Part 28*

903 38 0
                                    

- Z pohledu Angee - (vsuvka)

Nemůžu uvěřit tomu, že to řekla.. Myslela jsem, že to nikdy neřekne.. Na chvíli mi přestalo bít srdce když jsem to slyšela. Je dokonalá, nejdokonalejší osoba v mym životě. Pořád nevím jak jsem se mohla tak rychle a silně zamilovat.

- Z pohledu Jaimie -

Bylo asi pět ráno, v klubu byli už jenom poslední lidi. Když odešli, zamkli jsme a něco málo poklidili.

Nakonec jsme tu zůstali jenom já a An.

An seděla na schodech, bylo na ní vidět, že je unavená a ospalá. Ještě jsem uklízela u baru, když jsem to měla hotový, šla jsem dozadu do naší malý posilovny a vzala jsem deku co tam máme.

Přišla jsem k An, zabalila jí do deky a sedla si vedle ní na schod. Opřela si hlavu o moje rameno a zavřela oči. Chytla mě za ruku a propletla naše prsty.

An po chvilce usnula.. Pomalu jsem vstala a zvedla jí, pořád kolem sebe měla deku. Opatrně jsem jí přenesla až do bytu.

Položila jsem jí ke mě do postele, a přikryla jí ještě peřinou. Sundala jsem si mikinu a lehla si k ní.

Lehla jsem si na bok a rukou jsem jí chytla lehce kolem pasu. Po chvilce jsem usnula.

Když jsem se probudila An byla vzhůru a hladila mě po vlasech, "Dobré ráno." usmála se a dala mi polibek na čelo. "Dobré ráno princezno." řekla jsem a políbila jí. Usmála se do polibku.

"Miluju když mi tak říkáš.." "I know.." znovu jsem jí políbila. "Jak dlouho jsme spaly?" zeptala jsem se "Asi tři hodiny.." "Jenom?.." "Jo.." "Co budem dělat?" zeptala jsem se a usmála se "Doufala jsem, že dneska z postele nevylezem.." "To se mi zamlouvá.." usmála jsem se a dala jí pusu na tvář.

Znovu jsem jí objala, položila mi hlavu na hrudník, ruku na břicho a prstem mi po něm kreslila.

"Jai?" zeptala se pořád s hlavou na mym hrudníku. "Ano?" "Myslela si to vážně.. S tim, že mě miluješ?" zvedla hlavu a zrak na mě. Koukala jsem jí do očí "Nikdy neříkám nic jenom tak.. Sama nevěřim, že jsem to řekla tak moc brzo a že jsem to vůbec řekla ale šlo to samo a uplně od srdce. V tu chvíli jsem vůbec nevnímala lidi kolem nás.. Byla to ta nejdokonalejší chvíle v mym životě protože byla s tebou. Tyhle slova jsem v životě řekla jenom asi třikrát.. Je to pro mě to nejsilnější co někdo může říct.." viděla jsem jak se jí oči zalily slzamy.

Zvedla ruku a chytla do ní můj řetízek s půlkou srdíčka, který mám od ní. Já chytla ten její. Oba jsme je spojili.

"Jsem ten nejšťastnější člověk na světě a to jenom díky tobě. Jsi jediná osoba, která mi dokáže na tváři vykouzlit úsměv ikdyž jsem uplně na dně. Jsi jediná kdo se o mě tak moc stará a zajímá. Když jsi poblíž mě cítím se naprosto úžasně, když se mě dotýkáš pořád cítím motýlky v břiše a když mě líbáš.. Ten pocit nejde ani popsat. Ale nemůžu se ho nabažit.."

Tyhle slova mě naprosto dostaly.. Ona mě vždycky dožene k slzám..

Pohladila jsem jí po tváři, zavřela oči, pomalu jsem přiblížila mé rty k jejím a spojila je v dlouhý polibek.

Celý den jsme byly v postely, povídali si a koukaly na filmy na notebooku.

Večer jsme se společně osprchovaly a šly brzo spát.

Lehla si vedle mě a přitiskla se ke mě, hlavu mi položila na hrudník. Obě jsme brzo usly.

Ráno jsem vstala dřív než An tak jsem nám šla udělat snídani.

Love is Love - Just a different storyKde žijí příběhy. Začni objevovat