prokletá sestra

60

Pohled Mayi 

Konec školy a já bud mýt doma  určitě co vysvětlovat tátovi.Zrovna sedím sama v kupé a povídám si s Destiny o tom jak jsem co dokázala,jak to znovu můžu opakovat a jak věděla že dokážu vykouzlit patrona. Jenže se otevřeli dveře a do nich vstoupilo zlaté trio spolu se Siriusem ,,můžeme si přisednout" já jen kývla  a vzala si knihu a začala číst,ale v tom hluku se nedalo v klidu číst i tak jsem se snažila.Díky Merlinovi vlak zastavil a my mohli vystoupit kde na mě už čekali Malfoyovi. Došli jsme domů a ve dveřích už mě čekal můj táta pomalu jsem šla k němu jenže ke mě doběhl Shasta který se dožadoval pohlazení,pohladila jsem ho a řekla mi společně s Riley aby si šli hrát na zahradu a já šla s tátou který neřekl ani slovo do obýváku kde  si sedl a pokynul mi abych si sedla taky ,,víš jaký jsem měl o tebe strach skoro furt jsem z tebe cítil strach,bezmoc,zlobu a bolest,nenapíšeš i když já ti napsal ty jsi se ani neodvážila mi poslat ani pitomé ahoj tati,o všech tvých kouskách jsem se musel dozvědět od Severuse protože mi moje dcera nenapíše a nakonec se dozvím že jsi málem zemřela a že za to mohl Nebelvír,že ti ublížilo zvíře které jsi nechala žít,že jsi se prala s vlkodlakem ve své zvířecí podobě,že jsi bojovala s mozkomory a že jsi očistila Blackovo jméno proč Mayo proč jsi mi o tom nenapsala víš jaký jsem měla strach hodně jsem se o tebe bál a ty nic jen jsi chtěla něco vědět o sporu dvou kolejí a to je vše nic víc nic miň a teď mi na to ani nic neřekneš co jsem udělal špatně že jsi toto udělala to už mi nevěříš" říkal zprvu rozzuřeně chodil sem a tam a na konci se mu zlomil hlas a začal vzlykat rychle jsem se zvedla objala ho ,,není to tvoje vina já jen nechtěla jsem ti to říkat ty vzpomínky bolí hodně a tebe jsem toho chtěla ušetřit nikomu jsem se nesvěřila tati prosím odpusť mi to prosím tati" řekla jsem a přitom začala brečet táta se ke mě sklonil a svou rukou mě pohladil po tváři ,,dobrá holčičko jen příště aspoň¨napiš že jsi v pořádku ano" řekl já kývla že ano a on si mě k sobě znovu přitiskl když tak teď zavzpomínám  ten třetí rok v Bradavicích byl o hubu jak říkají mudlové doufám že příští bude klidnější stejně ještě musím zjístit o mém původu a o sporu kolejí tak nějak cítím že to bude klíč ke všemu,ale třeba se i mýlím a je to bezvýznamné co já  vím. Potom co jsme se oba trochu uklidnila táta řekl skřítce aby nám nachytala čaj a sušenky oba jsme si sedlu do jednoho křesla a já seděla tátovi na klíně ,,hádej co pro tebe mám" řekl a ze stolu vzal dvě staré knihy ,,tohle jsou deníky Roweny z Havrapsopáru a Salazara Zmijozela" řekl a dal mi je já ho objala a furt říkala děkuju ,,aspoň víme o budeme dělat o prázdninách" řekla Destiny. 

Omluvte prosím chyby v textu 😀😁😘😀😍😘