MATE !Prochází úpravami

MATE x 43 - (No) broken hearts

*Tommy
Díky bohu.
Nečekal jsem na odpověď, jenom jsem se na něj celý vrhl a vlezl si nad něj tak, abych klečel nad ním. Adamovy velké ruce se mi obmotaly okolo pasu a přitiskly mě víc k jeho tělu. Dlaně jsem položil někde mezi jeho tváří a zátylkem, sám jsem pořádně nevěděl, kde přesně ho držím – jenom jsem ho potřeboval držet. Věděl jsem, že je na mě nehorázně naštvaný a měl na to plné právo, ale stejně mi to, jak mě objímal tak hrozně silně a blízko sebe, přišlo něžné. Miluje mě víc, než kdokoliv jiný na světě a já jsem mu tak moc ublížil... a stejně z něj pořád cítím tu lásku ke mně. Měl jsem opravdu velké výčitky po tom, co jsem si konečně uvědomil a připustil, co jsem udělal. Dneska jsem se k němu taky choval pěkně hloupě a hnusně, ale stejně tu teď se mnou sedí a líbá mě, jako by se nic z toho nikdy nestalo.

Odtáhl jsem se kvůli vzduchu a při tom na moment skousl Adamův ret. Pustil jsem ho a on si je poté promnul o sebe, než se na mě zadíval těma nejhezčíma očima.
„Chyběl jsi mi," přiznal jsem a on na chvilku vypadal zaraženě, než sklopil pohled. Moment předtím jsem zahlédl nějaký malý záblesk smutku v jeho očích, který ale on sám hned skryl. Chytil jsem ho prstem pod bradou a navedl ho zpátky ke mně. Znovu jsme se líbali, jako by na tom závisel náš život.
Rukama vyjel nahoru až k mým lopatkám a u toho nahrnul moje triko trochu nahoru, aby ho pak mohl šikovně stáhnout přes hlavu – dokud nenarazil na Maxe, neboli mého pomocníka ke zdolání každodenních záležitostí. Zasekl se a opět se odtáhl, jako by čekal, co dál řeknu.
„Promiň, sundám si to," polkl jsem a přikývl, aby věděl, že jsem opravdu v pořádku, „ale musím to mít na sobě, nemohl bych dýchat, uh... je to divné, já v tom vypadám hrozně blbě, já vím, promiň."
Když jsem si vybavil, co mi o tom říkal Bruno, trochu jsem se ošil. Prý vypadám zvláštně a doufá, že si to v posteli sundám, abychom se do toho nezamotali.
„Není to divné, je to v pořádku," odpověděl Adam něžně.
Oběma rukama opatrně zajel za moje uši a zeptal se: „Můžu?"
Když jsem přikývl a nadechl se, Adam sundal hadičku z mého obličeje a mně se najednou o něco hůř dýchalo. Nebylo to nic, co bych chvilkově nezvládl, ale věděl jsem, že jakmile dojde na to, na co mělo dojít, neudýchám to. Na chvíli ji odložil vedle na postel, rychle mi svlékl triko a odhodil ho pryč. Pak mi můj skvostný aparát opatrně vrátil na původní místo.
„Nevypadáš blbě," zakroutil hlavou, vypadal, že je fascinovaný mým obličejem s hadičkou, i bez ní, „vypadáš..."
Zaváhal nad tím, co chtěl říct. Viděl jsem, že mi chtěl sdělit něco, co mu nepřišlo ideální, vzhledem k naší situaci. Jeho racionální část ho zastavila.
„Jinak? Divně? Směšně?"
Lehce zakroutil hlavou a vyvrátil všechny moje domněnky: „Ne, vypadáš pořád nádherně. Štve mě, že se na tebe musím dívat, když vím, že nejsi můj."
Oh, moje srdce. Rozlil se ve mně příjemný pocit, který se mísil s nejistotou ze situace mezi námi dvěma. Měli jsme spolu spát, ale ještě jsme si skoro nic nevyříkali a já měl nakonec ještě stále jiného přítele, takže jsem opět někoho podvedl. Ale chtěl jsem být Adamův víc, než jsem se chtěl zbavit nálepky podvodníka. Hodlal jsem si ji nechat za cenu noci strávené s ním.

„Chci být zase tvů-"
„Neříkej to," zastavil mě drsnějším tónem. Raději jsem ho poslechl, nechtěl jsem si zadělat na další problémy. Rukama jsem ho znovu chytil za tváře a po jedné ho pohladil. Tentokrát se odhodlal on a věnoval mi láskyplnou pusu na rty. Věděl jsem, že mu taky chybím – podle toho, jak mě políbil, jak mě chytil okolo boků a jak potom přejel prsty po mojí páteři. Prohrábl jsem mu vlasy na zátylku a on se na mě ani na chvíli nepřestal dívat. Bylo to intenzivní, jeho pohled mě skoro propaloval. Opřel jsem si čelo o jeho a on mě natiskl ještě blíž k sobě.
„Jsi na mě naštvaný?"
„Jsem, ani kurva nevíš, jak moc," řekl se vší upřímností v hlase. Cítil jsem, jak mu buší srdce, když jsem na něj byl tak natlačený. Nechtěl jsem mu odpovědět, měl plné právo zuřit, neměl jsem na to ani co říct. Začal jsem ho znovu líbat a on mě plynulým pohybem otočil pod sebe. Sice jsme museli trochu upravovat pozici mého přístroje, ale Adam se nad tím ani nepozastavil. Prostě mu to nepřišlo divné. To mi dávalo až uklidňující pocit.

Skláněl se nade mnou, mezi mýma nohama a já měl konečně možnost zbavit trička i jeho – a to jsem taky hned udělal. Letmo jsem zahlédl náhrdelník ode mě, který si i přes moje pobízení nesundal. Hned potom jsem ho stáhl na sebe a Adam se začal věnovat líbání mojí čelisti a krku. Dělal svoji věc, svoje značky, cítil jsem to na svojí kůži a chtěl jsem, aby jich udělal víc. Nepřemýšlel jsem nad tím, že by je mohl vidět někdo jiný, jenom jsem vyhovoval Adamovi a tomu, že si mě chtěl označit. Zaklonil jsem hlavu, abych mu udělal větší prostor. Prohnul jsem se proti němu, abych mohl otřít svůj rozkrok o jeho. Adam mi pohotově sjel rukou po boku a přidržel mě na matraci. Snažil jsem se proti němu bojovat, ale držel mě dost pevně a po chvilce mě donutil to vzdát, přičemž se ani jednou neodtrhl od mého krku a klíčních kostí.

Když dokončil svoje dílo a usoudil, že si mě označkoval dostatečně, přejel mi jemně jazykem nahoru přes čelist, bradu až zpátky ke rtům. Moje srdce bilo jako o závod, ale tentokrát ne z nervozity, ale z chtíče. Znovu se na mě chvíli zaujatě díval, než se vrhnul na moje rty. Skoro jsem nestíhal dýchat ani reagovat, když mě najednou vzal rukou pod stehnem a sesunul mě víc dolů, pak se odtáhl a začal mi rozepínat kalhoty. Všechno najednou probíhalo hrozně rychle a než jsem se nadál, oba jsme zůstali ve spodním prádle.
Chyběly mi i jeho ruce. Všechny jeho doteky na mém těle jsem cítil jinak, než od kohokoliv jiného. Zadíval se mi do očí, jako by čekal na povolení a při tom jel prsty po mé hrudi a břiše dolů, jenom letmo se dotýkal mojí kůže, ale stejně mi to přišlo nesmírně erotické.
Měl jsem motýlky v břiše a studené konečky prstů z malého pocitu strachu smíšeného s neskutečným těšením se na to, co mělo přijít. Chytil jsem Adamovu dlaň a zasunul si ji pod boxerky, přičemž druhou rukou jsem ho znova stáhl k sobě, abych si mohl vynahradit všechny polibky, které jsem za poslední měsíc ztratil. Když se o mně dlaní otřel přesně tam, kde jsem ho chtěl nejvíc, vydechl jsem mu do rtů. Věděl, co a jak má dělat, aby si mě omotal kolem prstu, jako při každém našem minulém sexu. Stejně mi tenhle přišel speciální, jako bych zažíval znovu svoje poprvé, jen v trochu jiném smyslu.

Po chvilce jsem se už jen kousal do rtu a hlasitě dýchal. Adam měl opřený obličej o moji tvář a občas na ni vtiskl malou pusu. Bože, je úžasný. Co jsem si sakra myslel celou tu dobu, že tohle mi není dost? On je víc, než jsem si kdy mohl přát.
Ani jsem nezaregistroval, ve které chvíli přesně zmizely i naše boxerky, ale jakmile jsem se probral, Adamova ruka už nebyla mezi mýma nohama a oba jsme na sobě neměli nic. Adam za celou dobu neřekl ani jedno ujišťující slovo, vlastně... neřekl žádné slovo. Ve tváři mu pořád šel vidět vztek a taky určitý kousek smutku. Mohl jsem si ho dokonale prohlédnout, protože si akorát o kus odsedl, aby se mohl natáhnout pro kondom a lubrikant. Ta modřina na jeho břiše... tu musel získat při té bitce, která se vlastně celá strhla kvůli mně. Achjo, chudák. Ani jednou nic neřekl, ani nesykl bolestí, prostě nic.
„Baby boy," oslovil jsem ho a natáhl se, abych se mohl opatrně dotknout toho fialového kruhu nebezpečně blízko jeho žeber. Vypadal, že se na malý moment trochu ztratil ve vlastních myšlenkách a možná si i rozmýšlel, jestli do toho má jít.
„Neříkej mi tak," odsekl tvrdě a odstrčil moji ruku. Nějaký šestý smysl mi říkal, že se v něm právě něco změnilo – a netušil jsem, proč. Udělal jsem něco blbě? Probudil ve mně znovu tu část mě, která z něj měla obrovský respekt a taky trochu strach, když se choval takovým drsným způsobem. Zároveň mě to ale neskutečně přitahovalo. Adam stiskl moje zápěstí a navedl moji ruku mezi své nohy a já udělal, co mi naznačoval. Obmotal jsem prsty okolo jeho penisu a začal pomalu pohybovat rukou. Adamovy břišní svaly se trochu stáhly a on spokojeně vydechl, ale snažil se ten zvuk spolknout a nevydat ho. Pousmál jsem se pro sebe a zaradoval se nad tím, že mu dělám dobře.

Sledoval jsem, jak si dává kondom mezi zuby a chystá se roztrhnout obal. Rychle jsem se posadil a vytáhl mu ho z pusy. Schytl jsem si od něj nechápavý pohled, ale tušil jsem, že ví, co mu naznačuju. Chvíli jsem přehazoval zabalený kondom mezi prsty a nehodlal jsem mu ho jen tak vrátit zpátky.
Zakroutil hlavou a promluvil: „Spals s jiným chlapem, jak můžu vědět, že-"
„Věř mi," zvedl jsem pohled k Adamovi a v jeho tváři na moment problesklo něco nového. Posmutněl.
„Těžký úkol," procedil mezi zuby a na moment se podíval pryč. Těžce jsem polkl, samotného mě to trochu zasáhlo. Nemůže mi věřit, jasně, že ne. Bruno samozřejmě chodil na testy a nikdy jsme spolu neměli nic bez ochrany, ale to Adamovi přece vysvětlovat nemůžu – asi by mě vyhodil.

Neřekl žádné další slovo, vzal gel a najednou ho měl na prstech. Trhaně jsem se nadechl, jakmile jsem je hned potom ucítil v sobě a Adam s nimi začal šikovně hýbat. Letmo jsem zahlédl Adamův pevný výraz a jeho chtíčem zastřené oči. Já svoje musel zavřít, jakmile mě volnou rukou chytil za stehno a správně ohnul prsty. Trochu to pálilo, ale ten požitek byl lepší. Nevěděl jsem, kolik jich do mě najednou nacpal, ale když přidal další, musel jsem se kousnout do vlastní ruky, kterou jsem si hodil před obličej. Chvíli na mně pracoval a mně došlo, že by mě mohl udělat jen tímhle. Musím ho zastavit, jinak skončíme moc brzo.
Konečně jsem otevřel oči a stihl říct jenom: „Počkej, já-" Adam neměl v nejmenším úmyslu mě poslouchat, soudě podle toho, že vyměnil prsty za svůj penis. Ještě si mě k tomu stihl upravit do správné polohy. Hodil jsem hlavu dozadu a vzdechl, jako by mi šlo o život, protože jsem okamžitě poznal, že udělal, co jsem mu přehodil. Šukal mě bez kondomu.
Naklonil se dost blízko mému obličeji a když se konečně rozpohyboval, spojil naše rty. Kousal mě a přirážel drsně a hluboko a akorát tak, aby se trefoval přesně do mého místa. Nevěděl jsem, kde mi hlava stojí, všechno se mi zdálo rozmazané a jediné, co jsem mohl dělat, bylo snažit se dýchat. Srazil jsem rty k sobě a pokusil se sténat potichu, abych nepřivolal nechtěnou pozornost, ale chybělo mi to tak moc, že jsem nedokázal ovládat svoje tělo. Moje dlaně přistály někde na Adamových zádech, do kterých jsem zaryl nehty a jak jsme se pohybovali, moje ruce sjížděly dolů. Pořádně jsem ho poškrábal a on mi na to vydechl do rtů, což mi moc nepomohlo, spíš mě to doneslo blíž k okraji. Držel jsem se, ale Adam mi pořádně dával do těla. A když se mě teplá dlaň dotkla mezi stehny, skoro jsem rozkousl ret já jemu. Lamberte, ty budeš můj konec.
„Aa-dame!" Můj pokus o upozornění na to, co se blíží, nevyšel. Zradily mě hlasivky a já že sebe vydal jenom mučivý vzdech v podobě jeho jména.

Určitě poznal, co mu chci sdělit, protože změnil polohu. Pořád jsem mu mohl škrábat záda, ale on se přitiskl blíž ke mně a zabořil hlavu do mého krku. Hýbal se trýznivě pomalu, jako by si užíval každý nejmenší pohyb a to, jak moc mě měl omotaného okolo prstu. Prohýbal jsem se v zádech a všemožně zkoušel prohýbání se a způsoby, jakými bych ho mohl donutit přirážet rychleji, ale kašlal na mě.
Zaslechl jsem zavrčení u svého ucha a to mě probralo z menšího transu: „Řekni mi, proč jsi šel s ním."
„Cože?" vydechl jsem zmateně, když zrovna znovu narazil do mojí prostaty. Věděl jsem, co říká, ale nedokázal jsem zpracovat jeho slova.
„Řekni, šukal tě líp?" zdůraznil svoji otázku dominantnějším tónem a já se musel dát trochu do kopy, abych mohl odpovědět. V ten moment mi přišlo, že i kdyby mě šukal kdokoliv, nebude lepší, než on.
„Ne, ne," nesouhlasil jsem a věnoval mu malou pusu na stranu hlavy. Na oplátku jsem ucítil zuby na svém krku a slabé stisknutí kůže na něm.
„Tak proč jsi mě opustil?" zašeptal mi do kůže a já se otřásl. Naskočila mi husí kůže a přitáhl jsem Adama blíž, pokud to vůbec šlo. Neodpověděl jsem.
„Nechápeš to? Miloval jsem tě," řekl tím nejvíce zlomeným tónem hlasu, jakým jsem ho kdy slyšel mluvit. Moje srdce.
„Je mi to lít – líto," vzdechl jsem uprostřed věty a přivřel znova oči. Na jeho zádech jsem už teď mohl cítit vystupující škrábance, které jsem mu udělal.
„Seru na tvoje omluvy," řekl mi znova do ucha, ale cítil jsem se, jako by mi mluvil do duše, „zlomils mi srdce, nenávidím tě."

Sám jsem nevěděl, co přesně na jeho slovech mi tak ublížilo, ale moje vlastní srdce spadlo hluboko do mého žaludku. Stáhly se mi vnitřnosti, jakmile jsem ho slyšel to opravdu vyslovit.
„Nemysli si, že si nepamatuju, jak jsi s ním byl," zastavil se a spolkl zvuk, který skoro vydal a mně by přišel nadmíru vzrušující, kdyby ho neschoval, „před plesem. Pamatuju si všechno, cos mi kdy udělal a nikdy nezapomenu, jak jsem- fuck – jak jsem se cítil."
Zase si musel vzít pauzu a zanadávat, protože jsem se akorát pohnul proti němu.
„Shit, řekls, že náš vztah nebyl reálný. Jsi hajzl," zavrčel, ale v jeho slovech jsem slyšel, jak moc ublížený byl tím, co jsem udělal. Ucítil jsem něco mokrého na svém krku a rameni. On si trochu povzdechl, znělo to tak jinak, než bych čekal, že bude při sexu. Pootočil jsem hlavu k Adamovi, ale on měl stále hlavu opřenou do mojí kůže. On... pláče?
Lehce jsem nakrčil obočí a starostlivě se zeptal: „Jsi v pořádku?"
„Nemůžu se na tebe ani dívat," zaprskal nespokojeně a než jsem stihl zareagovat, otočil mě a vytáhl mě na čtyři. Hned na to do mě znova drsně přirazil a já padl na lokty. Dělal mi to tak dobře! Nedokázal jsem ani přemýšlet nad ničím jiným. Sice mi pořád bušilo srdce nervozitou z toho, co mi právě řekl, ale fyzické potěšení bylo v té chvíli intenzivnější. Chytil mě za boky a pořádně je stiskl.
Stačilo už jen pár pohybů a ucítil jsem, že se do mě Adam udělal. Ten pocit mě taky přenesl přes okraj a já se bez jakéhokoliv doteku ruky udělal na postel pode mnou. Silně jsem se u toho kousl do rtu a vydechl. Adam ze mě pak vystoupil a pustil moje boky, mně selhala i obě kolena, takže jsem spadl těsně vedle svého vlastního nepořádku a snažil se to celé rozdýchat.