Love is Love - Just a different story

Part 3*

Stáli jsem před dveřma do bytu, Niall hledal v kapse klíče, konečně je rukou nahmatal, vytáhl je z kapsy a ze svazku vybral ten spávný, strčil ho do zámku a otočil s ním, zabral za kliku a otevřel dveře."Tak pojď dál." řekl a do bytu vkročila Angee, já šla hned za ní, Niall vztoupil až po nás, protože nám jako správný gentleman držel dveře, zabouchl za sebou a hodil klíče na stůl. "Tak tady je náš obývací pokoj, kde trávíme dost času, támhle je kuchyň, a tady je něco jako taková jídelna..." provedla jsem Angee po naší "hale" a pokračovali jsme ke dveřím k volnému pokoji. "Tak tohle by byl tvůj, tedy váš pokoj." přeřekla jsem se "To je v pořádku, klidně mi oba tykejte, budu radši." upřímně řečeno po tom co to dořekla mi tak trochu spadl kámen ze srdce, byla jsem před ní hrozně nervózní, ani nevim proč, snažila jsem se zakrývat to jak se mi klepal hlas ale moc dobře to nešlo, doufám že si toho nevšimla. Niall si toho ale všiml, zvedl oči a kývl na mě hlavou jakoby se ptal co se děje? .. Mávla jsem rukou tak aby si toho nevšimla Angee abych mu naznačila ať to nechá být, že mu to pak povím. Řekla bych, že mu došlo co se děje, přeci jen mě zná nejlíp... Snažil se převzít kontrolu nad situací a uklidnit mě. "Tak pojď dál. Jai ? Udělala by si nám všem čaj ? Abysme u něj probrali všechny věci potřebné ke smlouvě a tak ? " Angee vztoupila do pokoje, "Jo jasně, akorát jsem to chtěla navrhnout." odpověděla jsem, Niall stál pořád ve dveřích "Já mezitím ukážu Angee pokoj." usmál se na ní."Díky" zašeptala jsem a šla do kuchyně uvařit vodu na čaj. Akorát sepnul spínač na konvici, když ti dva vyšli z pokoje, "A nahoře bydlí Josh s Amy, určitě si je oblíbíš, jsou skvělí, starají se o nás jako naši rodiče, ale občas se chovaj jako malí, stejně jako my." Oba jsme se s Niallem začali smát, Angee nechápala. "No, my jsme s Niallem jako sourozenci, se vším si vždycky pomáháme, řešíme společně problémy, máme se moc rádi a jeden na druhýho nedáme nikdy dopustit ikdyž se občas pohádáme ale zároveň si jeden z druhýho děláme hrozně rádi srandu, pořád si jeden z druhýho střílíme."  "Není den kdy bysme na sebe nenachystali nějakou pomstu."  "Proto je těžký najít někoho kdo by tu s náma vydržel." Vysvětlovali jsme a smáli se u toho."To je důvod proč je tu ten volný pokoj?" Ptala se nechápavě An. "Ne to ne, před měsícem se odsud odstěhovala Monika."  "Ale né že bysme jí vyhnali, odstěhovala se kvůli práci a příteli do Itálie." Dokončila jsem Niallovu větu a oba jsme se na sebe usmáli.

 Seděli jsme u stolu, čaj už všichni dopili, Angee už věděla všechno co potřebovala. "Beru to!" V tu chvíli se nám s Niallem rozzářili oči radostí, seděli jsme tam jak přikovaní a nezmohli se ani na hlásku, jen jsme se přihloupě usmívali, měla jsme z toho obrovskou radost a soudě podle Niallova výrazu on taky. "Vážně? Jseš si uplně jistá ? Nechci tě nějak odrazovat nebo tak něco... Jenom tomu nemůžu uvěřit." Konečně jsem ze sebe něco vyrazila. "Jo, jsem si jistá, byt je úžasnej, pokoj taky a navíc budu mít vás jako spolubydlící, takže se už nemůžu dočkat až se nastěhuji." Po tom co tohle řekla se Niall konečně taky ozval. "Tak jo, už stačí jen podepsat smlouvu." Podal An propisku a přisunul k ní papíry, bylo v nich něco o placení pronájmu a všech těch věcech co jsou potřeba. Vzala si do ruky propisku a papíry a začala si všechno číst. S Niallem jsme po sobě pokukovali a usmívali se jako idioti, musel to na nás být vážně vtipnej pohled. Po pár minutách položila An papíry na stůl a podepsala je. Bože, ona má dokonalej i podpis, pomyslela jsem si. Začal mi zvonit mobil, rychle jsem ho vyndala z kapsy a zvedla to "Fí ? Děje se něco?"  "Dej mi prosím Nialla, snažil jsem se mu dovolat ale nezvedá mi to."  "Nialle, pro tebe." podala jsem mu mobil. Něco spolu řešili. Já si mezitím vzala do ruky papíry které An podepsala a všechno zkontrolovala. "Tak jo, už je jen na tobě kdy se nastěhuješ." Podala jsem jí ruku přes stůl. "Díky, moc se sem těším." Niall akorát domluvil .. "Já se moc omlouvám, ale budu muset zpátky do klubu." podal mi mobil "Stalo se tam něco?" trochu jsem se lekla "Ne, jen je nějakej problém s tou kapelou co má v sobotu vystoupit, znáš to.." mrkl na mě "Takže se uvidíme později, Angee moc se těšim až se sem nastěhuješ, zatím se mějte." podal An ruku, mě na rozloučenou objal, vzal si na sebe mikinu, usmál se na nás a pospíchal do klubu. "Je ještě něco co by si chtěla vědět než se sem nastěhuješ? Nebo chceš s něčim pomoc?"  "Jo vlastně... no, doufám že mě ty vaše naschváli a pomsty provádět nebudete..." řekla trochu s obavami "Né, neboj .. Tohle je jenom taková hloupost mezi mnou a Niallerem, občas když nám Josh a Amy něco provedou tak jim to oplatíme, ale jinak si ty pomsty a naschváli provádíme jen mezi sebou, takže se nemáš čeho bát." chtěla jsem jí uklidnit "Dobře, já jen abych se ráno neprobudila třeba s vyholenou hlavou nebo tak něco" smála se "To bysme ti neudělali, ale je to dobrej nápad.. až mě Niall někdy naštve tak to zkusim." obě jsme se smáli.

"A kolik vůbec těch tetování máš?"  "No, ten rukáv na levý ruce, je sice složenej z několika tetování na celym předloktí ale beru ho jako jedno velký, pak lapač snů hned nad ním na rameni, pak mám dvě křídla pod klíčníma kostma, další je nápis 'Stay Strong' na pravym kotníku, a pak ještě na boku ptačí klec."  "Wow a proč sis je nechala udělat?"  "Každý to tetování má pro mě určitej význam ... ke každýmu z nich se váže nějakej příběh, říkala jsem si že když je to pro mě důležitý v životě tak bych to měla mít i na kůži abych na to nikdy nezapomněla."  "A proč je máš všechny jen černý?"  "Protože se mi barevný tattoos nelíběj, přijde mi to takový ...já ani nevim ...prostě není to něco co bych si na sebe nechala dát napořád."  "A na pravou ruku si nic nedáš? Nebo na zápěstí?"  "Na pravou ruku možná časem něco jo, ale na zápěstí ani na prsty nic nechci, všechny tetování který mám jdou dobře zakrýt a tak to chci i nechat. A co ty ? Máš nějaký tetování ?"  "Ne, ale dost o tom přemýšlím, možná si nechám vytetovat něco malýho za krk, pujde to dobře zakrýt vlasama, tak bych se toho ani tak nebála... Ale asi bych neměla takovou odvahu jako ty..."  "To není o odvaze,  je to o tom co je pro tebe důležitý." povídali jsme si už asi hodinu a snad o všem co nás zrovna napadlo... "Já už budu muset jít, musím doma ještě zbalit všechny věci, ještě že v tom pokoji zůstal ten nábytek... Aspoň sem nemusim složitě nějakej tahat."  "Jo snad ti poslouží ..." pousmála jsem se, zvedla jsem se od stolu, přišla jsem ke skříňce v obýváku a vyndala z ní klíče. Mezitím Angee vztala taky a oblíkla si džísku. Přišla jsem k ní a do ruky jí dala klíčky. "Už jsi tu přece doma." usmála jsem se na ní "Hrozně moc za všechno děkuju." Objala mě, cítila jsem tu její nádhernou vůni, nemohla jsem se jí nabažit. Šli jsme ke dveřím, otevřela jsem je, An mě ještě jednou rychle objala "Měj se"  "Ty taky, pa" Zavřela jsem za ní a šla k sobě do pokoje. Vzala jsem si věci na trénink (jsem něco jako choreograf a mám i svoji taneční skupinu kterou trénuju a vymýšlím s ní nový tance) a chystala se do studia.

Teď budu přidávat spíš kratší díly, ale budu je přidávat určitě častěji. Chci moc poděkovat za reads :) doufám že se vám story líbí.. ikdyž se tam ještě nic moc neděje ale to se brzo napraví protože teď už jsou ve story všechny ty hlavní věci který jsem chtěla nějak začít a vysvětlit, takže se děj už pořádně rozjede :)