prokletá sestra

92

Pohled Mayi

Dopadla jsem do sněhu což bylo divné. Chvíli jsem tam stála a rozhlížela se jak to tu vypadá. Bohužel jsem po chvíli byla zase nucena hledat mravence na zemi protože na mě spadla Bellatrix jenže než se mohla zvednout spadli na ní ostatní. Všichni konečně vstali a já byla na placku. Táta mi pomohl na nohy a také jako ostatní se začali rozhlížet ,,měli bychom se tu utábořit na noc" řekla jsem. Odpovědí mi bylo souhlasné zamručení. Každý si začal dělat přístřešek a já se uprostřed oné šišky asi to měl být kruh začala starat o oheň. Nakonec jsme si posedli do kroužku. Všichni mi připadali takový smutní tak jsem si ze sněhu udělala kouli a hodila jí po Harrym. Tak jsem vlastně začala mezi námi skoro všemi koulovačku. Házela jsme jako o život a zatím jsem ani jednou nebyla zasažená. Chtěla jsem hodit další kouli po Hermioně když mě zaplavila vzpomínka na naše společné vánoce s rodinou. Tehdy jsem byli jen já, táta a Bella a život mi připadal až moc klidný a nudný,ale hezký

Flashback

Táta a Bella seděli oba na jednom gauči a já zatím zdobila stromeček aby byl hezký. Konečně jsem měla hotovo koukala jsem po svých rodičích kteří jen seděli a pili čaj ,,tatí já chci ven" řekla jsem. Táta odložil hrnek a podíval se na mě ,,dobře princezno, ale musíš de jít teple obléct" řekl jenže to už jsem běžela k sobě do pokoje. Když jsem byla oblečená tak jsem seběhla dolů kde už čekali táta a máma v zimním oblečení. Vyšli jsme do nedalekého lesíka a tak jsme začali dělat sněhuláka. Bella mi pomohla mu dát šálu,mrkev jako nos a hrnec na hlavu. Táta se zatím zabýval tím jak  mu má dát do ruky koště. Bella si za něj pak stoupla, chytila jeho ruce a začala s nimi mávat ,,ahoj já jsem Olaf a mám rád vřelá obětí" řekla a rozevřela ruce sněhuláka do obětí. Sněhulákovi jsem vběhla do obětí ,,mám tě ráda Olafe" řekla jsem . Potom co jsme měli hotovo jsem udělala sněhovou kouli a hodila jí po tátovi. Tak začala bitva mezi námi. Házeli jsme po sobě jako o život. Mi s Bellou jsme se spojily proti tátovi který nad námi neměl šanci. Na konci bitvy vypadal jako náš sněhulák, začala jsem se strašně smát jenže to jsem nevěděla že mě má Bella v plánu vyválet ve sněhu. Když jsme oba s tátou vypadali jako sněhuláci řekli jsme si že to Belle oplatíme. Taky jsme jí vyválely ve sněhu, dokonce byla od sněhu víc než mi. Oba jsme se s tátou začali smát jak šílení. Jenomže si to Bella nenechala líbit a začala po nás házet sníh zase začala bitva kterou jsem totálně prohrála protože jsem blbě šlápla a jela po ledu dolů z kopce, nakonec jsem skončila ve velké hromadě sněhu pod stromem který nechtěl uhnout abych pokračovala ve své úžasné jízdě tak se stal mou nemilou brzdou ,,Mayo jsi v pořádku" řekl táta a máma když ke mě doběhli. Když se ujistily  že jsem v pohodě, tak táta kouzle vyrobil sáňky. Klouzali jsme se opravdu  dlouho  ,,tati mě je zima" řekla jsem mu a usmrkla si. Táta mě vzal do náručí a i s Bellou jsme odcházeli. Když jsme procházeli kolo sněhuláka, vyhoupla jsem se tátovi na rameno a zamávala mu. Bella se mi jen zasmála a taky mu zamávala a dokonce poslala vzdušnou pusu jen jsem se tomu uchechtla. Došli jsme domů a každý se šel do svého pokoje převléct do suchého. Potom jsem nastoupeni čekali u krbu na opozdilce kterým byl táta. Konečně přišel i s horkými hrnky na tácku. Já jsem měla horkou čokoládu se šlehačkou a sušenkou. Začali jsme si povídat. Nakonec jsme usnula v náručí svých rodičů.

The End Flashback

Byli to hezké časy s rodinou. Jenže když jsem nedávala pozor někdo mě trefil. Bellu taky někdo zasáhl ona jen máchla prstem a toho dotyčného zasypala sněhem Nakonec to skončilo remízou, ale všichni měli lepší náladu.

Omluvte orosím chyby v textu. Veselé vánoce, hodně zdraví, dárků a hlavně klid.