Love is Love - Just a different story

Part 26*

- Z pohledu Angee -

Měla jsem zavázané oči a Jai mě někam vezla.. Nemám ani tušení co plánuje. Docela mě to děsí. 

Konečně jsme zastavily, slyšela jsem jak bouchly dveře a hned na to se otevřely ty vedle mě, Jai mě chytla za ruku a pomohla mi z auta. 

"Můžu si to už sundat?" řekla jsem a natáhla ruku abych si sundala šátek z očí "Počkej ještě.." zastavila mě.

Chytla mě za ruku a někam mě vedla. 

Pořád jsem neměla nejmenší tušení o tom kde jsme, jediný co jsem věděla, bylo že jsme byly pořád ještě venku protože tu byla hrozná zima.

Konečně jsem se zastavily. Jai mi rozvázala šátek. Chvilku jsem nic neviděla kvůli světlu ale když jsem se konečně rozkoukala, všimla jsem si, že stojíme uprostřed nějaké ulice, hodně sněžilo, nebylo vidět dál jak na deset metrů. Svítilo tu pár pouličních lamp ale jinak byla všude kolem tma. Bylo to docela strašidelný.

"Kde to jsme?"  "Nepoznáváš to tu?" zvedla jsem nechápavě obočí "Měla bych?.." pořád jsem netušila kde jsme nebo proč tu jsme.. "Možná ti pomůže ona.." řekla a ukázala za mě, otočila jsem se a viděla nějakou osobu v černym kabátu. "Kdo to je?" zašeptala jsem. "Znáš jí. Moc dobře.." usmála se. 

Osoba se blížila k nám, neviděla jsem jí do tváře. Když byla asi metr od nás zvedla hlavu a světlo jí zasvítilo na tvář.

"Jasmin!!" Zakřičela jsem a skočila jí do náručí. Pevně mě objala. Nechtěla jsem jí pustit.

"Co tu děláš?" Zeptala jsem se když jsme se pustily. Nemohla jsem uvěřit, že tu je. Tak hrozně se změnila od doby co jsem jí naposledy viděla. 

Aby jste rozumněli.. Je to moje sestra. Je o pět let starší než já. Byla nejstarší z nás pěti. Jasmin, Luke, já a adoptovaná dvojčata Eleanor a Andrew, kteří od nás jsou o deset let. Když mi bylo patnáct a Jasmin dvacet, pohádala se s rodiči a odtěhovala se, od tý doby jsem o ní neslyšela, netušila jsem kde je, co s ní je, jestli je v pořádku, jestli už má rodinu. Dvojčata byli ještě celkem malí tak si jí ani nepamatovali a rodiče o ní nikdy nemluvili. Myslím si, že dvojčata ani neví, že nějakého dalšího sourozence mají..

Cítila jsem jak se mi oči zaplňovali slzamy. Moje sestřička se mi vrátila. Ona o mě vždycky všechno věděla, vždycky mi se všim pomáhala. Ona byla první komu jsem řekla, že jsem bi. Potom jsem to řekla i Lukovi ale Jasmin byla první a jediná která mě díky tomu podporovala ještě víc.

"To se ptej támhle.." ukázala na Jai a usmála se. Bože její hlas mi tak chyběl! Vždycky mi zpívala než jsme šli spát, má ten nejkrásnější hlas. Nejde ho zapomenout.

Otočila jsem se na Jaimie a nechápavě zvedla obočí. "Celý to byla náhoda.. Víš jak si včera přidala tu fotku mě, omotanou světelnýma řetězama na twitter? Tak když jsem večer koukala na TT tak mi někdo se jménem Jasmin Sawier na ní dal like. Říkala jsem si, že je to blbost aby s tebou měla něco společnýho ale i tak jsem se podívala kdo to je. Koukla jsem na nějaký její fotky a mezi nima jsem si všimla jedný, na který byla s nějakýma dětma.. Pak mi to došlo.. Říkala jsi mi, že máš bráchu, dvojčata a starší sestru, kterou jsi neviděla přes pět let. A navíc na tý fotce jsem tě poznala.." smála se ".. Hned jsem jí napsala. Po chvilce mi odepsala, že je tady v Londýně ale nebude tu moc dlouho.."  

"..Nechápala jsem kdo to je nebo co po mě chce ale pak mi napsala, že je tvoje přítelkyně a chce tě na Vánoce překvapit. Tak jsem souhlasila. Všechno to zařídila a teď jsem tady.." dořekla za ní Jasmin.