MATE !Prochází úpravami

MATE x 45 - It's a new dawn

„Nervózní?" Spíš jsem to konstatoval, než se ptal – právě zakopl na skoro rovném povrchu po tom, co ráno převrátil dvě petky s vodou a ještě mu spadlo všechno, na co sáhl v koupelně. Smál jsem se, ale shit, ve skutečnosti jsem měl ten pocit v žaludku, co mě nutil nejíst a jen nervózně klepat nohou o zem kdykoliv jsem měl stát na místě. Ale věděl jsem, že po tomhle končíme. Měli jsme to skoro za sebou, prý kromě školních let i celé mládí. To bych zase neřekl, ještě jsem se necítil starý.
„Nejsem nervózní!" štěkl na mě, ale hned se opravil klidným hlasem: „Teda, ne, nejsem nervózní. Učil jsem se, zvládnu to."
Měli jsme psát závěrečný test – ten, který určí, na jaké vysoké školy nás vezmou, jak moc jsme makali celé ty roky a v mém případě i to, jestli vůbec nadobro končíme se střední. Během tohohle šíleného půl roku střední jsem udělal naprostou otočku. Z přístupu je mi to jedno, polibte mi prdel, jsem přešel do módu učení, jak nejvíc jsem mohl, abych tímhle testem prošel alespoň na osmdesát procent a mohl dělat tu jejích skvostnou vysokou školu, na kterou mě chtěl nacpat otec.

Poslední dobou, co se situace mezi mnou a Tommym uklidnila, jsem si stihl promyslet dost věcí a udělat nějaké plány, o kterých on zatím nevěděl. Jedním z nich bylo, že nepůjdu studovat dál – alespoň ne prezenčně. Měl jsem jistou práci, otec se mnou procházel procesem přepisování části Hyperic na moje jméno a já uměl chodit v podobných věcech, takže jsem věděl, jak zajistit sebe a svoji rodinu. Chtěl jsem dělat vysokou dálkově, pokud vůbec. Vyhlédl jsem si byt, dvoupatrový, v dobré části města. Sice jsem se na něj ještě nestihl podívat naživo, ale napsal jsem pár emailů a vypadalo to nadějně. Tommy prozatím bydlel v pokoji pro hosty, dvoje dveře a pár metrů daleko od mého pokoje – a já hned kurva věděl, že v něm sám spát nebude. Dělil jsem se s ním o postel, ale všechny věci měl tam. Dávalo mi to pocit nějakého klidu, že mám pořád svůj vlastní prostor, stejně, jako ho má on. Dvoupatrový byt měl dost osobního prostoru pro nás oba. Říkal jsem si, jestli to není moc extra, ale proč bych sakra nerozmazloval svého chlapa luxusem po tom všem, čím jsme si spolu prošli? Byl jsem zamilovaný, absolutně. Viděl jsem v něm změnu, litoval věcí, co udělal a po další dlouhé diskuzi jsme přišli na to, že to musí fungovat, protože jeden bez druhého to prostě nedáme. Znělo to jako zkurvené klišé, ale to bylo to nejmenší, co mě trápilo. Začínal jsem mu postupně znova věřit, všechno se mezi náma lepšilo. Pracoval na tom, aby mi dal pocit, že jsem výjimečný a že nikoho jiného nepotřebuje. Zezačátku jsem měl problém mu to věřit, být zrazený tolikrát a pro změnu znovu, člověkem, kterému jsem věřil nejvíc, mi nenavozovalo ideální stav v hlavě. Museli jsme tomu dát čas a já sice věděl, že mu to nikdy neodpustím, ale sžít jsem se s tím mohl.

Otevřel jsem mu dveře a společně jsme vešli dovnitř školy. Měli jsme přidělenou učebnu, takže jsme vyrazili přímo k ní nekonečně dlouhou prázdnou chodbou. Vyvolávalo to ve mně zvláštní pocit, nevidět nikoho utíkat po chodbách, nevidět prvačky, jak na mě mrkají, nebo ostatní lidi, jak dělají... školské sračky. Dostali volno, abychom tu my, oběti, měly klid. Ještě předtím, než jsme vstoupili do učebny, jsem Tommyho zastavil. Stáhl jsem ho za ruku k sobě a usmál se na něj, jakmile měl obličej blízko mému.
„Máš strach," oznámil jsem mu. Bilo mu srdce jak o život, cítil jsem to i přes oblečení. Přejel jsem mu prsty po tváři a on se trhaně nadechl. Pak zabrousil pohledem za sebe, do chodby, odkud jsme právě přišli.
„Co když někdo půjde a-"
Přerušil jsem ho a políbil ho. Usmál se do polibku a jeho tělo trochu povolilo.
„Shit, ostatní nejsou důležití," promluvil jsem na něj s největší fuck off energií, kterou jsem mohl vydat. Rozpačitě se znovu rozhlédl okolo, ale já ho chytil pod bradou a prsty si ho navedl k sobě. Znovu jsem spojil naše rty a tiše mu popřál: „Hodně štěstí, love." Cizí zvědavé ruce putovaly na můj zadek, přesně, jak jsem čekal. Fuck, nadržený teenager.
„Třeba před půl rokem bys mi takhle pusu nedal," popichoval mě, „ani by sis nestoupl takhle blízko."
„A podívej se na mě teď. Mohl bych stát ještě blíž," nasunul jsem se na něj a on nade mnou s úsměvem zakroutil hlavou. Nedělal jsem si nic z jeho poznámky – věděl jsem, že měl pravdu. Nikdy bych se ho před půl rokem nedotkl ve škole. Možná ani před měsícem. Je dobře, že nejde vracet čas. Nemusím znovu prožít dobu, kdy jsem nás jak idiot schovával. Chytil jsem jeho tváře a dal mu pusu na čelo. Pak jsem mu pokynul ke dveřím a společně jsme vešli.
Viděli jsme je naposled, všechny ty jejich nechutné ksichty. Fuck, jak mě těšilo ty debily potkat už jenom při oficiálním ukončení a pak adios, malomozkoví ignoranti. Posadili jsme se do lavic, každý po jednom. Pár lidí se sice otočilo a vyměnilo si pár pohledů na to, že jsme přišli nečekaně spolu, ale upřímně, všichni mi mohli akorát políbit prdel. Taky jsem si vyměnil pohled, s jedním jediným člověkem. Nenápadně jsem na něho mrkl, aby náš kontakt zůstal jenom mezi náma.

Když po chvíli do třídy vstoupil učitel, ten zvláštní pocit v mém žaludku zesílil. Nechtěl jsem si to moc připustit, ale sám jsem byl trochu nervózní.
Stačí jenom vyplnit pár papírů v časovém limitu tak, abych je prošel s přičtením mých na hovno výsledků z předchozích ročníků, a můžu začít se vším, co plánuju. Hodně štěstí mně.
***
Kopl jsem do sebe panáka společně s Louise a Simonem, kteří sem taky přišli oslavovat. Tommy se na mě zaujatě díval, spíš vypadal, jako by mě kontroloval.
„Ani nevěřím, že je fakt konec," postěžovala si Louise, jako by jí to už teď chybělo. Uchechtl jsem se a položil prázdnou skleničku od panáka zpátky na bar. Mávl jsem na barmana a ukázal, aby nám nalil ještě jedno kolo.
„Ještě není," opravil jsem ji, „třeba já ani kurva nevím, jestli vůbec projdu."
„Jasně, že projdeš," ujišťoval mě Simon a přiťukl si se mnou: „Na budoucí vysokoškoláky!"
„Haha, shit, mluv za sebe, frajere," řekla trochu nejistě Louise, ale taky si s náma přiťukla.
Koutkem oka jsem stále kontroloval svého přítele, který seděl u zdi. Předstíral, že se rozhlíží okolo, kdykoliv jsem se podíval. Sladký a oproti mně tak nezkažený. Sleduje, jak se tu opíjíme, mezi tím, co sedí jak svatý a střízlivý. Podařilo se mi s ním navázat oční kontakt zrovna, když mi barman podával dalšího panáka. Všiml jsem si, že Lou objednala tequillu, soudě podle soli a limetky, co přišla s panákem. Sjel jsem pohledem k drinku a hned se vrátil k Tommymu, který na mě pořád zíral ze svého místa. Opíral se zády o zeď a jednu ruku měl pohodlně položenou na stole.
Rozhlédl jsem se – všichni, co by pro mě mohli představovat nechtěné páry očí, zmizli z dohledu. Už mi byli ukradení, ale zrovna jsem neplánoval si nechat rozbít hubu nějakým Williamem den předtím, než se dozvím, jestli jsem prošel střední. Vzduch čistý. Odebral jsem se rychlým krokem k němu, nebo alespoň nejrychlejším, co jsem uměl ve svém stavu.
„Bavíš se?" zeptal se s upřímným úsměvem. Usmál jsem se nazpátek, hlavou mi u toho proletělo jenom to, jak kurva skvělého mám chlapa. Až půjdeme domů, budu totálně na sračky a on mě potáhne až do pokoje, ale on tu stejně sedí, nepije, a ještě se mě ptá, jestli se já bavím.
„Zabavím tebe," promluvil jsem na něj a pohladil ho po tváři.

Položil jsem pití na stůl s malým třísknutím. Mým šikovným opileckým rukám se podařilo trochu rozlít, ale něco mi ještě zbývalo. Jeho dotaz mi přišel fakt sladký, ale místo dalších keců jsem se sklonil a políbil ho na rty. Trochu se narovnal, aby mi vyšel vstříc. Chtěl jsem se odtrhnout, ale nemohl jsem si pomoct, nešlo mi dostat do hlavy to, že bych měl přestat. Vjel mi rukou od tváře až k zátylku a já se naklonil ještě víc k němu. Měl jsem co dělat, abych udržel balanc, i když jsem se opřel o stůl.
Přinutil jsem se přestat – olízl jsem mu spodní ret a přerušil něco, co se každou chvíli mohlo strhnout v zatáhnutí na nejbližší záchody. Vzal jsem sůl, co jsem položil vedle panáka, a palcem ji rozetřel Tommymu po vlhkém rtu. Viděl, co dělám, ale na nic se neptal. Jen se na mě intenzivně díval, jako by neměl mého ksichtu už plné zuby. Hned jsem se znovu vrhl po jeho puse, a když jsem ho zbavil všechny té soli, rychle jsem to zapil tequilou. Na to jsem si kousl do limetky, která byla ještě před chvílí zaháknutá o okraj skleničky.
Tommy se mi začal potichu smát. Sice mi udělalo radost, že jsem ho pobavil, ale shit, vysmívat se mi nebudeš, Ratliffe.
„Co je?" zeptal jsem se, naoko uraženě. Narovnal jsem se, abych nad ním vypadal větší a drsnější. Zvedl ruce v obranném gestu, ale stále se smál.
„Jsi tak zlatý, když se opiješ a snažíš se vypadat tak... drsně a zároveň mě u toho sbalit," přejel rukou po mém stehně a několikrát mě po něm pohladil, „házíš po mně očima od baru, nakráčíš si sem, jako bys mě přišel přesvědčovat o tom, že větší úlovek tady v klubu nenajdu, a ještě si ze mě klidně uděláš součást svého pití."
Zakroutil jsem hlavou a chytil ho za ruku, kterou mi jezdil po stehně.
„Fuck, nejsem žádný úlovek," znovu jsem se k němu sklonil. Jakkoliv strašidelně jsem se pokoušel znít, prolomil jsem charakter a usmál se u jeho rtů.
„A co jsi, bad boy?" dělal, že mě vůbec nebere vážně. Netušil jsem, proč občas hrajeme tyhle rýpavé hry, ale osobně se mi to líbilo. Mohl jsem to pak dát Tommymu sežrat v posteli a na to si nikdy nestěžoval ani jeden z nás.
„Tvůj přítel," vysvětlil jsem mu jasně a stručně, nebezpečně blízko jeho obličeje, „kdybych byl jenom úlovek, má mě ten s největší návnadou." Sjel jsem po něm hladově očima a zastavil se mezi jeho nohama, aby věděl, co myslím návnadou.
„Můj přítel, hm," zopakoval povrchně a pohledem těkal mezi mými rty a očima. Stiskl moji ruku, kterou jsem ho pořád držel u svého stehna. Přejel jsem palcem po kloubech jeho prstů.
„Oh! Tak to mám štěstí, že mám takovou... návnadu," konstatoval, když si uvědomil, na co narážím. Znovu mě stáhl do líbačky. Usmál jsem se mu do rtů a pohladil ho volnou rukou po tváři.

„Jste fakt nechutní," přiletěl k nám najednou komentář z kdovíjakého směru a já se okamžitě odtrhl od Tommyho, připravený nakopat něčí prdel. Otočil jsem se, abych zjistil, kdo se mnou za chvíli bude mít problém.
Za mými zády se křenila Louise se Simonem, na které už začínal působit všechen ten alkohol. Drželi se jeden druhého a smáli se nám.
„Fakt hnus, měli byste se stydět," nadávala na nás Louise humorně, „podívejte se na sebe! Si to tu skoro rozdáváte, to je fakt pohled!"
„To, aby ses zašla v neděli vyzpovídat do kostela," podotkl Simon a celkem silně položil ruku na její rameno, „a vem svoji holku."
„No jo, se to tu hemží buznama!" protočila Louise očima a pokynula rukou ke mně. Promnul jsem si čelo a povzdechl si nad tím, co tu předvádí, mezi tím, co Tommy se potichu smál a trochu sjel dolů na židli, aby nešel tolik vidět.
„Yeah, myslím, že máš dost, Lou," odpověděl jsem jejich směrem a pořádně si prohlédl, v jakém stavu jsou. Měl jsem chvíli, abych se rozmyslel, jestli vezmem Louise na Ježíše a potáhneme ji tím stylem k nejbližšímu autu, nebo jestli tuhle dvojku šašků nechám ještě nějakou dobu otravovat ostatní. Nestihl jsem ale ani nic posoudit a už se potácela ke mně. Ruku mi hodila okolo ramen, ale byl jsem na ni vysoký, takže se musela zvláštně narovnávat, aby se mě vůbec mohla držet.

„Pooočkej! Kde mám svoji ženu, Adame?" otočila se na mě jak na svatý obrázek a čekala na odpovědi. Střelil jsem pohledem po Tommym, ale ten jen pokrčil rameny a dál se bavil na komickém výstupu Pata, Mata a třetího . No jo, jestli neprojdu školu, založím si vlastní divadlo.
„Deborah je někde tam," ukázal jsem do neurčita a naznačil kývnutím hlavy Simonovi, který na tom asi ještě nebyl tak špatně, ať Louise vezme přímo tam. Ten mě ale nepochopil a jen se opřel o nějaký stolek, aby se nesvalil na zem, když při jednom kroku skoro zakopl o vlastní nohy. Geez, s kým se to kurva bavím?
„Ona to vlastně není moje žena, žejo?! Nebyla jsem to já, kdo mluvil o žádání o ruku, jestli víte, co myslím!" Dost okatě mrkala na Tommyho. Moje srdce se skoro zastavilo, Tommy se přestal smát a trochu zděšeně, trochu zaujatě se na mě podíval. „Louise, kurva, jsi totálně na mol. Ani nevíš, co mluvíš," snažil jsem se ji nasměrovat někam do hajzlu, přičemž už se mi svíral žaludek a proudilo mnou tolik adrenalinu, že jsem i vystřízlivěl. Už se mi ji i podařilo otočit zády k Tommymu, ale ona se zas pohotově přetočila zpátky a sypala do něj dál svoje.
„Ne, ne, ne, ne," gestikulovala mi prstem před obličejem a naléhala, „já vím přesně, o čem mluvím!"
Zakroutil jsem hlavou na svého trochu rozhozeného chlapa, ale moc jsem ho tím neuklidnil.
„Někdo se bude žeeeeenit!" vyjekla nadšeně. Simon se opodál jen smál, já se zuby nehty pokoušel udržet ji na uzdě a Tommy vypadal, že ho to dokonce zajímá. Shit, ještě mě ta blbka prokecne. Okamžitě jsem zalitoval, že jsem se jí kdy zmínil o tom, že si ho chci vzít. No jo, za debiloviny se platí.
„Adame, o čem mluví?" zeptal se Tommy, sice s úsměvem, ale založil si ruce na hrudi, to většinou neznačilo pozitivní pocity. Za každou cenu ze mě chtěl vytáhnout odpověď, podle toho, jak se na mě díval.
„Vůbec kurva nevím, je úplně v prdeli, podívej se na ni," zavrčel jsem, zahrál jsem, že jsem naštvaný na to, jak moc se opila, abych Tommyho odvedl od té myšlenky, že něco takového někdy padlo. Popravdě, Lou mě dost nasrala, ale ne tím, že se opila a řekla zrovna tohle – ale tím, co předváděla pod vlivem celkově.
„Neeeeeee, já mluvím pravdu! Jakože se jmenuju Louise, přísahám," zvedla prsty na znak čestnosti a já ji drapl za paži.
Zašeptal jsem jí, jasně a zřetelně: „Zavři hubu."
„Doufám, žes tomuhle idiotovi řekl ano," praštila mě po hlavě, jak tak agresivně máchala rukama okolo sebe, „je to hodný kluk!" Vší silou, hlavně tou mentální, jsem ji odtáhl pryč.

Trochu se jí motaly nohy, nečekal jsem, že ji pár panáků dostane tak brzo do takového stavu. Před chvílí se mnou normálně mluvila u baru a najednou tohle. Postavil jsem ji ke stěně a ona mi skoro sjela bokem k zemi, takže jsem ji znovu narovnal a jen se na ni zklamaně podíval. Z vysoka mi na moje výchovné pohledy srala, smála se a trochu se mě přidržovala.
„Louise, zavři hubu," štěkl jsem na ni, jasně a zřetelně, aby mi rozuměla, „nemůžeš mu to vykecat, ty idiote."
„Promiň, jenom se fakt těším, až ho požádáš!" přiznala a pořád se na mě smála jak měsíček na hnoji. Mezi tím já měl smíšené pocity – na jednu stranu: kurva, Louise, na druhou stranu: On nevypadal, že by mu ta představa až tak vadila. To mě trochu uklidnilo, možná, kdybych se ho zeptal, neodmítne mě. Stejně, s pomocí Louise jsem to zrovna pokoušet nechtěl.
„Vypadal, že je s tím v pohodě!" Bránila se, když jsem se na ni dál nasraně díval. Chtěl jsem si založit ruce na hrudi, ale jakmile mi začala naše svatební plánovačka padat na stranu, radši jsem se rozmyslel a přichytil ji.
Srovnal jsem ji a znovu začal kázat: „Měla bys fakt občas zavřít tu svoji velkou nevymáchanou hubu, Lewise."
Obrátila oči v sloup a poplácala mě po rameni: „Tak jestli ho nejdeš požádat, tak ho alespoň vem na záchody, nebo tak. Sranda jako sranda." Mrkla na mě a já si nad ní povzdechl. Nemohl jsem jí mít za zlé, co vykládala. Byla totálně, ale absolutně na mol.
„Co ti je po mém sexuálním životě?"
„Ale niiiic, jen ti doporučuju," zvedla prst, aby upozornila na to, co říká, „aby ses trochu bavil, aby ti povolil ten tvůj nasraný výraz. Přestaň se furt tvářit, jak kdyby ti uletěly včely, jinak budeš mít brzo vrásky."
„Děkuju za upozornění," přikývl jsem, aby si přišla, jakože ji hrozně poslouchám. Jednou rukou jsem ji držel u zdi, čistě proto, že jsem nepotřeboval nahánět opilou holku na útěku, a druhou volal taxi. V koutě, kde se děla celá tahle akce, se naštěstí objevila Deborah, takže jsem mohl Louise předat do správných, celkem střízlivých rukou.

Původně jsem plánoval se vrátit a poslat s někým domů ještě dezorientovaného Simona, ale to se změnilo. Tommy mi vstoupil do cesty, prohlédl si mě od hlavy ke kotníkům a zpátky, jako by mě hodnotil. Měl v očích jiskru, něco, co mi už říkalo, že nastane určitý typ situace. Fuck, už teď se těším.
Místo slov se na mě koketně pousmál a vydal se k baru. Následoval jsem ho.
„Nechceš pít, že-"
Nestihl jsem se ani zeptat, Tommy do sebe před mýma očima kopl skoro celého panáka, co si stihl kdovíkdy objednat. Ještě k tomu to vypadalo jako dvojitý panák.
„Tak to ne," zastavil jsem ho, než stihl dopít druhou půlku, „bereš prášky."
Jen pokrčil rameny, se skleničkou stále u rtů a nezaujatým výrazem.
„Tommy, fuck, nevíš, co ti to udělá," naléhal jsem. Fungovalo to a on položil polovinu svého pití zpět na bar. Podíval se na mě, jako bych byl matka, co právě odmítla koupit svému děcku lízátko v obchodě. Asi chtěl, abych cítil trochu viny.
„Když vy všichni okolo slavíte a já mám prostě sedět, tak je to nuda," postěžoval si sklesle.
„Já vím, ale stačí říct a já se budu věnovat-" jakmile jsem začal mluvit, Tommy pohotově zvedl sklenku a mrknutím oka do sebe nalil zbytek. Neměl jsem nejmenší šanci mu zabránit. Hned se začal smát a dal se na útěk. Tentokrát mě dostal. Mrcha. Musel jsem se nad tím zasmát a zakroutit hlavou.

Okamžitě jsem vystřelil za ním. Z nějakého důvodu mě tohle malé převezení mě samotného dostalo do nějakého stavu, kdy jsem ho prostě potřeboval natlačit na nejbližší zeď a zlíbat ho přímo tam.
Upřímně mě potěšilo slyšet ho se tak upřímně smát. Jedna z nejvíc hřejivých věcí u srdce, vědět, že tenhle člověk už patří jenom mně a tenhle smích můžu slyšet po zbytek svého života.
Tommy úspěšně doběhl až ke schodům, kde se moc lidí nezdržovalo. Tam se zastavil a vydýchal se, tím mi dal možnost ho překvapit a dohonit. Když byl otočený zády ke mně, připlížil jsem se k němu. Nahnul jsem se k jeho uchu a rukou vjel kolem jeho pasu.
„Mám tě," zašeptal jsem mu. Sladce se zasmál a chytil moji ruku. Nikdy mi nedovolil se dotýkat jeho břicha, takže jsem počítal, že mě automaticky odstrčí. Za zkoušku to ale stálo.
„Nevěděl jsem, že potřebuju tvoje povolení, abych mohl pít," řekl ironickým podtónem a trochu se na mě natočil hlavou. Překvapivě, neodstrčil mě, ani se neodtáhl.
„Nepotřebuješ moje povolení na nic, nikdy," řekl jsem jasně, „ale záleží mi na tobě a nechci, aby ti chlast s lékama dělal problémy."
Svými slovy jsem z něj vytáhl další úsměv. Otočil se, aby ke mně stál čelem.
„Jsi tak hot, když říkáš, co cítíš," chytil mě za zátylek a přitáhl si mě do polibku. Oba jsme chutnali jako jiný druh pití, když se naše jazyky střetly. Já, většinou chladný a bezcitný, jsem najednou měl všechny motýly v mém zkurveném břiše, jakkoliv blbě to pro mě samotného znělo. Nikdo na světě, vůbec nikdo, mi nikdy nemohl dát takový pocit. Přitáhl jsem si ho blíž k sobě a udělal pár kroků ke stěně. Zády jsem na ni natlačený nakonec skončil já místo něj, ale bylo to blízko mému záměru, takže jsem nic nenamítal. Cítil jsem jeho ruce sjet dolů, po hrudi, břiše, až k lemu mých kalhot. Jakmile se začal prsty hrozně nenápadně otírat o můj rozkrok, zasmál jsem se mu do rtů a posunul mu celé ruce nahoru. Jako by to už měl naučené, chytil mě okolo pasu jen na pár sekund, než sjel na zadek. Odtáhl se pro vzduch, ale dlaně nechal položené na svém oblíbeném místě.
„Mám pro tebe lákavou nabídku..." jakmile na mě začal mluvit, hned jsem věděl, že má nekalé úmysly. A, shit, nemohl jsem se dočkat, až mi je představi když věděl, že mu hned kývnu na souhlas.
„Měli jsme taaaak náročný den," přeháněl a ještě si u toho dramaticky povzdechl, „možná by sis chtěl dát pauzu... se mnou...?" Mrkl na mě a hravě se pousmál.
„Běžně v kapse zrovna nenosím lubrikant," podotkl jsem a nešlo mi udržet tichý smích nad tím, jak se snažil horlivě flirtovat.
„Jeden mám v autě, mimochodem, speciálně pro tyhle tvoje geniální nápady," dodal jsem, abych mu otevřel další možnost do budoucna.
„No, v autě je nám k ničemu," pokrčil rameny a nespokojeně si mlaskl. Najednou se sklonil, hrábl do boční kapsy tašky od svého dýchacího kámoše Maxe a vytasil na mě nenápadnou lahvičku. Nakrčil jsem obočí a podíval se blíž, abych se přesvědčil, že je to opravdu to, co si myslím.
Hned na to jsem vytřeštil oči a stručně mu oznámil: „Ani kurva náhodou nepoužijeme desinfekci na ruce!"
Tommy si nade mnou povzdechl a s obrácením očí v sloup mi velice ironicky oznámil: „Jo, protože v tom úplně mám desinfekci. Kdyby mi to, nedej bože, vypadlo, chtěl bych, aby všichni okolo viděli, že u sebe nosím něco, kde je viditelně velkým napsáno: lubrikační gel."
Praštil jsem ho jemně do ramene, abych utnul ten jeho ironický monolog. Zasmál se a hodil mi lahvičku, kterou jsem pohotově chytil.
„Fuck, Tommy, tys to fakt plánoval!"
„Jo, jsem vinen. Co s tím uděláš, hm?" znovu se ke mně přiblížil, šel nebezpečně blízko mému obličeji. Přivřel oči a snažil se na mě hodit svůj největší drsný výraz. Nežral bych mu jeho gangsterství ani kdybych byl na mol opilý a ve tmě. Políbil jsem ho a chytil ho za ruku, abych ho mohl dotáhnout na nejbližší záchody. Moc se mi do toho teda nechtělo, fakt bych ho radši vzal do auta. Svým autem jsem ale nepřijel, protože jsem věděl, že se jde pít – a v cizím autě šukat nehodlám.

Zapadli jsme spolu do jedné z kabinek. Záchody tu měli celkem čisté a luxusní, ale stejně, na komfort postele, nebo jen auta, to nemělo ani zdaleka. Ale kdo chce, místo si vždycky najde.
Znovu se vrhl po mých rtech, skoro jsem nestihl ani zavřít a už měl ruce všude po mém těle. Rozepínal mi pásek a vytahoval z kalhot pracně zapracovanou černou košili bez toho, aby přerušil líbání. Profesionál - zná cestu okolo mých kusů oblečení dost dobře. Nedivím se, vzhledem k tomu, jak často to děláme od doby, co jsme spolu.
„Počkej," zastavil mě na chvíli a trochu ode mě odstoupil. Došlo mi, že si to asi rozmyslel. Místo dalších slov si mě ale prohlédl – ne po těle, spíš v obličeji. Nerozuměl jsem tomu, co dělá, ale byl jsem ochotný si počkat, až dokončí, cokoliv to je.
„Promiň, jsem divný," na moment si schoval obličej do dlaní, ale hned je zase vrátil na moje tělo.
„Nejsi divný, proč bys měl být?"
„Chtěl jsem jenom... já nevím. Prostě, jsi tak krásný-a-já-musel jsem se podívat ještě jednou," vykoktal a zdůraznil slovo tak. Geez, ty jsi tak sladký, až se mi z toho kazí zuby. Vždycky mi říkali, jaký jsem hezký a podobné sračky, ale nikdy jsem to nebral vážně. Po pár panácích je každý krásný, a pokud ho chcete do postele, tak tuplem. Jenom od Tommyho jsem to vzal vážně, široce jsem se na něho usmál a znovu se vrátil k líbání.
„Děkuju, love," špitl jsem mu do rtů. Začal jsem sahat všude, kam jsem mohl, v oblasti jeho stehen a mezi nima. Alkohol, co jsem předtím vypil, na mě začal pomalu, ale jistě doléhat, ale nedal jsem to na sobě znát.

Na moc svlékání ani nedošlo, než skončil opřený o stěnu, zády ke mně. Ruka mezi nohama ho nutila se prohýbat proti mně. Jakmile jsem Tommyho dostal do nálady, přestal jsem. Otočil se na mě přes rameno a já šikovným pohybem sundal jeho kalhoty alespoň ke kolenům, stejně, jako jeho boxerky. Nahnul jsem se a políbil ho, abych ho odlákal od pocitu mých prstů, pokrytých jeho fajnovou desinfekcí. Kousl mě do rtu, jakmile se mi podařilo správně pohnout zatím jen jedním.
„Co bys řekl na to... si mě jednou vzít?" vypadlo ze mě najednou, ani jsem nepřemýšlel nad tím, co říkám. Abych si zachránil situaci, pomalu jsem přidal druhý prst. Museli jsme trochu změnit polohu, ale on nevypadal, že by mu to vadilo. Pořád jsem si kontroloval, jestli mu není něco nepříjemné.
„Co tím myslíš?" vydechl, jakmile jsem ohnul prsty uvnitř něj. Fakt jsem ho chtěl připravovat pomalu, ale došlo mi, že tady asi nemáme moc času, než někdo přijde a vyruší nás.
„Myslím tím, že tě kurva miluju," pokusil jsem se najít to správné místo, a když se mi to povedlo, ostře se nadechl, „a chtěl bych, abys byl můj manžel. Někdy, v budoucnu, teoreticky."
Najednou se jinak opuštěnou chodbou ozval zvuk otevírajících se dveří, pak slabé bouchnutí a kroky. Někdo přišel. Viděl jsem v tom dokonalou příležitost, jak nám tuhle divočinu ještě zpestřit.

Stáhl jsem si kalhoty jen tam, kam to bylo nutné a rychle po sobě přejel, než jsem své prsty vyměnil za svůj penis. Čistou rukou jsem zakryl Tommymu pusu.
„Shh," zašeptal jsem mu, když se mi podařilo dojít tak hluboko, že jsem se mohl nahnout obličejem k jeho uchu. Pro jistotu přitiskl dlaň na moji, cítil jsem na ní teplý dech. Začal jsem se pohybovat nejpomaleji a nejopatrněji, co to šlo. To zajišťovalo, že nevyjde žádný nechtěný zvuk, a zároveň to pro nás oba bylo mučení. Fuck, nechám se nalákat na záchody, a ještě si to dělám těžší. Když se ozvalo umyvadlo, znovu dveře a žádné další kroky, usoudil jsem, že je čisto.
Přirazil jsem tvrději a schytal pořádný kousanec na okraj mé dlaně. Poznal jsem, že jsem se trefil.
„Jsi tak hot a já – bezcitný a egoistický hajzl - jsem kvůli tobě tak zamilovaný," promlouval jsem mu co nejblíže uchu tak, aby naše konverzace, nebo spíš cokoliv, co jsem říkal a jeho odpovědi v podobě zvuků, zůstaly opravdu jen mezi námi, „nikdy tě nechci nechat jít."
Oběma rukama jsem ho chytil za boky a on chvíli mlčel. Trochu jsem znervózněl, ale moje alkoholová otupělost mi dost pomohla k tomu, abych se nad tím dál nepozastavoval.
„Vybíráš si ty nejlepší chvíle," zastavil se, aby si mohl vzít pauzu, „abys mi říkal takové věci."
„Jenom jsem ti to potřeboval říct," odpověděl jsem jednoduše a nasadil slušné tempo.
„Takže o tom mluvila Louise? Jsi ještě m-mladý na to, a-ah-aby ses ženil. Ztratíš svobodu."
Chudák, snaží se poskládat větu a já mu to tak ztěžuju. Zaryl jsem prsty do jeho boku a druhou rukou vjel pod jeho košili. Přejel jsem mu nehty po zádech, jen jemně, nechtěl jsem ho poškrábat. To byla jeho specialita, nechával jsem mu ji.
„Ne, nemysli si, že je to ztráta. Myslím, že je to," vydechl jsem, ale hned jsem se začal zas ovládat, „způsob, jak strávit zbytek života s člověkem, kvůli kterému mi tak buší srdce a který mi dává-fuck-motýly do břicha."
Všiml jsem si, že zrovna nedokáže odpovědět. Hodil hlavou dozadu a přivřel oči. Stejně, nedokázal jsem si naplno užívat, dokud jsem od něj neslyšel odpověď. Nechtěl jsem, aby mi řekl ano přímo na tomhle místě, jen, aby neřekl ne na tu myšlenku.
„Bože, já... nevím, co na to mám říct," vzdechl uprostřed věty. Uvědomil si to, jak je hlasitý a ztišil se. „Je tohle žádání o ruku?" zeptal se jako smyslů zbavený.
„Ne, ne, shit, rozhodně ne, takhle... ne!" oznámil jsem chaoticky. Ani jsem se neměl ptát.
Pokusil jsem se si zachránit prdel: „Jenom jsem se zeptal, jestli bys někdy – možná - chtěl jít do něčeho takového."
Zrychlil jsem tempo, ve snaze odlákat ho od toho, aby se nad mými slovy nějak zamýšlel. Když ho budu šukat tak, aby nemohl myslet na nic jiného, nic mi neřekne a celou situaci můžem přejít. Sám sobě jsem nadával do debilů ve své hlavě – prostě mi nešlo udržet svoji velkou hubu zavřenou.
„Já nevím... teď o tom nedokážu přemýšlet." Oh, okay, určitě jsem se neměl ptát.
Nepovedlo se. Okay, v pohodě, odlákám ho jinak. Sjel jsem rukou mezi jeho nohy a obmotal prsty okolo jeho penisu. Rukou jsem pohyboval stejně, jako jsem přirážel. Snažil jsem se užívat si to, stejně, jako on, ale v hlavě mi pořád vrtalo, jestli jsem se teď opravdu ztrapnil tak, jak si myslím. Opravdu jsem takový idiot, že jsem si myslel-ugh-že alespoň řekne, že je otevřený té možnosti? Jasně, že nebude. Je mladý, neožení se jen tak. Jsem to jenom já, blbec, co se do toho žene po hlavě s frajerem, který mě dokázal podvést. Stejně si ale nedokážu představit život bez něho a to proto, že jsem naivní idiot, který si myslí, že mu zrovna on poletí do náruče. Jasně. A teď mě ještě bude mít za debila, protože jsem vytáhl takové idiotské otázky při tom, co ho šukám. Super. Dobrá věc, kterou bychom zakončili dnešní noc.
„Jsi v pohodě?" vytrhl mě z mých myšlenek a já se sebral a vzpamatoval.
„Jo, určitě," pokračoval jsem. Oba jsme se udělali, dřív nebo později, ale nedokázal jsem přestat přemýšlet. I v mojí alkoholem oblbnuté hlavě to šrotovalo jak o život. Už tón, jakým řekl, že o tom musí přemýšlet, pro mě byl velkým zklamáním. Kurva, jasně, nic jiného jsem ani nemohl čekat. Žádný normální člověk by si nenechal nasadit prsten a zavázat se jinému člověku tak brzo v životě. Fuck.

Tommy si ničeho nevšiml, smál se dál jako sluníčko po tom, co jsme po sobě uklidili a opustili kabinku i celý klub. V taxíku usnul na mém rameni a já měl všechen čas na to, abych se díval z okna a přemýšlel. Nakonec jsem dospěl k tomu, že jsem přecitlivělá barbína a musím to nechat jít. Udělal jsem rozhodnutí, zeptal se a dostal odpověď. Ne zrovna tu, kterou bych chtěl, ale tu, která se dala čekat. To, že jsem s ní nepočítal, byl čistě můj problém. Možná je to i dobře. Nevezme si mě čistě proto, že bych si před něj klekl a on by neměl srdce na to mě odmítnout, ale nevezme si mě, protože prostě nechce. Já si ušetřím čas a ponížení a prostě spolu budeme žít jen tak. Ostatně, není na tom nic špatného.

Hodil jsem si ruku přes jeho stehno a on mě za ni stihl chytit před tím, než usnul. I když spal, všiml jsem si, že ji odmítal pustit. Yeah, sice nechce mít moje příjmení, ale moje srdce rozhodně má.
***
Další den jsme se oblékli do blbě vypadajících kostýmů a vydali se na předávání výsledku. Vypadali jsme jako totální idioti, já k tomu měl lehkou kocovinu, ale počítal jsem, že taková Lou nebo Simon na tom budou hůř.

To, že jsem testy prošel jen tak tak, jsem se dozvěděl brzo ráno na internetu. Tommy v klidu spal, rozvalený přes celou postel, když jsem netrpělivě seděl u notebooku, klepal nervózně prsty o stůl a čekal, až škola zveřejní výsledky. Měl jsem to. Sice jen z 60% kvůli tomu, jak jsem na to sral celé poslední dva roky, ale nakonec jsem to vytáhl. Takový Tommy, jako slušný, chytrý a poctivý student, měl blízko devadesáti, což znamenalo, že měl velký výběr vysokých škol. Já u svého pořadového čísla měl napsaných jen pár, méně známých škol, které by mě chtěly čistě proto, že mě střední označila za elitního sportovce. Když jsem viděl rozmach Tommyho škol, počínaje Amerikou až po Francii, zasáhlo mě něco nového – může chtít jít na vysokou třeba do jiného státu. Odejde někam pryč a já zůstanu tady. Nikdy mě ani nenapadlo, že by nemusel chtít zůstat se mnou a chodit na výšku sem. Zvykl jsem si na to, že je se mnou celý život, mi už přišlo jako samozřejmost. Otočil jsem se k němu a prohlédl si ho. Lokty jsem se zapřel o svoje stehna a promnul si dlaněmi obličej. Ještě jsem ani nevěděl, jestli vůbec chce na vysokou tak daleko, ale moje hlava mi s tím nedala pokoj. Nalomil mě už včera a tohle mě asi jen dodělalo. Kousl jsem se do vnitřní strany tváře a povzdechl si.