Part 34*

479 37 1
                                    

- Z pohledu Jaimie -

Ráno jsem se probudila docela brzo, vstala jsem z postele a šla ke dveřím. Otevřela jsem a viděla Amy jak sedí u stolu a brečí. "Amy?!" šla jsem k ní. Klekla si na jedno koleno vedle její židle a chytla jí za ruku. "Co se děje? Neplakej, prosím.." Podívala se mi do očí, "Josh.." dostala ze sebe tak že jsem to skoro neslyšela. "Co je s Joshem?! Stalo se mu něco?" bála jsem se "Asi se semnou rozešel." řekla a rozbrečela se ještě víc.

"To je blbost. Pohádali jste se?" "Jai.. Já.." "Počkej.. Udělám nám čaj, ty přestaneš plakat, protože když tě takhle vidim tak mě to bolí u srdce. A pak mi pomalu a v klidu povíš co se stalo."

Na stůl jsem položila oba hrnky s čajem a sedla si na židly vedle ní. Chytla jsem její ruku do obou dlaní, podívala se na mě, stále plakala "Měli jsme v nemocnici jeden případ.. Šlo o staršího muže, přivezli ho nějak okolo půlnoci, hodinu po tom co jsme se s Joshem pohádali. Ta hádka vlastně ani nebyla o ničem tak vážném.. Bylo to jenom o tom, že jsme oba měli rozdílné názory na léčbu jednoho pacienta, který se už ale uzdravil. Ale znáš nás.. Oba nás to hrozně naštvalo a pustili jsme se do sebe. Pak jsme se neviděli, až když přivezli toho muže. Měl infarkt a my oba měli znovu rozdílné názory.. O to by ani tak nešlo, jenže na sále jsem převzala kontrolu aniž bych se ho ptala a pokračovala podle svého postupu.. Nemohla jsem si prostě pomoc, byla jsem si jistá, že mám pravdu. Po operaci na mě byl naštvanej a nebavil se se mnou, hodinu na to se ten pacient zhoršil a na sále mu znovu přestalo být srdce.. Nedokázali jsme ho zachránit. Na lékařáku jsme se znovu pohádali a tentokrát jsme na sebe i křičeli.. Řekl mi, že to byl jeho strýc.." znovu skoro plakala "Myslíš ten jak o něm nikdy nemluví?" ptala jsem se, jenom kývla a odvrátila pohled. "Řekl mi, že jsem zašla moc daleko, že je to stránka kterou na mě tolik nenávidí, ta moje paličatost.. Prý čekal, až se stane něco jako tohle, ale nemusel to odnýt jeho strýc.. Poslední co mi řekl bylo, že končí, že už na to nemá sílu. Vzal si klíčky od auta a utekl z nemocnice.. Myslim si, že jel za tetou, ale nevim.. Je to daleko." vypadala zoufale. "Ještě se neozval! Hrozně se bojim." pohladila sem jí po bříšku "Ty teď hlavně musíš být v klidu, vím že se mi to lehko řiká, ale nesmíš se stresovat.. Takže si teď jdi nahoru lehnout, pořádně se vyspi a já mezitím zjistim kde Josh je.. Jenom předtím musim ještě do studia.." usmála jsem se na ní. "Děkuju." "Pro vás dvě bych udělala cokoliv." znovu jsem jí pohladila po bříšku a usmála se.

Amy šla nahoru a já se šla převléct a pak jsem šla k autu.

Tašku s oblečením na tancování jsem si položila na místo spolujezdce a jela do studia.

Na recepci jsme se pozdravily s tou paní jako vždy, podala mi klíče a já šla chodbou do šatny. Většinou slyšim ze studia hudbu a studenty jak si povídají, ale tentokrát tu bylo naprosté ticho..

Vešla jsem do šatny a zavřela za sebou, došla jsem ke své skříňce a odemkla jí. Tašku jsem položila dovnitř a vyndala z ní kraťasy a tílko. Svlékla jsem si mikinu a triko. Převlékla jsem si džíny za kraťasy a stále jen v podprsence šla vedle do koupelny.

Upravovala jsem si v tom velkém zrcadle vlasy, vzala jsem mobil a udělala pár fotek, tu nejlepší jsem přidala na instagram a twitter.

Vrátila jsem se zpátky ke skříňce a oblékla si to tílko. Najednou jsem kolem pasu cítila něčí ruce.

Její rty se přisály na můj krk, zaklonila jsem hlavu a užívala si ten pocit. Jednou rukou sjela na mé stehno a pak vklouzla pod triko.

Otočila jsem se "Co tu děláš?" řekla jsem když jsem se z hluboka nadechla, začla se smát. "Ráno si za mnou ani nepřišla, slyšela jsem jak si mluvila s Amy.. Zavolala jsem tvým studentům a zrušila tréning. Měla si pravdu.. Vážně se sem metrem dostaneš rychle. Pojedeme najít Joshe.." řekla a políbila mě "Ty jsi dokonalá, víš to?" políbila jsem jí zpátky "Nejsem." "Ale jo jsi." hádaly jsme se do polibku.

"Tak se zase převlíkni.." smála se "Pomůžeš mi?" mrkla jsem na ní "S radostí."

Nasedly jsme do auta a jely zpátky domu.

Potřebuju dnes ješte mluvit s Niallem.. Říct mu o té nabídce pro mě a Bellu od Calvina Kleina.. Poradit se s ním, jak to mám říct Angee..

Vešly jsme do bytu, Niall tu neměl boty, takže už byl v klubu "Pujdu se kouknout jestli Amy spí." řekla jsem letmo An a šla nahoru. Rozhlédla jsem se po pokoji, nikde nebyla, postel byla prázdná. "Amy?" řekla jsem hlasitěji. Nikdo se neozval. Šla jsem ke dveřím od jejich koupelny, zaťukala a čekala "Amy, jsi tu?" Pořád se nikdo neozval, otevřela jsem, koupelna byla taky prázdná.

Seběhla jsem schody, běžela k Niallovi do pokoje, do naší koupelny, zpátky do obýváku. An seděla na lince "Co se děje?" zeptala se když jsem běžela k sobě. Otevřela jsem a podívala se jestli náhodou není u mě, vrátila jsem se a ještě se podívala do pokoje k An. "Jai! Co se děje?!" zvýšila hlas "Není tady! Nikde.." koukla jsem se na stolek kde mají Josh s Amy vždycky klíče od aut. ".. A ani jedny klíčky tu nejsou.. Jela za Joshem!" "No a?" "Co když se jí něco stane?! Včera měla denní a i noční a k tomu všemu je těhotná pokud si zapoměla.." vyjela jsem po ní, nechtěla jsem, ale stalo se. Koukala na mě překvaně a nic neřekla "Promiň.. Já se o ní prostě bojim."

Trochu jsem se uklidnila.. Chtěla jsem je jet najít, už jsme se chystaly odejít, když mi začal zvonit mobil.

"Haló" "Jai? To jsem já, Zack." Zack je kolega Joshe a Amy "Děje se něco?" lekla jsem se "Zrovna přivezli Amy." "COŽE?!!" vykřikla jsem, An se na mě vyděšeně podívala "Měla autonehodu, teď je na sále. Volal jsem Joshovi, ale nezvedá to." "Hned jsem tam!" položila jsem to a pospíchala k východu. "Co se stalo?!" "Amy je v nemocnici! Já věděla, že se něco stane."

Běžely jsme k autu. Jela jsem snad sto třicet celou cestu.. Zaparkovala jsem před nemocnicí a pospíchaly jsme dovnitř. Našli jsme Zacka, dovedl nás do haly před sálem kde operovali Amy.

"Bude v pořádku?! A co Mía?" ptala jsem se vyděšeně "Zatim nic nevim.." odpověděl mi smutně Zack.

Nová part je tu. Snad se líbí :* Děkuju za všechnu vaší podporu v podobě reads, votes a komentářů.

Love is Love - Just a different storyWhere stories live. Discover now