prokletá sestra

58

Pohled Mayi

Šla jsem k vrbě mlátičce a tam nikdo nebyl akorát se mi vrba mlátička zdála poněkud neklidná tak jsem jí s pomocí Destiny uklidnila sedla si k ní a čekala najednou se z vchodu pod vrbou mlátičkou vylezlo zlaté trio,Lupin,Sirius a nějaký divný pán. Ron byl evidentně zraněný takže mu Herimóna pomáhala,Lupin držel toho pána a Potter byl o kus dál a díval se spolu se Siriusem na Bradavice a asi si o něčem povídali.Naštěstí si mě nikdo nevšiml jak poslouchám za vrbou mlátičkou a snažím se být nenapadaná. Najednou Hermióna zakřičela na Harryho protože se profesor Lupin začal proměňovat na vlkodlaka jelikož byl úplněk,Black se ho snažil uklidnit zatím co se ten pán proměnil na krysu a snažil se zdrhnou ,,chyť ho" řekla mi Destiny já jsem poprosila vrbu mlátičku aby ho chytila svými kořeny což udělala mezitím se Lupin už proměnil a Grangeová měla dokonalý nápad se s ním zkusit dohodnout což jí moc nevyšlo.Potom se tam přihnal i Severus a kryl dětsky vlastním tělem naštěstí tam skočil velký černý pes a začal se s vlkodlakem prát jenže pes nevydržel a vlkodlak ho odhodil na opačnou stranu a začal se zajím o snadnější kořist jenže to jsem nemohla dovolit tak jsem vzala kámen a hodila ho po vlkodlakovi díky čemu jsem hned měla pozornost od všech tady hlavně od vlkodlaka který se proti mě rozběhl a chtěla mě kousnou já jsem rychle popadla větev kterou mi dala vrba mlátička napřáhla jsem se a trefila vlkodlaka tak že zakolísal dál útočil a já dál mlátila větví kolem sebe nakonec mi vlkodlak podkopl nohy takže jsem spadla potom mě vzal a odhodil na kámen pod kterým jsem zůstala ležet to už se do boje zase přidal i černý pes jenže taky to dlouho nevydržel a tak na jedné hromadě leželi skoro všichni až na mě ,,co teď" zeptala jsem se Destiny ,,no o něčem bych věděla,ale je to riskantní"řekla Dest ,,to je jedno honem" řekla jsem přímým hlasem ,,dobře teď zavři oči a soustřet se na svoje vnitřní já" řekla a já tak učinila po nějaké chvíli kdy už vlkodlak prolomil Severusův ochranný štít se okolo mě začala objevovat ostrá záře díky které se i vlkodlak přestal soustředit na svůj cíl během chvilky záře zmizela a já otevřela oči jenže jsem to nebyla já byla něco bylo špatně tak jsem se začala obhlížet a zjístila jsem že jsem drak

,,musíme jim pomoc" řekla Destiny zatím co se vlkodlak zase začal soustředit na ně jako by mě mi radil nějaký hlas spíš instinkt jenže to nebylo ani jedno bylo to mé prokletí které si teď usmyslelo že by bylo dobré se napít vlkodlačí krve tak jsme se spolu vrhli na vlkodlaka a přitom chránily ty za mnou boj to musel být na pohled užasný. Když vlkodlak nemohl hodně hluboko jsem ho škrábla a začal pít jeho krev která mému já vůbec nechutnala tak jsem ho pustila a on utekl. Jenže moje já neskončilo a otočilo se na skupinku kterás se krčila strachy u stromu a já se k nim nebezpečně blížila ten jejich strach byl lahodný jenže to nebyl konec a na nebi se začali objevovat mozkomoři a mé druhé já je chtělo odehnat bohužel to nešlo a tak jsem se pokusila s ní poprvé a asi naposled promluvit ,,jestli mě a Destiny necháš ti pomoc a necháš být mé kamarády pomůžu ti"řekla jsem,ale bylo to dost náročné ,,dobře" uslyšela jsem a během chvilky jsem měla kontrolu nad svým tělem i slyšela Destiny na její příkaz jsem se proměnila na své druhé

já zatím co mozkomoři i přes Severusů a Lupinův štít ochutnávali jejich strach ,,víš jak jsme se bavily o patronovi tak teď ho musíš udělat nemysli na nic jen na svou štastnou vzpomínku" hledala jsem v mysli zatím co okolo mě létali mozkoři až jsem jednu našla byla jsem ještě malá stalo se to chvíli před tím než ode mě navždy odvedli Bellu protože předtím tam s námi na hřišti byl i táta a my byli jedna velká a štástná rodina náhle však Bela zakopla spadla na tátu který byl teď nad ní a vzájemně si koukali do očí a já od té doby věděla že je jednou dám dohromady když takhle byli nějakou chvíli a všimli si že na ně koukám táta natáhl ruku já se jí chytla a během chvilky jsem ležela v rodinném obětí obou dvou na zemi v pískovišti ,,tak teď řekni nahlas Expekto patronum a netrap se tím že nemáš hůlku"řekla a já se nechal pohltit vzpomínkou vznesla se do vzduchu a z plných plic zakřičela kouzelnou formuli okolo mě se začala objevovat bílá mlha která se později stala stejným drakem na jakého jsem byla přeměněná a ten odehnal všechny mozkomory. Já se pomalu snesla dolů a všimla si jek chce ke mě Lupin běžet jenže ho zastavil Severus a já dala vládu nad mému tělu své druhé půlce která se po nich chvíli koukala potom pohlédla na les,vstala a vyrazila pryč si něco ulovit.

Omluvte prosím chyby v textu😁😘😍😁😁😁😀