prokletá sestra

70

Pohled Mayi

Tak si to schrňme mám vše na to abych utekla a zvládla tak dlouhou cestu ,,víš že jsi zvěromák který je drak proč neletíš,dobré ráno" křikla na mě Annabelle ,,no já se ještě nenaučila létat" řekla jsem nahlas protože jsem byla u sebe v pokoji sama. Samozřejmě Annabelle chytla obrovský výtlem a furt říkala jak je směšný drak co neumí létat,ale má křídla ,,no jo já se to doma naučím" řekla jsem ,,nechte toho vy dvě,tak to zatím neumíš a co stejně si to za celé prázdniny zkoušela jen třikrát" řekla Destiny.

Flashback

Byli jsme v lese za Weasleyovic domem když jsme tam byli na návštěvě. Zkoušela jsem se proměnit na draka už dvakrát se mi to povedlo. Jenže tu byl problém byla jsem sice drak,ale neuměla jsem chrlit oheň a létat. Taky jsem zkoušela vyčarovat patrona což se mi povedlo. Zpět v přítomnosti. Zavřela jsem oči a představovala jsem jak se měním na draka. Opravdu jsem se proměnila jenže ne na draka,ale na polodračího člověka

( představte si ještě ocas a místo ní Mayu)

a samozřejmě se Annabelle začala smát. Aspoň Dest ne ,,hej nech toho" řekla jsem jí ,,promiň, fakt promiň" řekla mezi záchvaty smíchu ,,hele podle mě je to super,zkus takhle létat" pobídla mě Dest. Tak jsem to zkusila a můžete tipnout jak to dopadlo. Kdo si tipnul že jsem nevzlétla a ještě hodila hubu vyhrál. Tentokrát už se mi smála i Destiny. Já jsem se uraženě přeměnila na člověka a odešla k nim domů. Sice se mi furt omlouvali,ale já jsem s nimi do dalšího rána nemluvila.

The end flashback

Byla večeře a mi se všichni sešli u jednoho stolu. Naštěstí tam nebyl Brumbál. Chtěla jsem si vzít večeři zase na horu do pokoje jenže mě zastavila otázka přicházející překvapivě od Siriuse ,, tak Mayo jak se ti tu líbí" ,,je to tu hezké a příjemná atmosféra" řekla jsem ,,vážně nic lepšího tě nenapadlo je tu hezká atmosféra vždyt takhle ani nemluvíš" napomenula mě Annabelle. Ostatní ted místo svého talíře přesunuli pozornost na mě,ach jo nesnáším být středem pozornosti řekla jsem si v duchu ,,tak nemáš mluvit tak blbě" řekla pro změnu Dest ,,vy jste se na mě spolčily" řekla jsem si v duchu jako odpovedi jsem se dočkala souhlasného zamručení. Jako první se z toho že tak divně mluvím vzpamatoval Remus ,,tak to je dobře a nechtěla by ses najíst s námi tady místa je tu dost" řekl s milým úsměvem na rtech. Já naouhlasně zavrtěla hlavou. ,,Určitě se tu má líp jak u nich i když tam nebyla moje šílená sestřenka muselo to tam být strašně vsad se že jí nutily zabíjet,mučit a když ne tak jí potrestali,myslím že bychom měli zkontrolovat jestli nemá někde od nich modřiny kdo ví jestli jí vůbec dávali najíst asi proto si to jídlo odnáší aby si ho křečkovala " řekl a zasmál se Sirius ,,neboj se Mayo mi tě do toho nutit nebudeme a tady si jídlo křečkovat nemusíš" dodal posměšně. Destiny mě celou dobu uklidnovala i když to nemělo cenu jelikož všechny emoce co jsem tak dlouho skrývala v sobě jako odtržení od rodiny,hození do jednoho domu s fénixovým řádem,skoro každodenní návštěvy Brumbála a urážení mé rodiny na každém mém kroku bylo moc. Moje přehrad kde jsem všechno držela pod pokličkou aby nikdo nepoznal jak mi ve skutečnosti je praskla. Ve mě se najednou všechno tohle míchalo. Neudržela jsem se přiznávám tak jsem začala rozbíjet všechny věci okolo mě jelikož jsem je házela na Siriuse,metat kledby sice ne ty nepromíjitelné,ale furt to bylo z černé magie a u toho nadávala ,,ty nemáš právo tohle říkat o mojí rodině,oni mě k ničemu nenutí protože jsou úžasní jsou na mě straśně milý všichni a už mám dost toho jak je v jednom kuse urážíš když ani nevíš co je k tomu vedlo že teď dělají tyhle věci nebo kdo je k zomu nutil tak buď už laskavě ticho protože nikdo se zlý nenarodí a to že těm kdo se narodil do zlé rodiny že je zlý" zařvala jsem na něj. Všechno skleněné bylo rozbité,voda vařila už i v trupkách to je zlý. Sirius rychle vstal ze židle až tak že jí převrátil a šel za mnou ,,já náhodou vím jaké to je žít v zlé rodině a nemůžu za to že moje hloupá sestřenka nebyla tak silná nebo snad jo,já nejsem ten kdo se tady pokouší ovládnout svět" zařval mi přímo do obličeje ,,jasně,ale mohl si jí pomoc jenže si radši myslel na sebe a když chtěla odejít a chtěla pomoc tak ses k ní otočil zády. Nikoho nejde úplně změnit jen jim můžeš pomoc a když jí teď nechtějí tak tu pro ně být dokud jí nebudou chtít" řekla jsem už klidným hlasem ,,nevíš o čem mluvíš jsi jen hloupá holka,já chybu neudělal" řekl pyšně ,,ha ha dovol abych se zasmála jasně já už to chápu když někdo z vás udělá chybu která málem zničí svět je to chyba úsudku,ale když tu samou chybu udělá někdo z lidí jako já tak raději zavřít a zahodit klíč a proklýnat všechny jejich potomky že ....." chtěla jsem ještě něco říct jenže mi dal Sirius facku naštěstí to bylo do masky ,,takhle mluvit nebudeš, padej do pokoje proč já jsem tě sem vůbec bral měl jsem tě spíš dát do žaláře ne do mého domu" křičel dál ,,já tu stejně ani být nechtěla,furt urážíš mou rodinu,kvůli rvačce s vlkodlakem nemůže ukazovat svůj oboličej a tělo,navíc na jedno oko ani nevidím bez urášky" řekla jsem a otočila se na Remuse ,,taky sem furt chodí ten starý dědek ty ani nevíš jaké to je být odloučen od své rodiny která tě miluje" řekla jsem se slzami v očích. Vyběhla jsem na horu do pokoje a nezapoměla třísknout dveřmi. Naštěstí dnes uteču. Možná i ta hádka k něčemu byla teď mě nechají na pokoji a já snadněji uteču.

Omluvte prosím chyby v textu 💙😁💚😁💚😁