala jsem si je na topení. Přeběhla jsem k lince a sundala jsem si tílko. Vyždímala jsem ho nad dřezem. Pak jsem ho dala taky na topení. Stála jsem tam jenom v černějch kalhoták a podprsence. Byla mi hrozná zima. Dala jsem vařit vodu a vyndala dva hrnky, do obou jsem dala sáček s čajem a cukr. Než se voda uvařila vzala jsem ze skříňky hadr a vysušila všechnu vodu na podlaze co tu po nás zůstala. Ještě, že je všude plovoučka a ne koberec.. Hadr jsem dala na topení a šla zalít čaje. Položila jsem hrnky na stůl. 

Šla jsem k sobě do pokoje a vzala si čistý oblečení, který si oblíknu až se osprchuju. Taky jsem do ruky vzala peřinu z postele. Vešla jsem zpátky do kuchyně, akorát včas.. Angee vyšla za koupelny, volnou rukou jsem jí ukázala ať si sedne na gauč u televize. 

Sedla si, přišla jsem k ní a zabalila jí do peřiny, vrátila jsem se ke stolu pro čaj, podala jsem jí ho "Děkuju. Si úžasná." usmála se na mě. 

Šla jsem do koupelny. Dala jsem si horkou sprchu, když jsem se konečně zahřála, vypla jsem vodu a osušila jsem se. Oblíkla jsem si spodní prádlo, teplý ponožky, černý kalhoty s nízkym sedem a hledala jsem triko.. Nikde nebylo, asi jsem ho nechala v pokoji. Ručníkem jsem si vysušila vlasy a nechala je tak jak jsem je mněla.. Ručník jsem dala na sušák a šla jsem zpátky do obýváku. 

Když jsem vešla, Angee se na mě otočila "Není tohle tvoje?" řekla když v ruce držela moje triko.. "Jo je, já ho hledala." smála jsem se. "No, pokud jde o mě.. Mohla by si zůstat takhle."  "Jo.. To by se ti líbilo. A já bych umrzla.." řekla jsem se smíchem. Vzala jsem si od ní triko a oblíkla si ho. Šla jsem si pro čaj. Když jsem se otočila Angee nadzvedla peřinu aby naznačila ať jdu k ní. 

Sedla jsem si vedle ní, čaj jsem si položila na stolek před náma, vzala jsem ovladač a zapla jsem televizi. Koukla jsem se na Angee, položila mi ruku i s peřinou kolem ramen a přitáhla si mně k sobě. Opřela jsem se hlavou o její rameno, přitiskly jsme se k sobě, zachumlaly se do peřiny a koukaly jsme na televizi.

Vim, že sem vdycky píšu to samý :D ale hrozně si vážím, že si vůbec někdo tuhle story čte. Když jsem začínala myslela jsem, že si to nikdo ani nepřečtě a teď mám už skoro 800 reads. Hrozně moc vám děkuju!!