Love is Love - Just a different story

Part 9*

Viděla jsem ho jak padal na schody, jak se pod nim objevila louže krve, po tváři se mi koulely slzy, nemohla jsem je zastavit. Než se on stihl otočit, vykopla jsem mu z ruky zbraň, ta spadla daleko od nás. Než jsem si stihla uvědomit co se stalo, přistala mi jeho pěst v obličeji, spadla jsem na zem. 

Ležela jsem na podlaze, kopal mi do břicha, do nohou, prostě všude kde jsem se zrovna nebránila "Koukám, že si pořád stejnej slaboch jako když jsme se viděli naposledy." smál se. Chvilku nic nedělal, zvedla jsem se, z nosu i úst mi tekla krev, podívala jsem se mu do očí, to co jsem v nich viděla se nedá ani popsat.. možná to byl vztek, touha po pomstě, nevim co to bylo ale nahánělo mi to strach.. on je jedinej kdo ve mě tohle dokáže vyvolat, nikdy jsem z ničeho neměla strach, teda kromě něho. 

Stáli jsme naproti sobě, já už to nevydržela a tu ránu pěstí do obličeje mu oplatila. Myslim, že mi ten trénink k něčemu byl, protože jsem měla pocit, že sem si tou ránou zlomila ruku. Spadnul na zem, podkopl mi nohy, takže jsem spadla taky, ležela jsem na zádech, on klečelel a pěstma mě mlátil do hlavy. Jen jsem se snažila nějak bránit, ruce jsem si držela před obličejem. Najednou přestal, chvíli se nic nedělo, bála jsem se otevřít oči a dát od sebe ruce ale udělala jsem to, viděla jsem jak se natahoval pro pistoli která ležel pár metrů od nás, chytl ji do ruky a otočil se na mě. 

Podívala jsem se mu do očí, potom mi zrak spadl na hlaveň pistole. Koukala jsem se na jeho prst na spoušti, nejednou se ozvala rána a já cítila jak můj hrudník zalívá teplo. Znehybnili se mi končetiny, začala jsem lapat po dechu, zavírali se mi oči.

"Jai! Jai!!!" slyšela jsem, otevřela jsem oči a snažila se nadechnout ale nešlo to, chvíli jsem lapala po dechu a pak jsem se konečně z hluboka nadechla, cítila jsem úlevu na hrudníku. Nademnou stála Angee s Niallem. "Nialle!" seskočila jsem s křesla a spadla Niallovi do náruče. "Ty žiješ?!" rozbrečela jsem se mu v náručí, nechtěla jsem ho pustit. "Jo žiju.. neměl bych snad?" nechápal co se děje. Nemohla jsem zastavit slzy. Byla jsem tak hrozně moc šťastná, že se mi to všechno jen zdálo. 

Třásla jsem se, pořád jsem byla v Niallovim náručí. "Jai? Řekneš nám už co se stalo?" zeptal se "Zdálo se mi.. o něm." odpověděla jsem a hrozně se mi klepal hlas. "O něm?" zeptala se Angee. Pustila jsem Nialla a otočila se na An "O otci.. "  "A proč si tak vyděšená?" pořád nechápala "Víš on.. už od malička mě mlátil a nesnášel mě, když jsem odešla z domu a máma s nim zůstala tak se jednou pohádali a on jí zbil taky.. bylo to poprvý co na ní šáhnul a taky naposled, protože jí zmlátil tak moc, že skončila v nemocnici, on utekl ale máma na operačním sále umřela.." Angee spadla brada, sedla si na gauč a jen poslouchala. Znovu jsem si sedla na křeslo a Niall si sednul na druhý vedle mě. "Dobře a co se ti teda zdálo.." ptal se Niall "No, v tom snu jsem se probudila tady, začal mi zvonit mobil, bylo to neznámý číslo, myslela jsem, že to seš ty a děláš si ze mě srandu.."

..Viděla jsem jak si spadnul na schody a pod tebou se objevila kaluž krve. Vykopla jsem mu zbraň z ruky, on mi dal pěstí do obličeje a já spadla na zem, začal do mě kopat.."

".. otevřela jsem oči a viděla jak na mě míří pistolí, zmáčkl spoušť, cítila jsem tlak a teplo na hrudi, nemohla jsem se pohnout, zavřeli se mi oči a pak už jste mě vy probudili." Seděli a koukali na mě s vyvalenýma očima. "To si děláš srandu.. Vim, že je Nick hajzl ale tohle.. to je už vážně moc ne?"  "Mě to neříkej, mě se to jen zdálo.. Já si to nevymyslela.."  "Já vi že ne.. Jenom, že je to naprosto šílený."  "Jo to je, ale pořád nemůžu z hlavy dostat to jak mi ublížil.."  "To se nedivim.. vždyť tě brutálně zmlátil." řekla An "To nemyslim.." oba se divili "Já myslim to jak mi řekl, že máma mě po tom co jsem jí řekla že jsem lesba, přestala mít ráda. To jak mi řekl, že nejsem jeho dcera ale chyba co se stala před 25ti lety.. Ale ze všeho nejvíc mě bolel ten pohled na to jak tě střelil, to jak si spadnul na ty schody a objevila se všude krev.. to bylo to nejhorší co jsem kdy v životě viděla." zase jsem cítila slzy na tvářích, Niall mě chytil za ruku a podíval se mi hluboko do očí. "Jai, všechno to byl jenom sen. Oba jsme naživu a v pořádku, nic se nám nestane, slibuju." natáhla jsem se přes opěradlo křesla a objala ho, s ním jsem se cítila v bezpečí. "Děkuju." zašeptala jsem.

"Kolik je vůbec hodin?" zeptala jsem se, když jsem se trochu vzpamatovala, Angee se koukla na mobil "Šest ráno.."  "Sakra, slíbil jsem Filipovi, že objednávku dneska převezmu já. Promiň Jai ale já musim do klubu, za chvíli přijedou."  "Jdu s tebou."  "Tak na to zapomeň. Já usnul v půl třetí a to ty si byla ještě vzhůru.. nemám ani tušení v kolik si mohla jít spát ty a ještě k tomu se ti zdálo tohle, takže si pujdeš lehnout.. Angee myslíš, že tě můžu poprosit aby si na ní dala pozor?"  "Hej! To sem snad malá nebo co?"  "Nejsi ale i tak na tebe dohlídnu." smála se An "Díky Angee, mějte se, snad tu budu do oběda, musim ještě zařídit všechno pro tu skupinu co má dneska vystupovat.."  "Dobře, uvidíme se večer v klubu, v jedenáct mám bejt totiž ve studiu."  "Tak večer, Ahoj." dal mi pusu na čelo "Ahoj." řekli jsme s An současně a Niall odešel. "A my jdeme spát.. Josh s Amy jsou v práci." řekla a zatáhla mi za ruku aby mě zvedla z křesla.

Přišly jsme ke mně do pokoje, lehla jsem si na postel a An si lehla vedle mě, přikryla nás peřinou a já se k ní přitiskla. Objala mě rukama, vnímala jsem její krásnou vůni, bití jejího srdce a pomalu jsem začala usínat.

Když jsem se probudila tak tu už Angee nebyla. Vstala jsem a oblíkla se. Vzala jsem si na sebe šedý džíny, bílí tričko a na něj červeno-čerrnou kostičkovanou košili a do zadní kapsy kalhot jsem si dala černej šátak, kterej jsme z ní nechala viset. Z nočního stolku jsem si vzala mobil, bylo půl jedenáctý, takže jsem měla ještě chvilku čas. Mobil jsem si dala do zadní kapsy, vzala si klíče a tašku přes rameno s věcma na tancování. Vyšla jsem z pokoje a viděla Angee u linky v kuchyni. Šla ke mně, ruce mi položila kolem krku a lehce si mě k sobě přitáhla, políbila mě. "Dobré ráno zlato."  "Dobré." odpověděla jsem jí. "Akorát jsem tě chtěla jít vzbudit, udělala jsem nám kafe."  "Jsi úžasná." chytla jsem jí za pas a přitáhla si jí zpátky k sobě, naše rty se znovu spojily v jeden dlouhý polibek. 

Položila jsem si tašku na zem vedle dveří a šla k lince pro kafe. Sedla jsem si ke stolu naproti An. Natáhla jsem ruku a položila ji na tu její. Jen jsme tam tak seděly, držely se za ruce, povídaly si a pily společně kafe. 

"Vážně bych si přála aby to trvalo věčně ale.. Musim do studia." ten její pohled mě v tu chvíli vážně dostal "Nekoukej na mě takhle, vždyť se večer vrátim." vstala jsem, obešla stůl, vzala jsem jí za ruku a zvedla jí ze židle, spadla mi do náručí. "Děkuju, za to jak si se o mě postarala." zešeptala jsem. rukou mi přejela po tváři a políbila mě. Po chvilce jsem ten polibek přerušila a malinko jsem se od ní odtáhla a chystala se odejít ale chytla mě za pas a přitáhla si mě zpátky, znovu mě políbila. "Už vážně musim jít." řekla jsem do polibku. "Dobře.." řekla zklamaně, naposledy jsem jí políbila, zvedla ze zemně tašku a šla do studia.

Moc děkuju za reads kterejch je už víc než 300. Mám z toho ohromnou radost. Doufám, že se vám story líbí.