Love is Love - Just a different story

Part 23*

Udělala jsem si kafe a sedla si k ostatním ke stolu. 

"Tohle by sis měla nechat.." řekl Niall a podal mi papír s textem tý písničky. Natáhla jsem ruku a vzala si papír "To je ten prsten?" zeptala se An, natáhla ruku a chytla do ní tu mou, prohlížela si prstýnek "Je krásnej." usmála se. 

Najednou Niallovi začal zvonit mobil. "Haló? Jo.. Dobře hned tam budu." 

"Stalo se něco?" zeptala jsem se "Jakson volal, že potřebuje pomoc v klubu s jednou objednávkou."  "Mám tam jít já?"  "Ne, to je dobrý, zvládnu to." snažil se usmát ale moc mu to nešlo, vstal a utřel si slzy, objal mě, pak An a odešel do klubu.

"Co se stalo?" zeptala se an a chytla mě za rameno "Co tim myslíš?" koukla jsem se jí do očí "Dozvěděla si se všechno tohle, Niall se skoro zhroudil, ty si na to taky vypadala a teď děláš jako by se nic nestalo a usmíváš se?"  "Už mě to prostě nebaví.. Kolik se ještě musim dozvědět toho špatnýho aby přišlo něco dobrýho? Ničí mě to! Ale nic s tim nenadělám.. Nemá smysl se kvůli tomu trápit. A jak psala v dopise.. Niall jí slíbil, že přede mnou nebude brečet.. Teď je na čase abychom si to prohodili. Co bylo to bylo, nic už zpátky nevrátim. Chci být šťastná aspoň chvíli.. Mám tebe, Nialla, úžasnou budoucí kariéru.. co víc si přát? Už se nechci trápit kvůli něčemu, co bylo." 

- Z pohledu Angee -

"... Už se nechci trápit kvůli něčemu, co bylo." když tohle všechno dořekla, měla jsem v očích slzy. Ne smutku ale štěstí. Nechápu jak dokáže být tak strašně moc silná.. Já.. Prostě nemám slov.. Život se s ní vážně nemazlil.. A přes to všechno se dokáže smát. 

Cítila jsem jak mi po tvářích stéká jedna slza za druhou. 

"Angee, copak je? Co se stalo?" vrátila mě zpátky do reality. Nic jsem neřekla a objala jí, pevně jsem jí držela a nechtěla jí nikdy pustit. 

Když jsem jí pustila a narovnala se zpátky, koukaly jsme se do očí "Jsem na tebe hrozně moc pyšná." řekla jsem, utřela mi slzy a usmála se "Chtěla bych být jednou tak silná jako ty.."  "Nech toho nebo mě taky rozbrečíš." smála se. Natáhla jsem se a políbila jí, usmála jsem se do polibku.

- Z pohledu Jaimie -

Cítila jsem jak se do polibku usmála. Konečně.. Už mi její smích dost chyběl. 

"Kdy to řekneme tomu Niallovi?" koukla jsem se jí do očí "To nevim.. Ale teď to asi nebude uplně nejlepší." odpověděla mi "To asi ne.."  "Copak? Žárlíš?" smála se a zvedla obočí "A víš, že docela jo.." řekla jsem a usmála se, zvedla jsem se. Stoupla jsem si k ní, sklonila jsem se a políbila jí, ruce mi položila kolem krku, chytla jsem jí pod kolenama a zvedla jí.

Odnesla jsem jí k sobě, zavřela jsem za náma a položila jí na postel, pořád jsme se líbaly. Zatáhla mi za ruku, tak abych si lehla na ní. 

Přetočila nás, tak že byla nahoře. Polibkama mi sjela a krk. 

"An.." zasténala jsem když mi lehce zkousla kůži těsně pod uchem. Je to moje hodně citlivý místo.. Dohání mě k šílenství když mi někdo na to místa dává polibky..

Rukama mi sjela na pas, chytla mi triko a začla ho vyhrnovat nahoru, pořád mi dávala polibky na krk. Zvedla jsem se, takže jsem seděla a ona seděla obkročmo na mym klíně. 

Začala mi vyhrnovat triko, zvedla jsem ruce aby mi ho mohla sundat uplně. Taky jsem jí zatáhla za triko a sundala jí ho. 

Koukala jsem jí hluboko do očí, usmála se a rty přitiskla k mým. Jazykem mi zavadila o spodní ret, pootevřela jsem ústa a nechala jí, vklouznout s ním dovnitř.