prokletá sestra

89

Pohled Harryho

Po tom co nám Maya vysvětlila kde jsme tak jsme šli spát skoro všichni až na Voldemorta, Lupina, Siriuse. Ráno nás probudil křik když jsme se probrali tak jsem viděl jak Sirius řval na Bellatrix ani nevím proč se vlastně hádali ,,pochop to Bellatrix oni dva patří k sobě a potom co vy všichni smrtijedi padnete i se svým pánem bude Maya u nás" řval na ni Sirius ,,ne to ty to nechápeš bratranče Maya je s námi spokojená a když byla u vás tak to moc dobře nedopadlo že? Jen jí napadl vlkodlak a kvůli tomu má rozdrápaný obličej až tak že musí nosit masku a taky to že se vám stratila na půl roku a mám pokračovat protože je toho ještě mnohem víc" řekla na obranu ,,DOST" zakřičela Maya ,,hádáte se tady jako malé děti a máme tady větší problém než vás dva" řekla už o něco klidněji. Voldemort k ní přišel a zezadu jí objal aby se uklidnila. Když se uklidnila řekla něco co nám vyrazilo dech ,,vím jak se dostat do země mrtvích tam osvobodíme někoho kdo nám moc pomůže zničit tu potvoru co se dostala z jejich světa a teď ničí náš svět" řekla ,,ty víš co je ten čaroděj zač" zeptal jsem se jí. Ona se pustila do vysvětlování. Nakonec po vysvětlení jsme si všichni zabalily a vyrazily na cestu.

Už jsme na cestě celkem dlouho je divné že nám to zatím tak lehce vychází. Taky je divné že jsme putovali jenom v noci a ve dne spali, ale asi to bude mít co dělat s tím že když nás vede moje setra tak se furt kouká na oblohu. Zrovna bylo tak k ránu a hvězdy pomalu mizeli. Došli jsme na začátek pouště mrtvých prý ten kdo tam vstoupí už nikdy nevýde ven. Taky se říká že tam jsou příšery které vás zabijí bolestivější a horší smrtí než polibek od mozkomora naštěstí se je nikomu nepovedlo zkrotit, dál se povídá že ten písek je živý a mate své oběti než je přivede k té nestvůře ,,tak v noci se dáme na cestu" řekla Maya a ustlala si v malém lesíku co tu byl ,,jako do pouště mrtvých" zeptal se se strachem v hlase Sirius ,,jo" řekla Maya a už zavírala oči. Všichni jí následovali a do pár minut jsem usnul.

Harryho sen

Stál jsme na nějakém vlakovém nádraží, ale tohle bylo jiné než to které znám a zároveň tak stejné. Náhle se tu objevila mlha která mě obklopila z té mlhy se poté začal vytvářet obrys člověka ,,Harry" promluvil někdo do ticha. Z mlhy poté vystoupil můj otec ,,Harry chlapče teďˇ až budete na té poušti ano musíte být potichu aby jste neupoutali pozornost těch monster co jsou tam" řekl ,,ano neboj budeme, ale neměla by se to dozvědět i moje sestra" zeptal jsem se protože svojí sestřičku mám rád a nechci aby se jí něco stalo ,,no Harry ono....." začal a nevěděl jak pokračovat ,,ona není tvoje sestra" řekl ,,počkej jak není moje sestra" zeptal jsem se ho ,,no přece protože jí vychovávají oni Harry" řekl ,,počkej takže jen proto že jí vychovávají oni ses jí zřekl" zeptal jsem se a vyjeveně na něj koukal ,,ano a navíc se přátelí se Srabusem na rozdíl od tebe ty ho vždy jen štveš a to je dobře žádný Zmijozel není hodný tomu věř Harry " řekl. Nemůžu uvěřit že ji kvůli tomuto odsuzuje ,,vždyť to nedává smysl" řekl jsem ,,jak se můžeš vzdát vlastní dcery" zeptal jsem se ,,no tak

za prvé jí vychovávají oni a jí se to ještě líbí

za druhé když měla možnost utéct vybrala si zase je

za třetí přátelí se se Srabusem

za čtvrté chodí do Zmijozelu" dořekl důvody proč jí nemá rád ,,tati Maya není zlá" řekl jsem na její obhajobu ,,je to moje sestra" ,,jenže já nemám dceru pochop to měla ten večer radši zamřít s námi, měla zemřít když se jí ten tvůj kamarád pokusil zabít ona by neměla vůbec existovat" zakřičel a začal se rozplývat na mlhu.

S trhnutí jsem se probral jenže všichni spali a já je nechtěl probudit. Popovídám si s nimi až zítra. Ležel jsem a nemohl uvěřit proč si to můj otec myslí a s chmurnými myšlenkami jsem usnul.

Omluvte prosím chyby v textu❤😁😁🐍🐍🐍