prokletá sestra

78

Pohled Mayi

Už jsme na moři strašně dlouho. Asi začínám mít mořkou nemoc což je fakt úžasný když jste před několika dny přesněji pěti byli uvězněni na ostrově ze kterého se nedostanete jinak než po moři. Na ostrovní jídlo co jsme nasbírali začínám být alergická no uznejte každý den buď sushi,vařený krab nebo kokosy. Až dorazím do civilizace už se toho v životě nedotknu. Taky mi začíná hrabat i z kouzla Aguamenty dokonce Krátura mi říkal že ho dělám ze spaní. Alespoň už můžu říct tátovi že jsem se zlepšíla v neberválním kouzlením teda jen jednoho kouzla,ale i tak. I když furt přemýšlím nad tím že se nevrátím že prostě zmizí. Prostě mýt jednoduchý život. I když to asi neexistuje. Alespoň bych si nemusela vybírat mezi rodinou kterou mám a tátou který vlastně není můj táta jen mě unesly,vychoval a skutečnou pokrevní rodinou. Ach jo proč je ten život tak nesparvedlivý a těžký. Zrovna se mi vybavila Sevrusova oblíbená věta ,,život není nikdy fér zlatíčko" říkal mi vždy když jsem byla malá a vztekala se.
Dlaší týden utekl jako voda myslela jsem že jsme od Británie kouse,ale asi jsme byli až na druhém konci světa. Museli jsme líp vymyslet dávky jídla kvůli delšce našeho neplánovaného výletu po moři. Bylo odpoledne a já si chystala zaplavat a něco třeba ulovit. Potopila jsem se nejdřív na zkoušku abych věděla co tu všechno je. Bohužel jsem nic neviděla a tak jsme pluly dál. Takto to šlo asi ještě třikrát nakonec při čtvrtém zkušebním ponoru jsem zjístila že vidím korálový útes. Navedla jsem Kráturu a s kamenem přivázaným k hoze liánou aby mě zatížil jsem se potopila. Viděla jsem nádherné věci. Bylo to tak barevné a živé. Jakoby tu  byl vlastní svět v tom našem. Byl tu klid a relativně bezpečno až na pár žraloků kteří připlavali blíž ke mě aby zjístily co jim to tu plave a divnou věc. Já se je pokusyla nevnímat a hledala dál ryby a že jich tu bylo. Jenže když vám doprovod dělají tři žraloci není divu že k vám nikdo nepřiplave. Ti žraloci do mě začaly narážet čumáky. Tak jsem se zastavila a jen plavala na místě. Všichni okolo mě kroužily a zvědavě si mě prohlížely. Plavaly pomalu takže byli v klidu. Jeden ke mě připlaval a chtěl mě zkušebně kousnout aby zjístil jestli jsem nebo nejsem k jídlu. Naštěstí jsme mu místo aby se mi jemě zahrizl do nohy dala klacek. Jemě ho zkousnul a odplaval jelikož dříví není dobré. Takto to udělali a další dva a když zjístily to co ten první odplavali kousek dál,ale i tak mě dál pozorovaly. Chytala jsem ryby do sítě,rozhlížela se okolo sebe kvůli žralokům a také se vyplavávala nedechnou. U jedné štěrbyni mě něco zaujalo blískla se tam taková třpitivá věc. Připlavala jsem blíž přímo pod břicho jednoho ze žraloků a zjístila že je to perla. Byla nádherná tak jsem si jí vzala. Ve štěrbynách toho bylo víc třeba jsem viděla takového vodního hada s placatým ocasem, murénu zalezlo ve štěrbině a tak dál. Když jsem se nadechla napadla mě jedna šílenost. Připavala jsem k žralokovy a chytla ho za ploutev trochu zrychlil protože byl těžší. Zkoušela jsem to dál taky jsem se zkoušela chytit za ocasní ploutev to taky vyšlo. Po několika pokisech jsem se svezla na žralokovy teda nebyla to jízda neseděka jsem na něm jen se držela ploutve a nechala se unášet. Bylo to kouzelné žraloci jsou opravdu kouzelní tvorové a když se chováte dobře ani vás nenapadnou. Tak jo zpátky do práce zábavy bylo dost. Prohnatavala jsem štětbinu kam jsem neviděla jenže k mě smůle tam zaplula ryba kterou chci. Šmátrala jsem tam dlouho dokud mě něco nepíchlo. Rychle jsem vyndala ruku a to co jsem viděla mě složilo. Do dlaně jsem měla zapíhnutého mořského ježka. Opatrně,bolestivě jsem ho dala z mé ruky dolů sice jsem si popíchala i tu druhou,ale ta na tom nebyla tak zle jako moje druhá ruka. Tekla z toho krev a já si uvědomila že jsem hned vedle tří žraloků. Jenže jsem nevnímala nic jiného než bolest. Rychle sem vyplavala nahoru k hladině a nadechla se ,,pomoc" zakřičela jsem a ucítila jak mě žralok kousl do té nohy kterou jsem měla zraněnou a táhne mě dolů. Rychle ani nevím jak jsem ho praštila do očí a on mě pustil. Co mi síly stačily jsem doplavala k útesu a tam se nasoukala do jedné štěrbiny. Oni tam jen kroužily sice jeden zkusil se sem dostat jenže byl moc velký. Rozhlédla jsem se okolo mě a hledala jiný únikový východ který tu nebyl,ale bylo tu něco jiného asi pět ježků,super jeden byl hned vedle mě stačilo pár centimetrů a mám ho zapíchlého v pravém boku. Najednou všichni žraloci odplavali asi to vzdali opatrně jsem vylezla ze štěrbiny a uviděla obrovského žraloka většího než byli tamti hned jak mě uviděl plaval přímo na mě naštěstí jsem stihla zalést. Asi ho přilákala moje krev kterou teď hodně strácím. Žralok kroužil okolo a hledal jak by se ke mě mohl dostat. Když nic nenašel začal naražet do korálů. Bohužel já se poprvé tak lekla že teď mám ježka zapíchlého v boku. Docházel mi vzduch nutně jsem se potřebovala nedechnou vzduchu jenomže tam furt byl žralok. Už mě pálily plíce z nedostatku vzduchu. Opatrně jsem koukla ven a nikde ho neviděla. Vylezla jsem tak abych se rozhlédla. Uviděla jsem ho v dálce. Sebrala jsem své doslova poslední síly a to díky jen pudu přežití jsem rychle vyplavala ven k hladině. Už jsem byla u hladiny když jsem se otočila koukala jsem žralokovy přímo do otevřné tlamy s ostrými zuby.

Omluvte prosím chyby v textu 🐍💓😁💓😀🐍🙂😀